17 C 123/2025-96 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 16. 7. 2025 domáhala proti žalované zaplacení částky 35 415 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru ze dne 11. 2. 2025. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč, z toho 2 500 Kč jakožto provize zprostředkovateli. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni jistinu a úroky v 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč (celkem 40 000 Kč). Žalovaná nehradila dohodnuté splátky řádně a včas, proto žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni 25. 5. 2025. Ke dni podání žaloby žalovaná dluží na jistině částku 30 000 Kč, na poplatcích částku 300 Kč, na smluvních pokutách částku 3x499 Kč a částku 1570 Kč, a dále příslušenství specifikované ve výroku rozsudku. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak bezvýsledně. Dále žalobkyně doplnila, že žalovanou řádně prověřila ohledně úvěruschopnosti v bankovních i nebankovních registrech.2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o. s. ř.). Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:4. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 11. 2. 2025 smlouvu o úvěru, kterou se zavázala poskytnout žalované – spotřebiteli – úvěr ve výši 30 000 Kč, z toho 2 500 Kč vyplaceno zprostředkovateli úvěru. Žalovaná se smlouvou zavázala poskytnuté prostředky průběžně splácet spolu s úrokem ve výši 28,17 % ročně, a to ve 25 měsíčních splátkách po 1600 Kč. Smluvní stany sjednaly pro případ zaslání upomínky z důvodu prodlení s úhradou splátek povinnost hradit poplatek/smluvní pokutu ve výši 100 Kč a za každý jednotlivý případ, kdy se dostane do prodlení se splátku smluvní pokutu ve výši 499 Kč (viz čl. 4 odst. 2, písm. c), dále sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně pro případ, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení žalované splatným. To vyplývá ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná čerpala úvěr ve výši 27 500 Kč, což vyplývá z potvrzení o provedení transakce. Dále bylo 2 500 Kč zasláno zprostředkovateli, , jméno FO, . Žalovaná své povinnosti splácet dluh řádně neplnila, v důsledku čehož jí žalobkyně zaslala upomínky (viz přehled splátek, upomínky a čestné prohlášení z 25.3.205, z 26.4.2025). Následně zbylý dluh zesplatnila ke dni 25. 5. 2025, když žalovaná byla v prodlení za měsíce březen, duben a květen 2025 (viz výzva k zesplatnění ze dne 25. 5. 2025 a přehled úhrad). Žalované tak vznikl dluh na jistině v částce 30 000 Kč, na poplatcích v částce 300 Kč (3x100 Kč), na smluvní pokutě v částce1497 (3y499 Kč), na smluvní pokutě z důvodu zesplatnění ve výši 0,1 % od 26.5.2025 do 13.7.2025 v kapitalizované částce 1 570 Kč. To vyplývá z historického výpisu splácení.5. Z písemné výzvy z 25.5.2025 bylo zjištěno, že obsahuje úkon zesplatnění a současně výzvu k zaplacení dluhu před podáním žaloby dle § 142 o.s.ř. Z dodejky plyne, že uvedenou listinu odesílal právní zástupce žalobkyně.6. Žaloba je důvodná, a proto jí soud výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu. Pohledávka žalobkyně, kterou uplatnila v tomto řízení, je dluhem ze smlouvy o úvěru, kterou soud posoudil podle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 2395 občanského zákoníku ve spojení s ustanoveními smlouvy měla žalovaná povinnost úvěr hradit v pravidelných splátkách. Tím, že na úvěr řádně nehradila, vzniklo žalobkyni právo na zesplatnění zbytku úvěru, což učinila. Nárok žalobkyně na zaplacení smluvních pokut posoudil soud také jako důvodný, neboť smluvní pokuta byla sjednána ve smlouvě samotné. O smluvní pokutě soud rozhodl dle ustanovení § 2048 až § 2052 občanského zákoníku. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení je dán podle § 1968, § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Smluvní úrok a poplatky jsou upraveny v úvěrové smlouvě a jsou v souladu omezeními dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Dále soud uzavřel, že žalobkyně řádně prověřovala úvěruschopnost žalované, tj. zjistila její příjmy a ověřila výdaje (nájem), a prověřila registry.7. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla v řízení plný úspěch. Soudu je známo, že se žalobkyně domáhá svých nároků ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž používá ustálený vzor návrhu na zahájení řízení, který pouze v jednotlivostech upravuje pro účel konkrétního řízení, proto postupoval dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů. Náklady řízení ve věci úspěšné žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši 1 417 Kč a náhrada účelně vynaložených nákladů řízení za právní zastoupení advokátem ve výši podle § 14b citované vyhlášky, tj. odměna advokáta za 2 úkony právní služby po 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) vč. paušální náhrady hotových výdajů za uvedené 2 úkony právní služby po 100 Kč a 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Ve výroku II. tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení celkem ve výši 3 353 Kč. Soud nepřiznal náhradu za předžalobní výzvu, neboť náhrada za tento úkon byla přiznána již jako poplatek za výzvu k zesplatnění ze dne 25. 5. 2025 ve výši 100 Kč. To, že žalobkyně potažmo právní zástupce žalobkyně učiní zesplatnění a současně výzvu před podáním žaloby současně, se nemůže odrazit ve dvojím zpoplatnění tohoto úkonu.8. Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.9. Lhůtu k plnění povinností dle tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.