5 C 232/2022-60 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se v postavení právního nástupce [právnická osoba] domáhala zaplacení jistiny nesplaceného úvěru ve výši 54 076,54 Kč, úroku 8,25 % z nesplacené jistiny od 25. 8. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z jistiny od 25. 8. 2021 do zaplacení. 2. Žalobkyně tvrdila, že mezi [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena dne 26. 1. 2018 smlouva o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 154.000 Kč a zřízen k tomu úvěrový účet číslo [bankovní účet]. Ačkoli se žalovaný zavázal vyčerpané úvěrové prostředky včetně úrokového navýšení žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 15,9 %, dostal se do prodlení, na které bylo reagováno zesplatněním neuhrazeného zůstatku dluhu. Mezi účastníky smlouvy o úvěru bylo dohodnuto, že se úroky a ceny za úkony připisují k jistině vždy poslední den v měsíci a stávají se její součástí. Celkem dosáhl dluh žalovaného částky 54 076,54 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2021, když změna v osobě věřitele byla oznámena dlužníkovi přímo postupitelem [právnická osoba] 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a své procesní stanovisko v průběhu řízení nezpřístupnil. 4. Ve věci byly splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., když bylo lze rozhodnout pouze na podkladě v procesním spise založených listin a účastníky s tím byl vysloven presumovaný souhlas (usnesení ze dne 28. 12. 2022). 5. Skutkový závěr je založen na následujících listinných důkazech: smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, potvrzení o zaplacení kupní ceny, smlouva o úvěru, doklad o čerpání úvěru, rozhodnutí o zesplatnění, výpis z úvěrového účtu, výzva k úhradě včetně podacího archu. 6. Smlouvou o úvěru je prokázáno, že se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 154 000 Kč podle podmínek čerpání stanovených pod bodem 2. Žalovaný, jak to prokazuje výpis z úvěrového účtu, využil práva založeného smlouvou a prostředky v celkové výši úvěru vyčerpal dne 26. 1. 2018. Žalovanému tím vznikla povinnost, jak je upravena pod bodem 1. smlouvy o úvěru, splatit čerpaný úvěr v 99 měsíčních splátkách ve výši 2 858 Kč vždy k 20. dni v měsíci, když poslední splátka ve výši 852 Kč měla být žalovaným hrazena 20. 4. 2026. Součástí splátek byl anuitně rozvržený úrok 15,9 % s tím, že nárok na odměnu – odpuštění splátek po dni 22. 4. 2025 – byl spojen s řádným splácením včetně odkazu na článek 10. Bližší úprava splácení je obsažena v článku 3. Článek 8 upravuje výčet případů porušení smlouvy včetně sankcí. Pro případ prodlení přesahujícího u jedné splátky 3 měsíce, případně prodlení spojené s úhradou 2 splátek (článek 8 odst. 8.1) písm. a) bylo ujednáno právo prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný (článek 8 odst. 8.2 písm. b)). Podle ujednání pod bodem 3. se připisují vždy poslední den v měsíci úroky a poplatky k jistině úvěru. Výpis z vedeného úvěrového účtu číslo [bankovní účet] prokazuje vznik prodlení, když na to navazuje rozhodnutí věřitele o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 3. 10. 2020. Výpis z účtu prokazuje, že dluh dosáhl celkové částky 145 270 Kč. Na podkladě dílčích plnění se ustanovila neuhrazená jistina úvěru na částce 54 076,54 Kč Smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek a zejména oznámení postupitele určené dlužníkovi prokazuje postoupení pohledávky z předmětné úvěrové smlouvy na žalobkyni. Předžalobní aktivita je prokazována výzvou ze dne 9. 2. 2021. 7. K uváděnému skutkovému závěru je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobkyně, že povaha jejího tvrzení, že žalovaným nebylo poskytnuto plnění co do dlužné jistiny a příslušenství, ke kterému se smlouvou o úvěru zavázal, má negativní charakter, tudíž je z povahy takového tvrzení vyloučeno, aby mohlo být prokazováno nositelem tohoto tvrzení a jedině žalovaný, pokud by byl procesně bdělý a vyvinul patřičnou procesní aktivitu, mohl by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytl více, než žalobkyně v návrhu připouští nebo nastaly jiné právně významné skutečnosti, pro které nárok jak ve svém důvodu tak případně co do uplatněné výše neobstojí. Jak již bylo uvedeno, žádná taková tvrzení nebyla přednesena, tudíž lze vycházet z toho, že žalovaný plnění v rozsahu, jak uvádí žalobkyně, neposkytl. 