3 C 216/2021-118 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně podala u soudu proti žalovanému žalobu, kterou se domáhala zaplacení částky 20 856,65 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela s žalovaným smlouvu o bankovních službách, na základě které mu vedla účet. Žalovaný na něm přečerpal zůstatek a vznikl nepovolený debet v celkové výši 20 856,65 Kč. Výzvám k úhradě záporného zůstatku nevyhověl, žalobkyně proto využila svého oprávnění a smlouvu s žalovaným ukončila k 13. 8. 2020, debetní zůstatek převedla na účet pohledávek z nepovolených debetů. Protože žalovaný nevyhověl ani předžalobní výzvě a dluh nevyrovnal, obrátila se žalobkyně na soud. 2. Opatrovnice žalovaného požadovala, aby žalobě žalobkyně nebylo vyhověno, neboť k přečerpání zůstatku mohlo dojít nezávisle na vůli žalovaného. 3. Smlouva o bankovních službách, kterou spolu účastníci uzavřeli 8. 6. 2017 prokazuje, že se dohodli na tom, že žalobkyně pro žalovaného povede běžný účet č. [bankovní účet], k němuž mu vydá i kartu. Podrobněji byly vtahy účastníků upraveny Všeobecnými obchodními podmínkami, Podmínkami debetních a karet, Oznámením o provádění platebního styku a Sazebníkem banky, které byly prohlášeny za nedílnou součást smlouvy. Všeobecné obchodní podmínky v čl. 8 stanoví, že doručování zásilek klientovi provádí banka na kontaktní adresu, prostřednictvím služeb přímého bankovnictví, kterou si klient zřídí, nebo jiným dohodnutým způsobem. Pokud se klient s bankou nedohodne jinak, považuje se za kontaktní adresu klienta spotřebitele adresa jeho trvalého pobytu. V čl. 10 je upraveno právo žalobkyně od smlouvy odstoupit v případě, že klient závažným způsobem poruší své smluvní povinnost. Po ukončení smluvní vztahu jsou strany povinny si vzájemně vypořádat své dluhy a závazky. Čl. 13 stanoví, že v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu je klient povinen neprodleně uhradit veškeré dlužné částky, včetně příslušenství. Nepovolený debet je banka oprávněna úročit úrokem z prodlení. 4. Výpisem z účtu žalovaného č. [bankovní účet] je prokázáno, že byl založen 19. 6. 2017 a žalovaný jej nejprve užíval běžným způsobem, a pak jej delší dobu ponechal se zůstatkem 800,46 Kč bez pohybu. V lednu 2020 účet poprvé vykázal nepovolený debetní zůstatek, který následně žalovaný vyrovnal. V květnu 2020 se však situace zopakovala a debetní zůstatek činil – 13 306,78 Kč, a v následujícím měsíce se zvýšil na 20 431 Kč. Dne 12. 8. 2020 došlo k úhradě debetu 20 856,65 Kč z úvěrového účtu č. [bankovní účet], takže konečný zůstatek byl nulový. 5. Historickým výpisem z účtu č. [bankovní účet], vedeným na jméno žalovaného je prokázáno, že byl založen 12. 8. 2020 a výše poskytnutého úvěru činila 20 856,65 Kč. Žádná platba na tento účet od žalovaného nedošla. 6. Výzvou z 23. 6. 2020, adresovanou na adresu trvalého pobytu žalovaného, je prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzývala k okamžité úhradě nepovoleného debetu v aktuální výši 19 650,58 Kč. Dopisem z 28. 7. 2020 je prokázáno, že žalobkyně odstoupila od smlouvy o účtu z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. 7. Oznámením ze dne 13. 8. 2020, adresovaným na adresu trvalého pobytu žalovaného, žalobkyně žalovanému oznámila, že jeho účet byl ke dni 10. 8. 2020 zrušen po té, co zanikla smlouva, na základě níž byl zřízen a veden. Současně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu 20 856,65 Kč. 8. Opětovně byl žalovaný k úhradě vyzván i předžalobní výzvou ze dne 19. 7. 2021, adresovanou na adresu trvalého pobytu žalovaného, s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Dle podacího archu byla výzva žalovanému doručována doporučenou poštou. 