3 C 217/2021-107 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce podal u soudu žalobou, kterou se po jejím částečném zpětvzetí domáhal, aby oběma žalovaným byla uložena povinnost zaplatit mu 500 000 Kč s příslušenstvím, jakožto peněžitou náhradu na odčinění duševních útrap, které utrpěl v důsledku smrti své sestry [jméno] [příjmení], jež zemřela na následky dopravní nehody, zaviněné žalovaným 1), pojištěncem právní předchůdkyně žalované 2) pro případ jeho odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný 1) byl trestním soudem shledán vinným ze spáchání přečinů usmrcení z nedbalosti a byl za to pravomocně odsouzen. Žalobce jako blízký příbuzný [jméno] [příjmení] v trestním řízení a také i později uplatnil vůči žalovaným nárok na náhradu dle § 2959 o. z., avšak dosud žádného plnění nedosáhl. Žalobce popsal blízkost svého vztahu k sestře a vysvětlil, že svůj požadavek na zaplacení předmětné částky opírá především o rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018 sp. zn. 25 Cdo 894/2018 a jeho navigaci, aby za základní částku náhrady nemajetkové újmy v případě nejbližších osob (manžel, děti, rodiče) byl považován dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozené, což v daném případě představuje částku 682 500 Kč. Protože žalobce nepatří do nejbližší skupiny příbuzných, žaloval 75 % z této částky tj. 511 875 Kč a později svůj požadavek ponížil na 500 000 Kč. 2. Oba žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby. Žalovaný 1) opětovně projevil lítost nad následkem, který nehodou způsobil, nárok žalobce ale považoval za neprokázaný a nedůvodný. Žalovaná 2) namítala, že je nedostatečně dokládáno tvrzení žalobce o intenzitě vztahu s jeho zemřelou sestrou a dále, že je třeba též přihlížet k okolnostem na straně žalovaného 1) jako škůdce, tedy jeho postoji ke škodní události, k formě a míře jeho zavinění, k dopadu události na škůdce a jeho majetkovým poměrům. 3. V řízení bylo mezi stranami nesporné, že žalovaný 1) dne 23. 1. 2020 v 07:35 hodin v ulici [ulice] v [obec], okres [okres], na silnici I/16 v prostoru křižovatky s ulicí [ulice] jako řidič osobního motorového vozidla zn. Škoda Octavia, rz. 2 L7 [číslo], porušil ustanovení § 5 odst. 1 písmeno b), odst. 2 písmeno f), § 18 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, nechoval se řádně a ohleduplně, nedbal svislého a vodorovného dopravního značení označujícího přechod pro chodce a zcela přehlédl na přechodu pro chodce přecházející chodkyni [jméno] [příjmení], narozenou [datum], která již dokončovala přecházení komunikace, tuto srazil přední pravou částí svého vozidla, v důsledku čehož poškozená utrpěla těžká poranění a na místě nehody zemřela. Žalovaný 1) byl v souvislosti se svým uvedeným jednáním uznán vinným ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 4. 5. 2020, č. j. 1 T 33/2020 – 142, následně potvrzeným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 8. 2020, č. j. 11 To 198/2020 – 175. Strany dále dosáhly shody o tvrzení, že žalobce je bratrem zemřelé [jméno] [příjmení], [datum narození], že žalovaná 2) je právní nástupkyní pojistitele, s nímž měl žalovaný 1) uzavřenou pojistnou smlouvu dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla zn. Škoda Octavia, rz. 2 L7 [číslo]. 4. Uvedená fakta o dopravní nehodě a navazujícím trestním řízení vyplývají i z obsahu Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 1T 33/2020. V tomto spise jsou též obsaženy protokoly, zachycující postoj žalovaného k dopravní nehodě a jejímu následku. Je z nich zřejmé, že žalovaný se skutku nedopustil úmyslně, v den nehody při jízdě pouze zaregistroval ránu, jejíž původ si nedokázal vysvětlit. Zastavil, vrátil se na místo střetu, kde teprve uviděl poškozenou, které již kolemjdoucí poskytovali poškozené pomoc. Žalovaný byl v šoku, důsledky nehody prožíval těžce, nehody litoval, dostal se do pracovní neschopnosti, nemohl spát. Pokoušel se s poškozenými spojit a vyrovnat se s nimi. Lítost vyslovoval žalovaný i v průběhu hlavního líčení před soudem, obracel se ke všem poškozeným a opakovaně se jim omlouval. Ke svým majetkovým poměrům uvedl, že pracuje v Planeu Elektro v [obec] s čistým měsíčním příjmem 18 000 Kč, žije u rodičů, nemá vyživovací povinnosti, dluhy ani úvěry a vlastní stavební pozemek v [obec] o rozloze 1200 m2. 5. Účastníci byli dále v řízení zajedno v tom, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného 1) výzvou z 7. 5. 2020 i právní předchůdkyni žalované 2) výzvou z 12. 