8. Naplnění závazku k přenechání úvěru je prokázána výpisem z úvěrového účtu, přičemž, nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze z povahy listiny přesvědčivě usuzovat, že došlo k přenechání prostředků úvěrujícím. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím negativně dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). 9. Obdobě nebylo nijak brojeno proti změně v osobě věřitele, když k tomu postačuje oznámení, které adresoval žalovanému sám postupitel. 10. Právní vztahy mezi účastníky odvíjí se dne, kdy byla smlouva o úvěru uzavřena (26. 1. 2018) a tím je determinována aplikace zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Konkrétně pak je právní rámec vymezen ust. § 2395 až 2400 cit. předpisu. 11. Po právní stránce se uzavírá, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla sjednána platná smlouva o úvěru. Realizováno bylo také naplnění jinak konsenzuálního dvoustranného úkonu a žalovanému přenechány sjednané úvěrové prostředky. Součástí plnění, k němuž se oproti tomu žalovaný zavázal, že krom vrácení úvěrových prostředků bude věřiteli formou splátek poskytnuta odměna – úrok jakož i úhrada dalších dílčích nároků z administrace úvěru. Pro prodlení s úhradou plnění k postupnému vrácení prostředků ve splátkách přistoupil věřitel na základě rovněž platného smluvního ujednání k zesplatnění pohledávky, tzn., že vzniklo právo na zaplacení celého neuhrazeného zůstatku úvěru. Takový postup, kdy vznikne věřiteli právo na jednostranné právní jednání vedoucí k prohlášení celého neuhrazeného zůstatku úvěru za splatný, není právní úpravou vyloučen a jedná se o výraz smluvní volnosti účastníků obligačního vztahu. Skutečnost, že žalobkyně právo realizovala na základě naplněného rozsahu prodlení žalovaného, je patrna z transakční historie vedeného úvěrového účtu. 12. Ujednání o tom, že se úrok a poplatky přičítají k jistině je výrazem smluvní volnosti účastníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 689/2006, ze dne 30.8.2006). 13. Za další nebyl shledán žádný rozpor obsahu smlouvy se zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, k němuž by soud ex officio přihlížel, resp. ani ze strany žalovaného nebyly označeny námitky právního charakteru, k nimž by soud při hodnocení smlouvy přihlížel (§ 8 cit. zák.). 14. Konečně ani žalovaný v průběhu řízení neuplatnil žádné námitky právní povahy, jimiž by zeslaboval či vylučoval nárok žalobkyně. 15. Legitimace žalobkyně je založena na platně uzavřené smlouvě o postoupení pohledávek, resp. zejména na prohlášení postupitele. 16. Výrokem I. se žalovanému ukládá zaplatit dlužnou jistinu úvěru ve výši 54 076,54 Kč s úrokem ve výši 15,9 % úrok z prodlení v zákonné výši z jistiny a to ode dne následujícího po účinku prohlášení celého zůstatku dluhu za splatný. Výše úroku z prodlení stanovuje se podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok nebyl uplatněn, jak žalobkyně přiléhavě vysvětlila odkazem na § 9 zák. č. 177/2020 Sb. je uplatňován k období od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020. Výše úroku od 25. 8. 2021 (tj. ode dne následujícího po dni, kdy platby žalovaného přestaly krýt sjednaný úrok, řídí se § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a stanovuje se ekvivalentem výše zákonného úroku z prodlení. 17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. při splnění podmínky hypotézy ust. § 142a o. s. ř. již tím, že žalobkyně nebyla se svým důvodně uplatněným nárokem uspokojena ani po zahájení řízení (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013). 18. Žalobkyně zaznamenala procesní úspěch k celé uplatněné hodnotě jistiny pohledávky a přiznává se jí právo na náhradu nákladů řízení, neboť podání žaloby předchází včasná adresace předžalobní výzvy a uspokojení se žalobkyni nedostalo ani po zahájení řízení. 19. Výrokem II. se žalovanému ukládá nahradit žalobci na nákladech řízení 9 424 Kč. Z toho připadá na3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyhotovení předžalobní výzvy se základním skutkovým a právním hodnocením, sepis žaloby) částka 5 100 Kč (3x úkon podle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), 3 režijní paušály podle § 13 odst. 3 cit. vyhl. částka 900 Kč, 21% DPH částka 1.260 Kč a zaplacený soudní poplatek částka 2 164 Kč. 20. Lhůta k plnění stanovuje se vzhledem k výši dluhu a povinnosti hradit náklady řízení podle § 160 o. s ř. Platební místo k zaplacení nákladů řízení vychází z ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.