5 C 78/2022-42 — Okresní soud v Jičíně

1. Předmětem řízení jsou nároky na zaplacení dlužného jízdného a přirážky z 2 přeprav žalovaného uplatňované z důvodu dlužného jízdného a přirážek k jízdnému. Příslušenství pohledávky je představováno zákonným úrokem z prodlení a to u každého z nároků vždy ode dne následujícího po uskutečnění přepravy a vzniku nároku žalobkyně. 2. Tvrzeno bylo, že žalovaný cestoval - dne 15. 12. 2021 přepravní linkou [anonymizováno] (nároky ad 1) a ad 2)) a vznikl mu závazek k úhradě jízdného ve výši 30 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1.500 Kč, když o průběhu přepravní kontroly byl vyhotoven zápis [číslo] ([variabilní symbol]) - dne 27. 12. 2021 na přepravní lince [anonymizováno] (nároky ad 3) a ad 4)) a vznikl mu závazek k úhradě jízdného ve výši 30 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1.500 Kč, když o průběhu přepravní kontroly byl vyhotoven zápis [číslo] ([variabilní symbol]) přičemž v obou případech realizovaných přeprav uzavřel žalovaný konkludentně s přepravcem Dopravním podnikem [anonymizováno] [obec], akciovou společností, smlouvu o přepravě osob. Při přepravních kontrolách žalovaná neosvědčil úhradu jízdného platným jízdním dokladem, a proto byla žalobkyní uplatněna, vedle neuhrazeného jízdné také sankce, přirážka k jízdnému (2 x 1.500 Kč). Prodlení žalovaného nastalo dnem následujícím po uskutečnění přeprav s tím, že podmíněné (lhůtní) ponížení přirážky k jízdnému v případě včasné (dřívější) úhrady dluhů, jak to dovolují smluvní přepravní podmínky žalobkyně, nebylo žalovaným využito. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nezpřístupnil nijak své procesní stanovisko. 4. Ve věci byly splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., když bylo lze rozhodnout pouze na podkladě v procesním spise založených listin a účastníky s tím byl vysloven souhlas (usnesení ze dne 6. 6. 2022, č. j. 5 C 78/2022-37). 5. Předmětem dokazování se staly označené listiny: smluvní přepravní podmínky, tarif [anonymizováno], zápisy o provedených přepravních kontrolách pod shora uvedenými identifikačními čísly, informace pro cestující, předžalobní výzva včetně potvrzení o odeslání písemnosti poštou. 6. Na základě označených listinných důkazů soud po stránce skutkové uzavírá, že žalovaná využila v obou případech (vide ante) ke své přepravě prostředek hromadné přepravy osob provozované žalobkyní, když se přepravovala na jednotlivých linkách za využití vozidel hromadné dopravy (místy přepravních kontrol byly úseky zastávek [anonymizováno] a [ulice]). V průběhu přeprav, jak to prokazují zápisy o provedených přepravních kontrolách, byl podroben kontrolám realizovaným k tomu pověřenými osobami, jejichž průběh včetně ztotožnění žalované je vždy zaznamenán v předmětných zápisech. Ze zápisu a informací pro cestující je dále patrno, že žalovaný byl vyrozuměn nejenom o dluhu na jízdném ale také o pohledávkách z důvodu přirážek k jízdnému včetně příležitosti docílit poníže jejich včasnou úhradou. Okolnosti přepravních kontroly jsou upraveny v přepravních podmínkách (čl. 8) a pro případ jízdy bez platného dokladu se stanoví přirážka ve výši 1.500Kč (čl. 8 odst. 4) včetně možnosti, jak je to uváděno výše, ponížit výši přirážky na 800 Kč při včasné úhradě na místě nebo do 15 dnů. Tarifem je prokázáno základní jízdné ve výši 30 Kč. Identifikace žalovaného byla v obou případech provedena ztotožněním podle [číslo obč. průkazu]. Zápisy jsou také opatřeny podpisy žalovaného, které se v markantech shodují a nebyly předneseny žádné námitky, které by tuto skutečnost popíraly. Nad to lze podotknout, že žalovaná pravost případně správnost zápisů v průběhu řízení nijak nezpochybnila. 