5 C 171/2021-54 — Okresní soud v Jičíně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1.524 Kč s příslušenstvím sestávající z dvou dílčích nároků na zaplacení dlužného jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Příslušenství pohledávky je představováno zákonným úrokem z prodlení. 2. Tvrzeno bylo, že žalovaný cestoval dne 5. 4. 2021 linkou 191, čímž konkludentně uzavřel s přepravcem Dopravním podnikem [anonymizováno] [obec], akciovou společností, smlouvu o přepravě osob. Při přepravních kontrole žalovaný neosvědčil zaplacení jízdného, a proto byla žalobkyní vedle dlužného jízdného v základní tarifní hodnotě 24 Kč uplatněna smluvní sankce - přirážka k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Prodlení žalovaného nastalo dnem následujícím po uskutečnění přepravy s tím, že podmíněné ponížení přirážky k jízdnému, jak to dovolují smluvní přepravní podmínky žalobkyně, nebylo žalovaným využito. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nezpřístupnil nijak své procesní stanovisko. 4. Ve věci byly splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., když bylo lze rozhodnout pouze na podkladě v procesním spise založených listin a účastníky s tím byl vysloven presumovaný souhlas (usnesení ze dne 20. 12. 2021, č. j. 5 C 171/2021-49). 5. Předmětem dokazování se staly označené listiny: smluvní přepravní podmínky, tarif PID, zápis o provedené přepravní kontrole, informace pro cestující, předžalobní výzva včetně potvrzení o odeslání písemnosti poštou a zpráva Ministerstva vnitra ČR. 6. Na základě označených listinných důkazů soud po stránce skutkové uzavírá, že žalovaný použil ke své přepravě prostředek hromadné přepravy osob provozovaný žalobkyní, když se přepravoval dne 5. 4. 2021 v 8.16 hodin linkou [číslo]. V průběhu přepravy, jak to prokazuje zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] ([variabilní symbol]), byl podroben v úseku zastávky [ulice] přepravní kontrole, jejíž průběh včetně ztotožnění žalovaného prostřednictvím průkazu totožnosti. Žalovaný, jak je to v zápise zaznamenáno osobou pověřenou dopravcem, odmítl zápis podepsat. Vyžádanou zprávou od Ministerstva vnitra ČR je prokázáno, že doklad totožnosti ([číslo obč. průkazu]) byl vydán žalovanému a byl platným ke dni 5. 4. 2021. Údaji uvedenými v zápisu o provedené přepravní kontrole a sdělením Ministerstva vnitra ČR tak byl žalovaný bez důvodných pochybností identifikován. Ze zápisu a informací pro cestující je dále patrno, že žalovaný, který zápis převzal, byl vyrozuměn nejenom o dluhu na jízdném ale také o pohledávce z důvodu přirážky k jízdnému včetně příležitosti docílit ponížení včasnou úhradou. Okolnosti přepravní kontroly jsou upraveny v přepravních podmínkách (čl. 8) a pro případ jízdy bez platného dokladu se stanoví přirážka ve výši 1.500Kč (čl. 8 odst. 4) včetně možnosti, jak je to uváděno výše, ponížit výši přirážky na 800 Kč při včasné úhradě na místě nebo do 15 dnů. Tarifem je prokázáno základní jízdné ve výši 24 Kč. 7. Tvrzení žalobkyně, že se žalovaný na výzvu přepravního kontrolora neprokázal jízdním dokladem a současně, že nebylo zaplaceno ničeho na jízdné ani na přirážku k jízdnému, má negativní charakter, tudíž nemůže být tímto účastníkem řízení prokázáno. Jedině žalovaný, pokud by byl procesně aktivní, mohl by tvrzeními a tomu korespondujícími důkazy vyvrátit tvrzení žalobkyně tzn. prokázat, že předložil k výzvě přepravního kontrolora jízdní doklad případně, že závazky z přepravy uhradil nebo, že nastala jiná právně relevantní událost, která vznik dluhu vylučuje. 8. Po právní stránce se uzavírá, že mezi účastníky byly uzavřeny konkludentně (tj. nástupem do vozidla a záměrem být přepraven) platně smlouva o přepravě podle § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Žalovaný realizovaným záměrem své přepravy akceptoval současně smluvní přepravní podmínky a přepravní tarif. Žalobkyně splnila svou povinnost, když přepravovala cestujícího, oproti tomu žalovaný povinnost k úhradě odměny – jízdného – nesplnil, když jeho úhradu neosvědčil předepsaným způsobem – předložením řádně označeného jízdního dokladu. 9. Zákonný odkaz § 2578 o. z. upravuje právní rámec k aplikaci přepravního řádu, jímž je vyhl. č. 175/200 Sb., přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. 10. Podle § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 11. Výše přirážky je přepravcem stanovena souladně s ust. § 18a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, případně § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, které pro smluvní přepravní podmínky ustanovují nejvyšší hodnotu přirážky shodně částkou 1.500 Kč. 12. Soud má z pohledu právního hodnocení za to, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena platná přepravní smlouva, která byla reálně naplněna konkludentním jednáním žalovaného při přepravě, resp. realizací jeho přepravy prostřednictvím hromadného dopravního prostředku žalobkyně. Porušení smluvních povinností v podobě nezaplacení jízdného alespoň v základní výši 24 Kč doprovází v rovině právního důvodu přirážka k jízdnému založená právním předpisem s tím, že výše přirážky je v rámci právem dovoleného limitu sjednána smluvně formou akceptace smluvních podmínek. Povinnost k zaplacení přirážky nebyla splněna včas s účinkem ponížení, tudíž je důvodnou tak, jak ji vyjádřila žalobkyně částkou 1.500 Kč. 13. Jak přiléhavě vyjádřila žalobkyně v žalobě, přirážka je právem aprobována, má povahu podobnou smluvní pokutě a je sankcí za porušení podmínek přepravy (vizte Nález ÚS ČR publikovaný pod [číslo] Sb.). 14. Prodlení žalovaného odvíjí se od splatnosti jízdného a přirážky, tzn. ode dne následujícího po provedené přepravě, kdy se stal splatným jak závazek k zaplacení jízdného tak přirážky. Úrok z prodlení stanovuje se podle ust. § 1970 o. z. a jeho výše podle nař. vl. č. 351/2013 Sb. 15. Výrokem I. se žalovanému ukládá zaplatit žalobkyni dlužné jízdné a přirážku k jízdnému ve výši celkem 1.524 Kč spolu s příslušenstvím – úrokem z prodlení v zákonné výši. 16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 se zřetelem ke splnění podmínek uvedených v hypotéze ust. § 142a odst. 1 o. s. ř., byť již samo projednání věci, kdy žalobkyně nebyla uspokojena ani po zahájení řízení aplikaci citovaného ustanovení potlačuje (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013). 17. Žalobkyni se přiznává právo na náhradu nákladů řízení reprezentované 3 úkony právní služby (příprava a převzetí, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. částkou 600 Kč, 3 režijními paušály podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. ve výši 300 Kč, 21% DPH ve výši 189 Kč a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, tj. celkem hodnotou 1.489 Kč. 18. Lhůty k plnění vycházejí z ust. § 160 o. s. ř., když je přihlíženo k výši ukládané povinnosti a délce prodlení. Platební místo k zaplacení nákladů řízení vymezuje se podle § 149 odst. 1 o. s. ř.