3 C 112/2023-159 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně, postupník pohledávek společnosti [právnická osoba] (dříve [právnická osoba] nebo [právnická osoba] - dále též jen„ banka“), podala u soudu 1. 8. 2022 proti žalované žalobu, kterou se domáhala zaplacení 10 687,93 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že banka s žalovanou uzavřela 7. 9. 2000 smlouvu o [anonymizováno], dle níž žalované vedla běžný účet č. [bankovní účet]. Následně, 27. 11. 2000, byl žalované smlouvou o [anonymizováno] k běžnému účtu poskytnut úvěrový limit ve výši 14 000,00 Kč. Žalovaná dle smlouvy byla povinna udržovat na svém běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem odpovídající 50 % poskytnutého povoleného limitu, tj. 7 000,00 Kč, a zavázala, že nepřekročí výši poskytnutého povoleného limitu. Žalovaná své závazky ze smlouvy porušila, neboť její běžný účet opakovaně nevykazoval minimální měsíční kreditní příjem. Pro porušování smluvní povinnosti banka zrušila povolený debet na běžném účtu a vyzvala žalovanou k úhradě debetního zůstatku. K úhradě nedošlo, banka převedla debetní zůstatek z běžného účtu žalované ve výši 12 937,93 Kč na zvláštní úvěrový účet č. [bankovní účet], informovala o tom žalovanou a žádala okamžitou úhradu, k níž však nedošlo. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni s účinností od 21. 6. 2019, což bylo žalované oznámeno. Po zesplatnění pohledávky ani po postoupení pohledávky žalovaná na dluh již nic neuhradila, a to ani po předžalobní výzvě. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila a na svoji obranu nic neuplatila. 3. Smlouva o [anonymizováno], uzavřená bankou a žalovanou dne 7. 9. 2000 prokazuje, že se banka zavázala žalované zřídit a vést běžný korunový účet č. č. [bankovní účet] Součástí smlouvy je i dohoda k užívání platební karty. Dispozice ke smlouvě upravují dohodnuté podmínky podrobněji. Dodatkem [číslo] [číslo] ke smlouvě je prokázáno, že 27. 11. 2000 se účastnice smlouvy dohodly, že na základě žádosti žalované banka umožní čerpání peněžních prostředků do povoleného limitu 14 000 Kč za dále podrobněji stanovených podmínek. Povolený limit trvá v případě, kdy minimální měsíční kreditní příjem na účtu bude činit 7 000 Kč. Žalovaná se současně zavázala vyčerpané prostředky bance vrátit a zajistit minimální měsíční kreditní příjem na účet 7 000 Kč. V případě nedodržení tohoto závazku byla banka oprávněna snížit povolený limit na nulu. Debetní zůstatek na účtu byl úročen úrokovou sazbou [anonymizováno]. Žalovaná se dále zavázala nepřekročit výši povoleného limitu pod sankcí úročení jako nepovolený debetní zůstatek. Platnost a účinnost článku [anonymizováno] mohla být ukončena výpovědí nebo převodem debetního zůstatku. Pokud bude ke dni ukončení smlouvy účet žalované vykazovat debetní zůstatek, bude rovněž převeden na úvěrový účet banky. 4. Oznámením z 10. 6. 2004, adresovaným žalované, banka oznámila, že na základě opakovaného porušování sjednaných smluvních podmínek bylo zrušeno poskytování produktu [anonymizováno] a dluh 12 937,93 Kč byl převeden na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet] s připočtením poplatku 10 %. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky. 5. Výpisy z úvěrového účtu č. [bankovní účet] za dobu od 8. 6. 2001 do 21. 6. 2019 prokazují, že v celém uvedeném zůstatek činila jistina po splatnosti 10 687,93 Kč. Na účtu nedošlo k žádnému pohybu. 6. Úrokovým lístkem banky je prokázáno, že s účinností od 8. 3. 2004 banka úročila nepovolené debetní zůstatky na všech korunových účtech sazbou 30 % p. a. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019, uzavřenou mezi bankou a žalobkyní, je prokázáno, že banka postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v připojeném seznamu. V tomto seznamu je uvedena i pohledávka za žalovanou. Oznámení o postoupení pohledávky z 3. 7. 2019 prokazuje, že banka informovala žalovanou o tom, že předmětná pohledávka za žalovanou ji byla postoupena ke dni 21. 6. 2019 smlouvou o postoupení pohledávek. Dle podacího lístku, oznámení bylo žalované doručováno doporučenou poštou. 8. Předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 18. 4. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě duhu s upozornění na možnost soudního vymáhání. Dle podacího lístku výzva byla žalované doručována doporučenou poštou. 9. Věc soud posoudil dle ustanovení § 497 a násl. obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Od 1. 1. 2014 vstoupil sice v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jenž tento předpis zrušil, avšak podle jeho § 3028 odst. 3 věta prvá, není-li stanoveno jinak, právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. O příslušenství rozhodoval soud podle § 369 ObZ, výše úroku z prodlení se vzhledem k ustanovení § 19 odst. 1 vl. nař. 351/2013 Sb., řídí i nadále vl. nař. 142/1994 Sb. Po posouzení shora uvedených skutečností shledal soud žalobu žalobkyně za právem podanou. Uplatněná tvrzení žalobkyně nebyla v řízení vyvrácena ani zpochybněna a vyplývají z předložených listinných důkazů. Bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu účelně vynaložených nákladů proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně zároveň v řízení prokázala, že žalovanému v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. zaslala výzvu plnění a o právo na náhradu nákladů řízení se tak nepřipravila. Žalobkyni přiznaná částka nákladů řízení 2 252 Kč je představována náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnou advokáta dle § 14 b) odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, (dále„ AT“) ve výši 900 Kč (3 úkony à 300 Kč – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby-podání zástupce žalobce z 13. 9. 2023 není honorováno, protože jím byly pouze odstraňovány nedostatky žaloby), třemi paušálními částkami náhrady hotových výdajů à 100 Kč stanovené dle § 14 b) odst. 5 písm. a) AT a částkou 252 Kč představující 21 % daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč, přiznanou dle § 14a ATa § 23a zákona č. 85/1996 Sb. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Ke stanovení odměny advokáta vč. paušálních náhrad dle § 14 b) AT přistoupil soud proto, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovatelném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a jeho tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. 11. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o tom, že žalovaná je povinna všechny povinnosti podle toho rozsudku splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.