5 C 60/2016-117 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se jako právní nástupce obchodní korporace [právnická osoba] domáhala zaplacení 8.489 Kč s příslušenstvím z právního důvodu neuhrazené ceny za dodávku plynu a elektřiny. Příslušenství bylo uplatněno v podobě zákonného úroku z prodlení. 2. Tvrzeno bylo, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu uzavřené dne 7. 6. 2012 pod číslem P158258 dodával právní předchůdce žalobkyně žalovanému obě komodity a žalovaná se zavázala platit měsíční zálohy ve výši 1.970 Kč a nejméně jednou za 12 měsíců zaplatit cenu dodávek. Smluvní vztah byl upraven vedle vlastní smlouvy všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny a plynu. Za dodaný plyn a ou elektřinu za období od 1. 10. 2012 do 2. 1. 2013 vystaveno pod [číslo] vyúčtování k úhradě částky 8.489 Kč se splatností ke dni 25. 1. 2013. Na vystavené vyúčtování nebylo žalovanou poskytnuto žádné plnění. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o prodeji podniku ze dne 31. 10. 2013. 3. Žalovaná nárok žalobkyně v celém rozsahu sporovala. Uvedla, že v létě 2012 došlo k odstřižení elektroměru pro neplacení dodávky, přičemž vzniklý nedoplatek později uhradila a uzavřela dne 7. 6. 2012 novou smlouvu s právním předchůdcem žalobkyně. Pro předchozí demontáž elektroměru nemohla být dodávka realizována a 1. 9. 2012 se žalovaná odstěhovala, když o tom dodavatele informovala s požadavkem na ukončení smlouvy. 4. K výzvě soudu (usnesení ze dne 16. 6. 2016, č. j. 5 C 60/2016-51) žalobkyně upřesnila specifikaci odběru a detail vystaveného vyúčtování, vyjádřila se k ukončení smlouvy ke dni 2. 1. 2013 a okolnostem doručení vyúčtování, resp. k jeho vstupu do dispoziční sféry žalované s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. 23 Cdo 1992/2014. 5. Ve věci byly splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., když bylo lze rozhodnout pouze na podkladě v procesním spise založených listin. 6. Z provedených důkazů zjišťují se pro skutkový závěr následující relevantní skutkové okolnosti: 7. Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu a elektřiny uzavřené 7. 6. 2012 je prokázáno, že se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalované plyn a elektřinu do vymezeného odběrního místa na adrese [adresa žalované]. Byť je smlouva nadepsána také pro dodávku plynu, z jejího obsahu vyplývá, že byla sjednána pouze pro dodávku elektřiny. Vedle ujednání obsažených ve smlouvě došlo k vymezení základních závazků smluvních stran, odběrného místa, byly dohodnuty další náležitosti dodávky v podobě produktu, distribuční sazby, podmínek záloh a fakturace a zaznamenán byl počáteční stav měřícího zařízení. Součástí smlouvy se staly všeobecné obchodní podmínky a ceník vybraných produktů. 8. Dodávka elektřiny, jak je to prokázáno vyúčtováním [číslo] za období od 1. 10. 2012 do 2. 1. 2013, dosáhla záporné hodnoty (nedoplatku) ve výši 8.489 Kč. Splatnost vyúčtování byla stanovena k 25. 1. 2013. 9. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 8. 2016, č. j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek žalované a současně rozhodnuto o jeho řešení oddlužením. Účinky rozhodnutí nastaly dne 1. 8.2016 v 08.18 hod., kdy bylo citované usnesení zveřejněno v insolvenčním rejstříku. 10. Usnesením Okresního soudu v Jičíně ze dne 9. 8. 2016, č. j. 5 C 60/2016-62 bylo nalézací řízení podle § 140a zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen ins. zák.) přerušeno. 11. Usnesením Krajského soudu ze dne 5. 10. 2021, č. j. [insolvenční spisová značka], bylo výrokem I. vzato na vědomí oddlužení dlužníků [celé jméno žalované] a [jméno] [příjmení] a výrokem IV. rozhodnuto takto: Soud osvobozuje dlužníky od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození se také vztahuje na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili ve lhůtě určené soudem v rozhodnutí o úpadku, ač tak učinit měli. Osvobození se vztahuje i na pohledávky, které vznikly s vymáháním přihlášených i nepřihlášených pohledávek věřitelů do insolvenčního řízení (náklady a odměny v exekučním řízení). Osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníkům pro tyto pohledávky právo postihu. 12. Jak vidno z přehledu insolvenčního rejstříku, žalobkyně pohledávku za žalovanou v insolvenci neuplatnila. 13. Podle § 413 ins. zák., jsou-li splněny podmínky oddlužení, vezme je insolvenční soud na vědomí s uvedením důvodů splnění oddlužení. 14. Podle § 414 odst. 1 ins. zák. jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. 15. Podle § 414 odst. 2 ins. zák. osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. 16. Předně je třeba vyjít z toho, že pohledávka uplatněná žalobkyní vznikla před tím, než bylo rozhodnuto o úpadku žalované a jeho řešení oddlužením, tudíž bylo lze pohledávku uplatnit přihláškou v insolvenčním řízení. 17. Účinek osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, nebo pohledávek, které mohly být věřitelem do oddlužení zahrnuty, vyvolává hmotněprávní situaci obdobnou promlčení, tzn., že klesá kvalita pohledávky na prostou naturální obligaci. Pouze dobrovolným plněním dlužníka dochází k uspokojení věřitele, v soudním řízení však nelze takovou pohledávku přiznat (vizte příkladmo rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3509/2010 ze dne 24. listopadu 2010). 18. Pro vzniklý účinek osvobození žalované od placení pohledávky také v rozsahu pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, bez ohledu na to, že nebyla v insolvenci přihlášena, ač přihlášena být mohla, se výrokem I. žaloba zamítá. 19. Výrokem II. je rozhodováno o náhradě nákladů řízení podle § 142a odst. 1 o. s. ř. Ačkoli žalovaná zaznamenala plný procesní úspěch, žádné náklady jí v řízení nevznikly, proto se žádnému z účastníků nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.