7. Tvrzení žalobkyně, že nebylo placeno na jízdné ani na přirážky k jízdnému, má negativní charakter, tudíž nemůže být tímto účastníkem řízení prokázáno. Jedině žalovaný, pokud by byl procesně aktivní, mohl by tvrzeními a tomu korespondujícími důkazy vyvrátit tvrzení žalobkyně tzn. prokázat, že závazky z přepravy uhradil, případně, že nastaly jiné právně relevantní události, které vznik dluhů vylučují. 8. Po právní stránce se na podkladě shora uvedeného uzavírá, že mezi účastníky byly uzavřeny konkludentně (tj. nástupem do vozidla a záměrem být přepraven) platně smlouvy o přepravě podle § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Žalovaný realizovanými záměry svých přeprav přepravy akceptoval nástupem do vozidla, resp. do přepravního prostoru vždy současně smluvní přepravní podmínky a přepravní tarif. Žalobkyně splnila svou povinnost, když přepravovala cestujícího, oproti tomu žalovaný povinnost k úhradě odměny – jízdného – nesplnil, když úhradu jízdného neosvědčila smluvně předepsaným způsobem, tj. řádně označeným jízdním dokladem. 9. Zákonný odkaz § 2578 o. z. upravuje právní rámec k aplikaci přepravního řádu, jímž je vyhl. č. 175/200 Sb., přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. 10. Podle § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 11. Výše přirážky je přepravcem stanovena souladně s ust. § 18a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, případně § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, které pro smluvní přepravní podmínky ustanovují nejvyšší hodnotu přirážky shodně částkou 1.500 Kč. 12. Soud má z pohledu právního hodnocení za to, že mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny platně přepravní smlouvy, které byly reálně naplněny fakticitou konkludentních jednání žalovaného při provedených osobních přepravách, tzn. realizací přeprav prostřednictvím hromadného dopravního prostředku žalobkyně. Porušení smluvních povinností v podobě nezaplacení jízdného alespoň v základní výši 30 Kč doprovází v rovině právního důvodu uplatněná přirážka k jízdnému založená právním předpisem s tím, že výše přirážky je v rámci právem dovoleného limitu sjednána smluvně formou akceptace smluvních podmínek. Povinnost k zaplacení přirážky nebyla splněna včas s účinkem ponížení, tudíž je důvodnou tak, jak ji uplatnila žalobkyně ke každému jednotlivému případu přepravy částkou 1.500 Kč, jak to odpovídá úpravě v rámci smluvních přepravních podmínek. 13. Jak přiléhavě vyjádřila žalobkyně v žalobě, přirážka je právem aprobována, má povahu podobnou smluvní pokutě a je sankcí za porušení podmínek přepravy (vizte Nález ÚS ČR publikovaný pod č. 78/1991 Sb.). 14. Prodlení žalovaného odvíjí se od splatnosti jízdného a přirážek, tzn. ode dne následujícího po provedené přepravě. Úrok z prodlení stanovuje se podle ust. § 1970 o. z. a jeho výše podle nař. vl. č. 351/2013 Sb. 15. Výrokem I. se žalované ukládá zaplatit žalobkyni dlužné jízdné (2 x 30 Kč) a přirážek k jízdnému (2 x 1.500 Kč) v celkové výši 3.060 Kč spolu s příslušenstvím – úrokem z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) ode dne následujícího po každé z přeprav, kdy se žalovaná ocitla v prodlení. 16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 se zřetelem ke splnění podmínek uvedených v hypotéze ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. 17. Tím, že žalobkyně nebyla uspokojena ani po zahájení řízení, je již samo o sobě důvodem pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013). 18. Na podkladě uvedeného se žalobkyni přiznává právo na náhradu nákladů řízení reprezentované 3 úkony právní služby (příprava a převzetí, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. částkou 600 Kč, 3 režijními paušály podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. ve výši 300 Kč, 21% DPH ve výši 149 Kč a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, tj. celkem hodnotou 1.489 Kč. 19. Lhůta k plnění je ve výrocích I. a II. stanovena podle § 160 o. s. ř. jako třídenní. 20. Platební místo k zaplacení nákladů řízení vymezuje se podle § 149 odst. 1 o. s. ř.