7 C 205/2022-63 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 7. 11. 2022 domáhal vydání rozsudku, kterým by bylo s účinností od 7. 11. 2022 zvýšeno výživné, které je žalovaný povinen platit na jeho osobu, a to z částky 5 000 Kč měsíčně na částku 9 000 Kč měsíčně. Tvrdil, že k poslední úpravě výživného došlo rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 17. 12. 2019 čj. 30 P 179/2006-235. Od té doby došlo na jeho straně ke změně poměrů, kdy nyní studuje druhý ročník vysoké školy, což sebou přináší zvýšené výdaje v souvislosti se studiem, bydlením v nájemním bytě, dojížděním do školy. Poukázal na nárůst cen většiny zboží. Tvrdil, že výdaje si hradí jednak z výživného, jednak z kapesného, které dostává od své matly a jednak z příjmu z brigád. 2. Žalovaný se zvýšením výživného na částku uvedenou v žalobě nesouhlasil. Poukázal na to, že i jemu stouply potřeby související s nárůstem cen. Přesto žalobci nabízel mimosoudně zvýšení výživného na částku 6 000 Kč měsíčně, s čímž žalobce nesouhlasil. Žalovaný tvrdil, že od poslední úpravy výživného na jeho straně došlo k poklesu příjmů. Má další vyživovací povinnost k nezletilé dceři, žije ve společné domácnosti s manželkou a dcerou v domě, na který splácí hypotéku. Žalovaný poukázal na to, že ve věci je třeba zkoumat i vztah mezi otcem a synem. V této souvislosti tvrdil, že se se synem nestýkají, jejich komunikace se omezila pouze na komunikaci ohledně plateb výživného, syn ho průběžně neinformuje o studiu, o studijních výsledcích. Žalobce ho nevnímá jako otce ale jako osobu, která má platit výživné. Zvýšení výživného by dle jeho názoru bylo v rozporu s dobrými mravy. 3. K poslední úpravě výživného došlo v roce 2019, kdy rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 17. 12. 2019 čj. 30 P 179/2006-235 byla žalovanému uložena povinnost platit na tehdy nezletilého žalobce s účinností od 1. 10. 2019 částku 5 000 Kč měsíčně. Žalobce tehdy navštěvoval 3. ročník [příjmení] obchodní akademie v [obec], byl žákem základní školy umění – hudební obor bicí, byl členem dvou hudebních těles. Chodil na brigády, peníze z nich využíval pro svou potřebu. Absolvoval kurz autoškoly, což představoval výdaj 9 000 Kč. Žalovaný podnikal, jeho příjem z podnikání se pohyboval v rozmezí 35 000 až 40 000 Kč měsíčně. Měl vyživovací povinnost k nezletilé dceři [jméno] [příjmení], nar. [rok]. S ní a s manželkou žili v rodinném domě pořízeném na hypotéku, kterou měsíčně splácel. Rozsudek nabyl právní moci dne 17. 1. 2020. 4. Žalobce soudu předložil potvrzení o studiu vystavené [příjmení] [příjmení], Fakultou sociálních věd, z něhož soud vzal za prokázané, že žalobce je v akademickém roce 2022 2023 studentem prezenčního bakalářského studijního programu Politologie a veřejná politika. 5. Žalobce soudu předložil smlouvu o úplatném přenechání nemovité věci k užívání ze dne 6. 8. 2021 uzavřenou mezi [právnická osoba] s.r.o. a žalobcem na podnájem prostor k užívání na dobu určitou – do 31. 1. 2022 za úplatu 7 500 Kč měsíčně + zálohy na služby ve výši 2 500 Kč měsíčně. Dne 20. 1. 2022 byl uzavřen dodatek smlouvy, kterým bylo užívání prostor dohodnuto na dobu neurčitou. Dne 1. 10. 2022 byl podepsán druhý dodatek smlouvy o užívání, na základě kterého byly zálohy na služby zvýšeny s účinností od 1. 10. 2022 na částku 4 500 Kč měsíčně. Smlouvy včetně dodatků jsou oboustranně podepsány. 6. Z potvrzení Domu zahraniční spolupráce [obec] vzal soud za prokázané, že v měsíci červenec 2022 dosáhl žalobce příjmu 9 150 Kč, v srpnu 2022 a září 2022 vždy příjmu 9 900 Kč měsíčně, v říjnu 2022 4 500 Kč Celkem si tak na brigádách za uvedené období vydělal 33 450 Kč. Při jednání soudu žalobce doplnil, že v listopadu jeho příjem dosáhl výše 4 000 Kč a v prosinci 2022 pouze částky 1 500 Kč. 7. Žalovaný předložil přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2021, z jehož obsahu soud zjistil, že příjem za rok 2021 žalovaný vykázal částkou 636 559, základ daně částkou 52 770 Kč. 8. Z výsledovky vyhotovené za období od ledna 2022 do listopadu 2022 soud zjistil, že za jedenáct měsíců roku 2022 žalobce dosáhl zisku z podnikání 474 663,99 Kč, tj. 43 151 Kč měsíčně bez daně. Tomuto odpovídá i příjem za měsíc listopad 2022 vykazovaný ve výši 42 022 Kč. 9. Dále soudu předložil oznámení Raiffeisen stavební spořitelny ze dne 22. 11. 2019, z něhož vzal soud za prokázané, že s účinností od 25. 12. 