9. Žalobu žalobkyně posoudil soud podle účastníky dojednané smlouvy a smluvních podmínek, přihlédl též k § 2662 a násl. o. z. Je třeba zmínit, že žalobkyně v průběhu trvání smlouvy o bankovních službách své výzvy i oznámení zasílala žalovanému, na adresu jeho trvalého pobytu Lermontovova [číslo] [jméno] - [obec], která i dle zjištění soudu je stále adresou trvalého pobytu žalovaného. Postupovala při doručování v souladu se svými vnitřními předpisy. Pokud opatrovnice žalovaného naznačovala, že by k přečerpání zůstatku na účtu žalovaného mohlo dojít nezávisle na jeho vůli, přes výzvu a poučení soudu neposkytla ani neoznačila o svém tvrzení žádný důkaz. Z předloženého výpisu z účtu vyplývá, že k přečerpání zůstatku došlo výběrem z bankomatu v zahraničí, nic však nenasvědčuje tomu, že by mělo dojít k zneužití platebních prostředků na úkor žalovaného, neboť nebylo zjištěno, tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný oznámil ztrátu či krádež karty nebo že by ji alespoň zablokoval. Vzhledem k uvedenému soud uzavírá, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I. O úroku z prodlení rozhodoval soud v souladu s § 1970 o.z. s tím, že výše úroku z prodlení se řídí § 2 vl. nař. 351/2013 Sb. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § l42 odst. l občanského soudního řádu („o. s. ř.“), podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu účelně vynaložených nákladů proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšná žalobkyně zároveň v řízení prokázala, že žalovanému v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. zaslala výzvu k plnění a o právo na náhradu nákladů se tak nepřipravila. Žalobkyni přiznaná částka nákladů řízení představuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 835 Kč, odměnu advokáta dle § 14 b) odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále AT) výši 900 Kč (3 úkony à 300 Kč – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), tři paušální částky náhrady hotových výdajů à 100 Kč stanovené dle § 14 b) odst. 5 písm. a) AT činí 300 Kč, dále odměnu podle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 AT 1 940 Kč za další úkon (účast u jednání 26. 9. 2022) a paušální náhradu nákladů podle § 13 dost. 3 AT za jeden úkon 300 Kč, a náhradu jízdného zástupce z místa jeho sídla k procesnímu soudu a zpět vypočtenou podle § 157 a násl. zák. č. 262/2006 Sb., ve výši 887 Kč, náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a 3 AT představuje 400 Kč za 4 promeškané půlhodiny, a 21 % daň z přidané hodnoty, přiznanou podle § 14a AT a § 23a zák. č. 85/1996 Sb. ve výši 992,67 Kč Náklady řízení ve výši 6 554,67 Kč, zaokrouhleno 6 555 Kč, je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Postup dle ustanovení § 14b) AT se v prvé části nákladů řízení uplatní proto, že žalobkyně řízení zahájila jednoduchou žalobou v podobě upravitelného vzoru, opakovaně použitelného ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž peněžní plnění nepřesahuje částku 50 000 Kč. 11. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. lhůtu ke splnění všech povinností soud stanovil v trvání 3 dnů. 12. Usnesením Okresního sodu v [obec] ze dne 28. 6. 2022 č. j. 3C 216/2021-74 byla žalovanému pro toto řízení ustanovena opatrovnice, a to advokátka [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Výrokem III. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto o povinnosti České republiky zaplatit ji za výkon funkce opatrovníka odměnu a náhradu nákladů. Odměna opatrovníka činí podle § 8 odst. 1, § 7 bod 5 AT 1 940 Kč jeden úkon právní služby. Tyto úkony opatrovnice vykonala v řízení dva (tj. převzetí a příprava zastoupení a účast u jednání), náleží ji tak odměna 3 880 Kč, k ní je třeba připočíst 600 Kč paušálních náhrady nákladů dle § 13 odst. 3 AT, jízdné dle § 157 a násl. zák. č. 262/2006 Sb., ve výši 216 Kč a náhradu za ztrátu času dle § 14 odst. 1 a 3 ve výši 100 Kč Celkem tak opatrovnici náleží 4 796 Kč a tato částka ji bude poukázána z rozpočtových prostředků České republiky.