5 C 75/2022-30 — Okresní soud v Jičíně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení 1.032 Kč s příslušenstvím sestávající z dvou dílčích nároků a to na zaplacení dlužného jízdného ve výši 32 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1.000 Kč. Příslušenství pohledávky bylo představováno zákonným úrokem z prodlení s počátkem běhu ode dne následujícího po přepravě žalovaného. 2. Tvrzeno bylo, že žalovaný cestoval dne 8. 6. 2021 ve vlaku [číslo] neprojevil po nástupu do vozidla zájem o zakoupení jízdního dokladu. Záměrem přepravy v zastávce [obec] u [obec], směr [obec], uzavřel s přepravcem – [právnická osoba] smlouvu o přepravě osob. Při přepravní kontrole žalovaný nepředložil platný jízdní doklad, resp. si jej neopatřil, tudíž neosvědčil zaplacení jízdného a měl se tak obohatit v částce 32 Kč Vedle dlužného jízdného byla uplatněna sankce - přirážka ve výši 1.000 Kč vyměřená podle přepravního řádu. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyní smlouvou ze dne 13. 12. 2021. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v rámci adresace předžalobní výzvy. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jeho procesní stanovisko zůstalo nezpřístupněno. 4. Ve věci byly splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., když bylo lze rozhodnout pouze na podkladě v procesním spise založených listin a účastníky s tím byl vysloven presumovaný souhlas (usnesení ze dne 6. 6. 2022, č. j. 5 C 75/2022-25). 5. Předmětem dokazování se staly označené listiny: potvrzení o nedodržení SPPO, oznámení o závadách, smluvní přepravní podmínky, tarif, oznámení postupitele o postoupení pohledávek s předžalobní výzvou potvrzení o odeslání písemnosti doporučeně podanou zásilkou. 6. Na základě označených listinných důkazů soud po stránce skutkové uzavírá, že žalovaný použil, jak je to prokázáno potvrzením o nedodržení SPPO a oznámením o závadách, ke své přepravě prostředek hromadné přepravy osob – vlak - provozovaný právním předchůdcem žalobce, když se přepravoval dne 8. 6. 2021 ve vlaku [číslo] v zastávce [obec] u [obec], směr [obec]. V průběhu přepravy, když žalovaný konkludentně projevil záměr nástupem do vozidla, byl podroben přepravní kontrole, a o ní vyhotoveno zaměstnancem přepravce potvrzení o nedodržení SPPO. Průběh kontroly včetně ztotožnění žalovaného je zaznamenán v zápisu vyhotoveném dne 8. 6. 2021 v 8.38 hod. Při přepravní kontrole bylo zjištěno, že se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, resp. se usadil a nehodlal uhradit jízdné základní jízdné. Zápis, v rámci kterého byla zjištěna totožnost přepravovaného a který žalovaný signoval, prokazuje uvedený civilní delikt. Okolnosti přepravní kontroly jsou upraveny ve smluvních přepravních podmínkách a pro případ jejich porušení, tj. při přepravě bez jízdního dokladu, je stanovena přirážka k tarifnímu jízdnému ve výši 1.000 Kč. 7. Tvrzení žalobkyně, že nebylo placeno na jízdné ani přirážka k jízdnému, má negativní charakter, tudíž nemůže být prokázáno. Jedině žalovaný, pokud by byl procesně aktivní, mohl tvrzeními a tomu korespondujícími důkazy vyvrátit tvrzení žalobkyně tzn. prokázat, že závazek z přepravy uhradil, případně, že nastala jiná právně relevantní událost, která vznik dluhu vylučuje. Žalovaný však žádnou procesní obranu v tomto smyslu v průběhu řízení nepřednesl. 8. Po právní stránce se uzavírá, že mezi právním předchůdcem žalobce - [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřeny konkludentně (tj. nástupem do vozidla a záměrem být přepraven) platně smlouva o přepravě podle § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Žalovaný realizovaným záměrem své přepravy akceptoval současně smluvní přepravní podmínky a přepravní tarif. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost, když přepravovala cestujícího, oproti tomu žalovaný povinnost k úhradě odměny – jízdného – nesplnil, když jeho úhradu neosvědčil předepsaným způsobem – předložením platného jízdního dokladu, resp. opomenutím k placení. 9. Zákonný odkaz § 2578 o. z. upravuje právní rámec k aplikaci přepravního řádu, jímž je zák. č. 266/1994 Sb., o drahách a vyhl. č. 175/200 Sb., přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. 10. Podle § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 11. Výše přirážky je přepravcem stanovena souladně s ust. § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, které pro smluvní přepravní podmínky ustanovují nejvyšší hodnotu přirážky částkou 1.500 Kč. Její výše nebyla přepravními podmínkami překročena. 12. Soud má z pohledu právního hodnocení za to, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly uzavřena platná přepravní smlouva, která byla reálně naplněna konkludentním jednáním žalovaného při přepravě, resp. realizací přepravy prostřednictvím hromadného dopravního prostředku. Porušení smluvních povinností v podobě nezaplacení jízdného doprovází v rovině právního důvodu přirážka k jízdnému založená právním předpisem s tím, že výše přirážky je v rámci právem dovoleného limitu sjednána smluvně formou akceptace smluvních podmínek. Povinnost k zaplacení přirážky nebyla splněna včas s účinkem ponížení, tudíž je důvodnou tak, jak ji vyjádřil žalobce částkou 1.000 Kč. 13. Přirážka je právem aprobována, má povahu podobnou smluvní pokutě a je sankcí za porušení podmínek přepravy (vizte Nález ÚS ČR publikovaný pod č. 78/1991 Sb.). 14. Prodlení žalovaného odvíjí se od splatnosti jízdného a přirážky, tzn. ode dne následujícího po provedené přepravě, kdy nastalo prodlení jak v závazku k zaplacení jízdného tak v přirážce. Úrok z prodlení stanovuje se podle ust. § 1970 o. z. a jeho výše podle nař. vl. č. 351/2013 Sb. 15. Postavení věřitele nabyl žalobce na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. Cese pohledávky nebyla podrobena námitkám žalovaného a nad to se mu vyrozumění o změně v osobě věřitele dostalo přímo postupitelem v rámci předžalobní výzvy k plnění. 16. Výrokem I. se žalovanému ukládá zaplatit žalobci dlužné jízdné a přirážky k jízdnému ve výši celkem 1.032 Kč spolu s příslušenstvím – úrokem z prodlení v zákonné výši. 17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 se zřetelem ke splnění podmínek uvedených v hypotéze ust. § 142a odst. 1 o. s. ř., byť již samo projednání věci, kdy žalobkyně nebyla uspokojena ani po zahájení řízení aplikaci citovaného ustanovení potlačuje (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013). 18. Žalobkyni se přiznává právo na náhradu nákladů řízení reprezentované 3 úkony právní služby (příprava a převzetí, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. částkou 600 Kč, 3 režijními paušály podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. ve výši 300 Kč, 21% DPH ve výši 189 Kč a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, tj. celkem hodnotou 1.489 Kč. 19. Lhůta k plnění je stanovována podle § 160 o. s. ř. a platební místo k náhradě nákladů řízení vymezováno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.