6. 2020 k vyplacení odškodnění. Výzvou ze dne 7. 5. 2020, adresovanou žalovanému je prokázáno, že před zahájením řízení žalobce vyzval k úhradě nemajetkové újmy 511 875 Kč, jež mu vznikla psychickými útrapami souvisejícími se smrtí sestry s upozorněním, že pokud nebude reflektovat do 15. 6. 2020, bude podána žaloba. Nárok žalobce uplatnil i proti právní předchůdkyni žalované 2), jako pojistiteli vozidla, s nímž žalovaný havaroval, a požadoval vyplacení shodné částky. Právní předchůdkyně žalované 2) na výzvu reagovala sdělením z 1. 7. 2020, jímž požadovala předložení důkazů, prokazujících sourozenecký vztah žalobce s poškozenou, kvalitu jejich vzájemných vztahů a dokumenty dokládající, že žalobce trpí duševními útrapami v souvislosti s úmrtím sestry. Sdělením z 20. 8. 2020 požadovala prokázání intenzity a kvality vztahu se sestrou. Dopisem z 15. 4. 2021 odškodnění odmítla, protože žalobce ji předložil pouze rodné listy dokládající sourozenecký vztah. 6. Sporným mezi účastníky zůstalo, zda žalobce v důsledku smrti své sestry trpěl jako duševními útrapami, jaká byla jejich intenzita a zda jeho utrpení předmětná částka 500 000 Kč adekvátně vyvažuje. K prokázání svých tvrzení žalobce nabídl svůj účastenský výslech, dále svědectví dvé druhé manželky a syna, žalovaní 1) a 2) navrhli výslech manžela [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]. 7. Žalobce ve své účastnické výpovědi vysvětlil, že o 4 roky mladší sestra [jméno] byla jeho jediným sourozencem a jejich vztahy utužila smrt jejich matky v době, kdy žalobci bylo 17 a sestře 14 let. Cítili se jeden na druhého odkázáni a vztah byl dle něho nadstandardní. Žalobce v té době studoval střední školu v [obec], sestra zůstala bydlet v [obec] s otcem a žalobce k nim dojížděl na víkendy. Po skončení střední školy žalobce zůstal bydlet v [obec], v dojíždění do [obec] pokračoval. V roce 1974 se v [obec] poprvé oženil a pak do Paky dojížděl jednou měsíčně, nebo někdy i v delších frekvencích. Sestra se vdala někdy kolem roku 1981 až 1983. Již předtím bydlela v bytě, který ji koupil její otec, žalobce tehdy navštěvoval otce a k sestře chodil na návštěvu, později u ní začal i přespávat. V r. 1981 nebo 1982 se žalobce rozvedl a asi za 2 roky nato se znovu oženil. I s novou rodinou dojížděl do [obec] a v té době vždy jezdili jenom k sestře, protože otec tehdy stavěl dům, s nímž mu žalobce jen pomáhal. V r. 1990 otec tragicky zemřel a od té doby žalobce v [obec] navštěvoval jenom sestru. Postupem doby se návštěvy omezily na zhruba 5 návštěv v roce. Takto to trvalo od r. 1990 do r. 1998, možná do r. 2000. Pak došlo k neshodám s manželem sestry, který si návštěvy nepřál. Dle žalobce nadměrně pil a měl averzi k žalobcově ženě, jednou měl také snahu žalobce fyzicky napadnout. Ten se proto rozhodl, že už k nim jezdit nebudou, aby nezavdával příčiny k hádkám. Vztahy se sestrou ale zůstaly nadále dobré, vídali se, když žalobce přijel do Paky. Žalobce z dědictví po otci získal dům, který otec postavil, sestra zdědila pozemky, na kterých dům stál a další pozemky v okolí. Žalobce proto dojížděl do zděděného domu, sestra buď za ním přišla na návštěvu, nebo když manžel nebyl doma, jej pozvala k sobě. Později se se sestrou dohodli na tom, že mu část pozemků, na nichž jeho dům stojí a které k němu přiléhají, daruje a on ji vyplatí podíl dědický. Sestra měla od jeho domu v [obec] klíč a i v jeho nepřítomnosti do tohoto domu chodila. Vztahy měli pořád dobré, na všem se spolu dohodli a udržovali kontakt, když něco potřebovala, tak mu zavolala, nebo on volal jí nebo ji napsal. Ve svém manželství sestra nebyla šťastná, probírala to s žalobcem, ale nakonec se rozhodla s manželem zůstat, aby nebyla sama. Sestra měla 2 syny, oba z ČR odešli někdy po svých 18 letech, jeden žije v Kanadě, druhý v Argentině. Asi 15 let žijí mimo republiku, žalobce je po celou dobu neviděl, sice tak jednou za 2 roky za sestrou jezdili, ale s žalobcem se míjeli. Někdy po r. 2015 se u sestry začala projevovat kloubní artritida, na kterou se léčila a v r. 2018 nebo v 2019 byla na operaci v [obec], to už dle žalobce zřejmě byla v invalidním důchodu. Sestra nemoci nepodléhala a nijak si nestěžovala. Neřekla žalobci, že jde na operaci, takže ji nebyl ani v nemocnici navštívit. V r. 2019 se se sestrou viděli 3x nebo 4x. Poprvé to bylo 5. ledna 2019, kdy měla narozeniny, pak v únoru na žalobcův svátek a v červenci 2019 se sešli u jeho domu. Dále si jen telefonovali, šlo o krátké inf