3 C 230/2021-63 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se svoji žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit ji částku celkem 3.883 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které mu poskytla peněžní prostředky, jež se žalovaný zavázal vrátit se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru a s poplatky za doplňkové služby. Žalovaný své smluvní povinnosti neplnil, na jistinu zaplatil pouze 1 Kč, a k nápravě nedošlo ani po té, co žalobkyně začala dluh mimosoudně vymáhat. Žalobkyně proto žaluje u soudu a požaduje jistinu 2.999 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 99 Kč, poplatky za bezpečnou splátku 198 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ 297 Kč, účelně vynaložené náklady 200 Kč a smluvní pokutu 90 Kč, to vše s úrokem z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, na svoji obranu nic neuplatnil. 3. Úvěrovou smlouvou [číslo] uzavřenou prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na dálku, podepsanou žalovaným potvrzeným kódem ve webové aplikaci 22. 1. 2021, je prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 3.000 Kč, žalovaný se jej zavázal vrátit se sjednanými poplatky do 21. 2. 2021. Jako bankovního účet k poskytnutí úvěru je uveden účet č. [bankovní účet]. Úvěr byl sjednán jako hotovostní, bezúčelový, poskytnutý za poplatek 99 Kč s nulovou roční úrokovou sazbou. Smlouva dále stanovila poplatky mimo jiné za korunový odklad (tj. prodloužení splatnosti o 90 dnů zaplacením 1 Kč) 297 Kč, za doplňkovou službu bezpečná splátka (možnost odložení splatnosti o 30 dnů v nečekaných životních situacích) 99 Kč měsíčně, pro případ porušení smluvních povinností byla sjednána smluvní pokuta, dle sazebníku ve výši 3% z dlužné jistiny a možnost účtovat účelně vynaložené náklady na vymáhání dluhu. Žalovaný se ve smlouvě řádně identifikoval, poskytl žalované i kopii svého občanskému průkazu [číslo]. 4. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Dle předložených listin, provedla kontrolu v systémech ISIR, [příjmení], CRIBIS a prověřila úvěrovou historii žalovaného v interních databázích s nulovými negativními zjištěními. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl svůj příjem 50.000 Kč měsíčně, příjmy ostatních členů domácnosti udal ve výši 30.000 Kč. Měsíční výdaje domácnosti na bydlení uvedl ve výši 2000 Kč, jiné úvěry nebyly zjištěny, životní minimum jediného členy domácnosti bylo uvažováno ve výši 3.410 Kč. Po vyhodnocení zjištěných skutečností žalobkyně rozhodla o poskytnutí úvěru 3.000 Kč a nikoliv žalovaným v požadované výši 15.000 Kč. 5. Výpisem z účtu žalobkyně ze dne 22. 1. 2021 je prokázáno, že na účet č. [bankovní účet] byla týž den provedena platba 3.000 Kč. 6. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaný úvěr čerpal 22. 1. 2021 ve výši 3.000 Kč, 22. 2. 2021 byla na jeho jistinu uhrazena částka 1 Kč, předepsány byly poplatek za poskytnutí úvěru 99 Kč dle 22. 1. 2021, za bezpečnou splátku 99 Kč dne 22. 1. 2021 a 23. 2. 2021, za prodloužení se splatností 297 Kč, za účelně vynaložené náklady 100 Kč dne 1. 4. 2021 a 1. 7. 2021, dále smluvní pokuta 90 Kč dne 10. 5. 2021 a úrok z prodlení ke dni 21. 9. 2021 v částce 27,12 Kč. 7. Předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 23. 7. 2021, adresovanou žalovanému, je prokázáno, že před zahájením řízení žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu 3.883 Kč do 30 dnů s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Dle podacího archu byla výzva žalovanému odeslána doporučenou poštou dne 26. 7. 2021. 8. Po právní stránce hodnotil okresní soud věc dle uzavřené smlouvy o úvěru, přihlédl též k § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) s přihlédnutím k ustanovení § 1810 a násl. o. z. a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Smlouva o úvěru byla po prověření schopností žalovaného dluh splatit platně sjednána, žalobkyně své povinnosti z ní řádně splnila, žalovaný plnění, k nimž se zavázal, v zásadě neposkytoval, nereagoval ani na předžalobní výzvu. Žalobkyně v řízení podrobně vysvětlila, z čeho se dluh žalovaného sestává, její tvrzení nebyla v řízení zpochybněna ani vyvrácena. Za tohoto stavu nezbylo, než žalobě žalobce, tak jak byla podána, vyhovět. Bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku. Rozhodnutí o úroku z prodlení vychází z ustanovení § 1970 o. z., jeho výše z vlád. nař. č. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 věta prvá o. s. ř. tedy co podle úspěchu ve věci. Úspěšná žalobkyně zároveň v řízení prokázala, že žalovaného před podáním žaloby ve smyslu § 142a o. s.. ř. vyzvala k plnění a o právo na náhradu nákladů řízení nepřipravila. Přiznaná částka nákladů řízení ve výši 1.489 Kč představuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta dle § 14 b) odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění ve výši 600 Kč (3 úkony à 200 Kč – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), tři paušální částky náhrady hotových výdajů à 100 Kč stanovené dle § 14 b) odst.5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a částku 189 Kč představující 21 % daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč přiznanou dle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. a § 23a zákona č. 85/1996 Sb. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 10. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.