5 C 123/2022-42 — Okresní soud v Jičíně

1. Předmětem řízení byly nároky žalobkyně na zaplacení dlužného pojistného ve výši 1.060 Kč předepsaného k pojistné smlouvě [číslo] pod označením Autopojištění [anonymizována tři slova], jejímž předmětem se stalo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značky Peugeot 607, [registrační značka], [VIN kód] za období od 1. 3. 2021 do 11. 6. 2021 dalších 115 za vymáhací předpis ve výši 115 Kč a paušalizovaných nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč za 2 upomínky po 300 Kč (za vymáhací proces). Vedle dlužné jistiny se žalobkyně domáhala zaplacení příslušenství pohledávky v podobě úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni ukončení pojištění (12. 6. 2021) do 23. 3. 2021 v kapitalizované výši 114 Kč. 2. Žalovaný byl procesně nečinný a své stanovisko k uplatněným nárokům v průběhu řízení nezpřístupnil. 3. Dokazování bylo provedeno označenými důkazy: pojistná smlouva, pojistné podmínky, sazebník poplatků, přehled předepsaného a uhrazeného pojistného (inkasní bilance), oznámení o zániku pojistné smlouvy, upomínky k zaplacení dlužného pojistného, předžalobní výzva s podacím archem. 4. Po stránce skutkové se uzavírá, že mezi účastníky byla dne 1. 3. 2021 uzavřena pojistná smlouva pro Autopojištění [anonymizována tři slova] [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značky Peugeot 607, [registrační značka], [VIN kód] Počátek pojištění byl sjednán dnem 1. 3. 2021 v 8.27 hod., přičemž smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s ročním cyklem placení pojistného ve výši 4.239 Kč. 5. Pro negativní povahu tvrzení o tom, že žalovaný neuhradil pojistné k období od 1. 3. 2021 do 11. 6. 2021, nemohlo být po žalobkyni požadováno, aby je důkazně osvědčil a jedině žalovaný mohl by prostřednictvím tvrzení a tomu korespondujících důkazů prokázat, že pojištění v uvedeném období nebylo existentním, došlo k úhradě pojistného nebo nastala jiná právně relevantní skutečnost, která by nastolila překážku pro placení pojistného. Jelikož žalovaný procesní žádnou takovou obranu v řízení nepřednesl, potom se uzavírá, že pojistné nebylo ve vymezeném období hrazeno a žalovaný na něm dluží poměrnou hodnotu k celkovému ročnímu předpisu, tj. 1.060 Kč. 6. K druhému nároku na zaplacení upomínacích poplatku výši 2 x 300 Kč na podkladě upomínek ze dne 23. 6. 2021 a 19. 7. 2021 Kč vyhotovených podle pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla VPP (vedeno ve správním deníku soudu). Ačkoli je jejich prostřednictvím mezi účastníky ujednáno, že lze požadovat v souvislosti s prodlením pojistníka mimo jiné náklady spojené s vymáháním pojistného, neodpovídá tomu způsob určení útrat pojistitele jednostranně paušální hodnotou za 2 další zaslané upomínky po 300 Kč. Formulace pojistných podmínek není založena na náhradě paušální částky stanovené sazebníkem formou odkazu na něj, ale spočívá, jak je to patrno z jazykového vyjádření, na náhradě skutečných nákladů, které byl pojistitel nucen v této souvislosti vynaložit. Jinými slovy řečeno, žalovaný na sebe vzal zmiňovaným ujednáním pojistných podmínek povinnost k zaplacení skutečných nákladů spojených s vymáháním pojistného nikoli k zaplacení paušalizovaných jednostranně ustanovených poplatků za úkony předžalobní aktivity žalobce v částce 115 Kč. 7. Tato hodnota odpovídá tomu, co je zpravidla vynakládáno na upomínání dlužníka (§ 513 o. z., § § 136 o. s. ř.). 8. Není z pohledu účelným, aby žalobkyně kumulovala upomínky a jim přiřazovala paušální hodnotu útrat vždy po 300 Kč. Pouze 1. upomínku lze shledat potřebnou k uplatnění nároku a podle § 142 o. s. ř. a přičítat jí hodnotu 115 Kč (§ 136 o. s. ř.). 9. Neshledává se tak důvodným právní důvod k úhradě paušální náhrady dalšího nadbytečného upomínání, resp. žalobkyni lze z pohledu ust. § 513 o. z. přiznat toliko účelně vynaložené náklady k uplatnění pohledávky v podobě dalších a žalovanému adresovaných upomínek, kdy částka 2 x 300 Kč odpovídá běžným útratám, které při tom věřitel vynaloží. 10. Pakliže jsou paušalizované náklady žalobkyně ze své povahy a označením příslušenstvím pohledávky, shodně jako úroky z prodlení, je vyloučeno, aby z příslušenství mohly vznikat další nároky, tzn. je vyloučeno, aby mohlo být (pokud právní předpis nestanoví jinak), příslušenství úročeno, neboť by se jednalo o druh anatocismu. Z uvedeného plyne, že část žaloby v rozsahu jedné z upomínek a úroku z prodlení z obou upomínek nebyla shledána důvodnou a výrokem II. zamítnuta. 11. Po právní stránce aplikuje se na shora uvedený skutkový stav zvláštní právní úprava obsažená v zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se subsidiaritou zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), tam, kde zvláštní právní předpis úpravu neobsahoval. Doplňkové pojištění je upraveno ust. § 2758 a násl. o. z. K tomu přistupuje rámec právního vztahu, jak si jej účastníci vymezili v pojistné smlouvě, a jak vyplývá rovněž z pojistných podmínek. 12. Žalovanému vznikla smluvně založená povinnost k úhradě pojistného, které nedostál, když neuhradil žalobkyni sjednané pojistné. Jelikož nebylo zjištěno, že by smluvní vztah mezi účastníky zanikl před dnem 16. 8. 2019, vznikl k období trvání pojištění dluh na pojistném ve výši 870 Kč. Příslušenství pohledávky je představováno úrokem z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z. a jeho výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné částky ode dne následujícího po dni skončení žalobcem vymezeného období, po které nebylo pojistné hrazeno. Počínaje splatností pojistného, resp. od 17. 8. 2019, jak to bylo uplatněno žalobkyní, již byl žalovaný v prodlení s celou v řízení uplatněnou jistinou. Délku prodlení vymezila žalobkyně 19.5. 2020 a kapitalizovala hodnotou 112 Kč. 13. Ačkoli to není kryto smluvním právním důvodem, bylo lze vyhovět ze zákonného právního důvodu (§ 513 o. z.) dílčímu nároku na zaplacení jedné z upomínek ve výši 300 Kč, kdy tyto náklady spojené s uplatněním práva představují obvyklé útraty, které věřitel vynaloží, aby upomenul před zahájením řízení dlužníka a přiměl ho k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. 14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Z pohledu dlužné jistiny pohledávky ve výši 2.047 Kč zaznamenala žalobkyně plný procesní úspěch ve věci a přiznává se jí tak právo na náhradu nákladů řízení. 15. Nad to lze podotknout, že žalovaný neuspokojil žalobkyni ani po zahájení řízení, tudíž předžalobní aktivita žalobkyně potřebná k úspěchu stran nákladů řízení v rámci rozkazního řízení, ustupuje zcela do pozadí (vizte k tomu usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013). 16. Účelným neshledává se předžalobní výzva, neboť byla vyčerpána podáním žalobkyně ze dne 1. 6. 2021 a nebylo třeba ji duplicitně opakovat dalšími upomínkami ani předžalobní výzvou ze dne 25. 11. 2021. 17. Celkem dosahují náklady řízení částky 1.368 Kč a sestávají z 2 úkonů právní služby (úkony: příprava a převzetí, sepis žaloby) částka 400 Kč (2 x 200 Kč) stanovených podle § 14b odst. 1, písm. c), bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., 2 režijních paušálů ve výši 200 Kč (2 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5, písm. a) cit. vyhl., 21% DPH ve výši 168 Kč a zaplaceného soudní poplatku ve výši 400 Kč, t. j. celkem 1.368 Kč. 18. Stran stanovení způsobu odměny za jednotlivé úkony právní služby sluší se dodat, že se nelze ztotožnit s vyčíslením a odůvodněním útrat řízení, jak jsou provedeny v žalobě (určení výše odměny za úkony právní služby podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Úspěšná žalobkyně v řízení, kde tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, podala žalobní návrh na ustáleném vzoru, přičemž komparací obsahu a formy návrhu s dalšími právními věcmi shodné žalobkyně vedenými před nadepsaným soudem nelze shledat žádné významné skutkové a právní odlišnosti. Nároky v této věci a nároky v četných obdobných věcech, jak jsou známy z úřední činnosti soudu a rejstříkové lustrace, jsou skutkově a právně takřka shodné a vycházejí z obdobné konstrukce neuhrazeného pojistného k určitému žalobkyní vymezenému období trvání pojištění. Nelze se ztotožnit s argumentací žalobkyně, že je vycházeno ze značné variability pojistných produktů, neboť z pohledu právního důvodu je individualizace nároků v jednotlivých věcech zcela nepatrná a absentují jakékoli významnější odklony od vylíčení rozhodujících skutečností. Druh sjednaného pojištění je z pohledu právního důvodu zcela nerozhodný, jelikož těžištěm tohoto řízení a řízení podobných je neuhrazení pojistného k určitému období bez ohledu na povahu pojistného produktu.