3 C 259/2023-60 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně, postupník pohledávek společnosti [právnická osoba], (dále též jen [anonymizováno]) se u soudu domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 25 188 Kč se zákonným úrokem z prodlení 15. 12. 2022 do zaplacení. Tvrdila, že její právní předchůdkyně s žalovanou uzavřela pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě bylo žalované dne 4. 10. 2022 poskytnuto 11 000 Kč a následně dalších 9 000 Kč, které měly být splaceny nejpozději dne 14. 12. 2022 se sjednaným úrokem 4 528 Kč. Žalobkyně žalovala i o smluvní pokutu 660 Kč. Žalovaná do data splatnosti peněžní prostředky nevrátila a nevyhověla ani předžalobní výzvě. Pro případ, že by nebyl uznán oprávněným nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru, navrhla žalobkyně posouzení nároku dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a na svoji obranu nic neuplatnila. 3. Distančně uzavřenou smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 4. 10. 2022 je prokázáno, že [anonymizováno] a žalovaná se dohodly na tom, že jmenovaná společnost žalované poskytne spotřebitelský, neúčelový, jednorázově splatný úvěr 11 000 Kč a že žalovaná poskytnuté peněžní prostředky vrátí do 3. 11. 2022 s úrokem 2 530 Kč. Výpisem z účtu, vedeného u [příjmení] [jméno], a s. je prokázáno, že 4. 10. 2022 byla z tohoto účtu na účet [bankovní účet] odeslána částka 11 000 Kč [právnická osoba] z 21. 12. 2023 prokazuje, že vlastníkem a disponentem účtu byla v říjnu 2022 žalovaná a 4. 10. 2022 ji na tento účet došla částka 11 000 Kč z účtu [anonymizováno] a 6. 10. 2022 další částka 9 000 Kč. Dalšími smlouvami, uzavřenými mezi [anonymizováno] a žalovanou dne 6. 10. 2022 byla navýšena částka úvěru o 9 000 Kč na 20 000 Kč, úrok na 4 528 Kč, a dne 8. 11. 2022 prodloužena splatnost do 10. 11. 2022. Podle žalobkyně žalovaná dosud z poskytnutého úvěr nic nevrátila. 4. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že úvěruschopnost žalované [příjmení] ověřovala zejména lustrací z veřejně dostupných databází SOLUS, CNCB, CBCB,, CEE, ISIR, NRKI a BRKI a úvěrové historie, k čemuž žalovaná dala uzavřením smlouvy souhlas. Žalobkyně však současně prohlásila, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně uvedené lustrace ani důkazy o příjmech a výdajích žalované. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi [anonymizováno] a žalobkyní dne 8. 12. 2022 je prokázáno, že se její účastnice rámcově dohodly na podmínkách pro úplatné postupování pohledávek [anonymizováno] na žalobkyni, k nimž má docházet na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek. 6. Oznámením o postoupení pohledávky z 18. 5. 2023 je prokázáno, že [právnická osoba] oznámila žalované, že 8. 12. 2022 postoupila pohledávku za ní žalobkyni. 7. Předžalobní výzvou z 14. 12. 2022 byla žalovaná [právnická osoba] vyzvána k zaplacení dluhu 25 288 Kč. Opětovně byla vyzvána dopisem zástupce žalobkyně z 18. 5. 2023 s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Dle podacího lístku ji výzva byla doručována od 18. 5. 2023 doporučenou poštou. 8. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětné smlouvy, (dále ZSÚ), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 75 ZSÚ je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 10. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Soud dospěl k závěru, že v daném případě nelze učinit závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovanou postupovala s odbornou péčí a splnila svou povinnost posoudit schopnosti žalované úvěr splácet řádně. Žalobkyně nedisponuje žádnými důkazy, jež by svědčily o tom, že [anonymizováno] své povinnosti splnila, kterýžto fakt vylučuje, že [anonymizováno] si byla vědoma důležitosti prověřování a že by tedy ve vztahu s žalovanou postupovala s odbornou péčí. Předmětnou smlouvu o úvěru soud proto hodnotí jako absolutně neplatné právní jednání se všemi důsledky, jež z tohoto závěru plynou. 14. Nárok žalobkyně proto soud posoudil jako bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o.z. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bez platného právního důvodu finanční plnění 20 000 Kč, jež se žalovaná zavázala zaplatit do 10. 11. 2022, nevrátila však nic. Nevyhověla ani pozdějším výzvám, které jí byly adresovány žalobkyní, jako postupníkem pohledávky. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně, tj. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., od 15. 12. 2022 do zaplacení, jak žalobkyně požadovala. Ve zbytku byla žaloba žalobkyně jako nedůvodná zamítnuta. 15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a vycházel z výsledků řízení. Žalobkyně v řízení uspěla přibližně z 80 %, žalovaná z 20 %. Po vzájemném započtení úspěchu a neúspěchu stran je zřejmé, že žalobkyně má právo na náhradu 60 % účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně představuje náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 008 Kč, odměna advokáta dle § 14 b) odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, (dále„ AT“) ve výši 900 Kč (3 úkony à 300 Kč – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), tři paušální částky náhrady hotových výdajů à 100 Kč stanovené dle § 14 b) odst. 5 písm. a) AT a částka 252 Kč představující 21 % daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč přiznaná dle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. a § 23a zákona č. 85/1996 Sb. Náklady řízení žalobkyně tak činí celkem 2 460 Kč a žalované bylo uloženo, aby 60 % z této částky, tj. 1 476 Kč částku zaplatila žalobkyni k rukám jejího zástupce. Postup dle ustanovení § 14b) AT se uplatní proto, že žalobkyně řízení zahájila jednoduchou žalobou v podobě upravitelného vzoru, opakovaně použitelného ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž peněžní plnění nepřesahuje částku 50 000 Kč. 16. Podle § 160 odst. l o.s.ř. stanovil soud lhůtu ke splnění povinnosti uvedené ve výroku v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku.