17 C 125/2025-71 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 13. 8. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že původní věřitel spol. , právnická osoba, .o.(nyní , právnická osoba, .) uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, kterou již nemůže žalobkyně doložit. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky celkem ve výši 20 000 Kč ve dnech 20.3.2024 a dne 8.4.2024. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit tyto prostředky. Žalovaná poskytnuté prostředky nevrátila, čímž se bezdůvodně obohatila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Žalované byla zaslána dne 20. 6. 2025 předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně, ve které stanovil splatnost dluhu na 30. 6. 2025.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o. s. ř.). Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:4. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky celkem ve výši 20 000 Kč, a to převodem na bankovní účet dne 19.3.2024 ve výši 10 000 Kč a dne 8.4.2024 v částce 10 000 Kč, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaná poskytnuté finanční prostředky původnímu věřiteli nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na společnost , právnická osoba, . a následně smlouvou ze dne 22-5-2025 na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně dne 20.6.2025 odeslala předžalobní výzvu, ve které jí stanovila splatnost do tří dnů. k Tato zjištění vyplývají ze smluv o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, potvrzení o platbách, sdělení , právnická osoba, . a předžalobní výzvy včetně dodejky.5. Po právním posouzení prokázaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. V projednávané věci žalobkyně požadovala peněžité plnění z titulu bezdůvodného obohacení žalované ve smyslu ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Žalovaná obdržela 20 000 Kč, aniž by zde bylo platné právní jednání, které by jí opravňovalo si finanční prostředky ponechat. Soud proto žalovanou zavázal k zaplacení částky 20 000 Kč v souladu s § 2993 o.z., který stanoví, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaná nevrátila ničeho, ač byla řádně vyzvána. Soud pro účely stanovení data prodlení žalované s vydáním bezdůvodného obohacení vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., dle něhož neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ve světle citovaného ustanovení soud dospěl k závěru, že žalovaná je prodlení čtvrtým dnem po doručení předžalobní výzvy, když předžalobní výzvou žalobkyně požadovala úhradu celého dluhu do tří dnů, přičemž žalovaná tento okamžik nesporovala. Soud dále vycházel z domněnky doby dojití dle § 573 o. z, když výzva byla žalobkyní odeslána 20. 6. 2025. Dle zmíněného ustanovení totiž platí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Dle domněnky dojití proto došla výzva žalované dne 23. 6. 2025. Listina obsahovala výzvu úhradě dluhu do 3 dnů, žalovaná se tak dostala dnem 27. 6. 2025 do prodlení. Žalobkyně tak má vůči žalované právo na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud omezen žalobním návrhem přiznal úrok z prodlení až od 1.7.2025 (viz výrok I.).6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a odměny advokáta za zastoupení žalobkyně, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), za tři úkony po 400 Kč, a tři náhrady hotových výdajů v paušální částce 100 Kč. Celkem tak náklady činí 2 300 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Při určení nákladů řízení soud vycházel z toho, že žalobkyně uplatňuje nároky na zaplacení dlužných úvěrů či obdobných postoupených pohledávek opakovaně. Jednotlivé žaloby se liší pouze označením žalovaného, konkrétní smlouvy a specifikací výše dluhu.7. Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.