5 C 211/2021-56 — Okresní soud v Jičíně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení 1.015 Kč s příslušenstvím sestávající z dvou dílčích nároků a to na zaplacení dlužného jízdného ve výši 15 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1.000 Kč. Příslušenství pohledávky je představováno zákonným úrokem z prodlení s počátkem běhu ode dne následujícího po přepravě žalovaného. 2. Tvrzeno bylo, že žalovaný cestoval dne 5. 1. 2017 ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] [anonymizováno], uzavřel tak s přepravcem – [právnická osoba] smlouvu o přepravě osob. Při přepravní kontrole žalovaný nepředložil platný jízdní doklad, neosvědčil jím zaplacení jízdného a měl se tak obohatit v částce 15 Kč Vedle dlužného jízdného byla uplatněna sankce - přirážka ve výši 1.000 Kč vyměřená podle přepravního řádu. Pohledávka za žalovaným byl zprvu postoupena [právnická osoba] [anonymizována tři slova] (17. 7. 2017) a následně žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 9. 2017. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v rámci adresace předžalobní výzvy. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nezpřístupnil v průběhu řízení své procesní stanovisko. 4. Ve věci byly splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., když bylo lze rozhodnout pouze na podkladě v procesním spise založených listin a účastníky s tím byl vysloven presumovaný souhlas. 5. Předmětem dokazování se staly označené listiny: oznámení o závadě s potvrzením o nedodržení smluvních přepravních podmínek, tarify [právnická osoba], rámcová smlouva o postoupení pohledávek, smlouvy o postoupení pohledávek s jejich seznamem, předžalobní výzva včetně potvrzení o odeslání písemnosti poštou. 6. Na základě označených listinných důkazů soud po stránce skutkové uzavírá, že žalovaný použil ke své přepravě prostředek hromadné přepravy osob – vlak - provozovaný právním předchůdcem žalobce, když se přepravoval dne 5. 1. 2017 ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] [anonymizována dvě slova]. V průběhu přepravy, jak to prokázáno oznámením o závadě, byl žalovaný podroben přepravní kontrole, a přitom vyhotoveno zaměstnancem přepravce potvrzení o nedodržení SPPO. Průběh kontrol včetně ztotožnění žalovaného jsou zaznamenány v předmětných zápisech. Při přepravních kontrole bylo zjištěno, že se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, resp. cestoval bez takového dokladu. Zápis, v rámci kterého byla zjištěna totožnost přepravovaného, byl žalovaným podepsán. Okolnosti přepravní kontroly jsou upraveny ve smluvních přepravních podmínkách a pro případ jejich porušení, tj. při přepravě bez jízdního dokladu, je stanovena přirážka k tarifnímu jízdnému ve výši 1.000 Kč. 7. Tvrzení žalobce, že nebylo placeno na jízdné ani na přirážku k jízdnému, má negativní charakter, tudíž nemůže být tímto účastníkem řízení zákonitě prokázáno. Jedině žalovaný, pokud by byl procesně aktivní, mohl tvrzeními a tomu korespondujícími důkazy vyvrátit tvrzení žalobkyně tzn. prokázat, že závazky z přepravy uhradila případně, že nastala jiná právně relevantní událost, která vznik dluhu vylučuje. Žalovaný však žádnou procesní obranu v tomto smyslu v průběhu řízení nepřednesl. 8. Po právní stránce se uzavírá, že mezi právním předchůdcem žalobce - [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřeny konkludentně (tj. nástupem do vozidla a záměrem být přepraven) platně smlouva o přepravě podle § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Žalovaný realizovaným záměrem své přepravy akceptoval současně smluvní přepravní podmínky a přepravní tarif. Žalobkyně splnila svou povinnost, když přepravovala cestujícího, oproti tomu žalovaný povinnost k úhradě odměny – jízdného – nesplnil, když jeho úhradu neosvědčil předepsaným způsobem – předložením platného jízdního dokladu. 9. Zákonný odkaz § 2578 o. z. upravuje právní rámec k aplikaci přepravního řádu, jímž je zák. [číslo] Sb., o drahách a vyhl. č. 175/200 Sb., přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. 10. Podle § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 11. Výše přirážky je přepravcem stanovena souladně s ust. § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, které pro smluvní přepravní podmínky ustanovují nejvyšší hodnotu přirážky částkou 1.500 Kč. Její výše nebyla přepravními podmínkami překročena. 12. Soud má z pohledu právního hodnocení za to, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly uzavřena platná přepravní smlouva, která byla reálně naplněna konkludentním jednáním žalovaného při přepravě, resp. realizací přepravy prostřednictvím hromadného dopravního prostředku. Porušení smluvních povinností v podobě nezaplacení jízdného doprovází v rovině právního důvodu přirážka k jízdnému založená právním předpisem s tím, že výše přirážky je v rámci právem dovoleného limitu sjednána smluvně formou akceptace smluvních podmínek. Povinnost k zaplacení přirážky nebyla splněna včas s účinkem ponížení, tudíž je důvodnou tak, jak ji vyjádřil žalobce částkou 1.000 Kč. 13. Přirážka je právem aprobována, má povahu podobnou smluvní pokutě a je sankcí za porušení podmínek přepravy (vizte Nález ÚS ČR publikovaný pod č. 78/1991 Sb.). 14. Prodlení žalovaného odvíjí se od splatnosti jízdného a přirážky, tzn. ode dne následujícího po provedené přepravě, kdy nastalo prodlení jak v závazku k zaplacení jízdného tak v přirážce. Úrok z prodlení stanovuje se podle ust. § 1970 o. z. a jeho výše podle nař. vl. č. 351/2013 Sb. 15. Postavení věřitele nabyl žalobce na základě platných smluv o postoupení pohledávek uzavřených podle § 1879 a násl. o. z. Cese pohledávky nebyly podrobeny námitkám žalovaného a nad to se mu vyrozumění o změně v osobě věřitele dostalo v rámci předžalobní výzvy k plnění. 16. Výrokem I. se žalovanému ukládá zaplatit žalobci dlužné jízdné a přirážky k jízdnému ve výši celkem 1.015 Kč spolu s příslušenstvím – úrokem z prodlení v zákonné výši. 17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 se zřetelem ke splnění podmínek uvedených v hypotéze ust. § 142a odst. 1 o. s. ř., byť již samo projednání věci, kdy žalobkyně nebyla uspokojena ani po zahájení řízení aplikaci citovaného ustanovení potlačuje (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013). 18. Žalobkyni se přiznává právo na náhradu nákladů řízení reprezentované 3 úkony právní služby (příprava a převzetí, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. částkou 600 Kč, 3 režijními paušály podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. ve výši 300 Kč, 21% DPH ve výši 189 Kč a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, tj. celkem hodnotou 1.489 Kč. 19. Nelze se ztotožnit s vyčíslením odměny za zastoupení žalobce podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť uplatnění nároků z právního důvodu neuhrazeného jízdného a přirážek k němu je typickým formulářově založeným řízením o nárocích, které se v posuzované věci zásadně neodlišují od obdobných dalších právních případů. Odlišnosti lze shledat pouze v okolnostech přepravy nikoli ve skutkových a právních atributech věci. Je tak plně odůvodněna aplikace ust. § 14b cit. vyhl. dopadající na právní případy bagatelního charakteru, v nichž jsou přítomny pouze nuance týkající se specifikace přeprav a vylíčení druhu civilního deliktu, kterého se cestující dopustil. 20. Lhůta k plnění je stanovována podle § 160 o. s. ř. a platební místo k náhradě nákladů řízení vymezováno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.