2019 výše splátky hypotečního úvěru činila 5 820 Kč a výše vkladu na účet stavebního spoření 6 120 Kč – žalovaný tak celkem splácel 11 940 Kč měsíčně. Z oznámení Raiffeisen stavební spořitelny ze dne 4. 11. 2022 vzal soud za prokázané, že s účinností od 25. 12. 2022 výše splátky hypotečního úvěru byla stanovena na 17 520 Kč měsíčně a splátka vkladu na částku 4 445 Kč měsíčně – celkem tak žalovaný od prosince 2022 platí 21 975 Kč měsíčně, tj. o 10 000 Kč měsíčně více, než před prosincem 2022. 10. Při jednání soudu dne 25. 1. 2023 žalobce potvrdil, že jeho příjem je tvořen příjmem z Domu zahraniční spolupráce (ten je různý, záleží na tom, zda jsou prázdniny, či zda chodí do školy nebo se připravuje na zkoušky), výživným od otce a kapesným 4 000 Kč měsíčně od matky. Pokud mu nějaké peníze chybí, tak mu je nad rámec kapesného poskytne matka, jí o peníze se snaží žádat co nejméně. Matka je samoživitelka, která má vyživovací povinnost ještě k synovi narozenému 2009, od července či srpna 2021 je zaměstnána v JYSKu [obec]. Dále žalobce uvedl, že v [obec] bydlí na adrese [ulice a číslo], kde obývá jeden pokoj ještě spolu s jedním spolubydlícím, v podstatě se jedná o bytovou jednotku sestávající ze 4 pokojů se společnou kuchyňkou a koupelnou a chodbičkou, kde celkem žije 6 lidí. O nájemné a zálohy na služby se se spolubydlícím dělí na polovinu, měsíčně tak platí 6 000 Kč. V loňském semestru se snažil sehnat ubytování na koleji. I přesto, že se mu to podařilo, možnosti bydlení na koleji nevyužil, neboť do školy by musel jezdit přes celou [část Prahy] cca 45 minut a navíc pokoj na koleji by ho stál stejně jako ubytování, kde nyní bydlí a má to podstatně blíže do školy a lepší dopravní spojení. V akademickém roce 2022 2023 je ve druhém ročníku bakalářského studia, po jeho ukončení v roce 2024 by chtěl ve stejném oboru pokračovat v magisterském studiu – skončil by v roce 2026. Jeho studijní průměr činí 1,45, jedná se o průměr, který mu umožní pokračovat ve studiu bez přijímacích zkoušek. Vlastní mobilní telefon, starý cca 1,5 roku, notebook starý cca 1 rok – na tyto věci si vydělal z brigád. Se zdravotním stavem žádné problémy nemá. Činnost v hudebních tělesech a ZUŠce ukončil s nástupem na VŠ. S otcem se nestýká – on sám se nechce stýkat v domě otce za přítomnosti jeho rodiny, nerozumí si s manželkou otce. Na styk mimo dům otec nepřistoupil. On se s ním přitom chtěl stýkat, chyběl mu. Nad rámec výživného od otce nic nedostává. Dluh na výživném není. Domů jezdí ob týden. V Praze se stravuje buď doma, kde si vaří nebo v menze, kde jeden oběd ho stojí cca 85 Kč, k tomu je třeba si kupovat snídaně, večeře. Roční studentská jízdenka MHD stojí cca 1400 Kč. 11. Žalovaný sdělil, že pracuje jako OSVČ – provozuje čerpací stanice Benziny v [obec] na Husově ulici a v Koněvově ulici, jiný příjem než z tohoto podnikání nemá. Má celkem dvě vyživovací povinnosti, a to k žalobci a k dceři narozené 2011, která navštěvuje 6. třídu 4. ZŠ v [obec], její potřeby jsou běžné jako potřeby jiných dětí v jejím věku. Se žalobcem se nestýká od roku 2014, i když se o styk s ním snažil. Nad rámec výživného mu nic nedává. Se svou osobou v souvislosti se zdravotním stavem žádné zvýšené výdaje nemá. Užívá léky na zvýšený cholesterol a vyšší krevní tlak - jsou hrazeny pojišťovnou. Ve společném jmění vlastní dům, ve kterém s manželkou a dcerou žijí, manželka pracuje jako OSVČ v oboru pojišťovnictví + studuje druhý ročník [příjmení] akademie [obec]. Do školy jezdí na tři dny jednou za dva měsíce, za ubytování a stravu zaplatí 2 300 Kč. Jeho výdaje jsou tvořeny platbami hypotéky, platbami životního pojištění 1 800 Kč měsíčně, platbami důchodového připojištění 130 Kč měsíčně a inkasem 8 500 Kč měsíčně, jedná se zejména o elektřinu, neboť topí čerpadlem. Dle jeho názoru ho syn bere pouze jako osobu povinnou k placení výživného, což dokládá SMS korespondencí. (z jejího obsahu soud zjistil, že mezi účastníky je zásadní problém ve způsobu placení výživného, žalovaný výživné posílá v hotovosti, žalobce po něm chce zasílat výživné na účet vzhledem k tomu, že se někdy nedostane do [obec] včas a výživné si na poště nestačí vyzvednout, žalovaný toto odmítá). 12. Po 1.1.2014 jde-li o změnu poměrů ve věci zletilých dětí, nový občanský zákoník, tj. zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o.z.“) v této věci ničeho nestanoví, soud proto vycházel z obecného pravidla zakotveného v ustanovení § 163 o.s.ř., podle něhož rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsu