17 C 68/2025-44 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 16. 6. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 878 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že žalovaný jako vlastník/provozovatel nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značka , SPZ, , číslo technického průkazu vozidla , číslo, , nesjednal v období od 4. 8. 2024 do dne 4. 12. 2024 k tomuto vozidlu povinné pojištění (pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Za dobu, po kterou nebylo vozidlo pojištěno, požaduje žalobkyně úhradu do garančního fondu celkem ve výši 10 878 Kč, z toho 10 578 Kč na příspěvku (123 dní x 86 Kč denní sazba) a dále 300 Kč na poplatku spojeném s mimosoudním uplatněním práva.2. Žalovaný se k žalobě přes poučení a výzvy soudu nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o. s. ř.).4. O skutkovém stavu věci soud z předložených důkazů uzavřel, že žalovaný byl v době od 4. 8. 2024 do dne 4. 12. 2024 vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značka , SPZ, , číslo technického průkazu vozidla , číslo, , ke kterému v uvedeném období nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný nezaplatil žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, tj. za 123 dní, ve výši 86 Kč denně, celkem 10 578 Kč, ačkoliv jej žalobkyně vyzvala k úhradě uvedené částky. Náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva činily 300 Kč. To vyplývá z výpisu z registru vozidel, výzev k úhradě příspěvku a upomínek. Advokát žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení dluhu, ten však na výzvy nereagoval.5. Soud žalobu shledal důvodnou a vyhověl jí. Při právním posouzení věci vycházel soud z § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákona č. 30/2024 Sb.“), který stanoví, že provozovatel tuzemského vozidla je povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti mít sjednané pojištění podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti u vozidla činí 86 Kč/den. Náklady na mimosoudním uplatněním práva činí dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb., částku 300 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by ve shora uvedených obdobích bylo k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Netvrdil ani neprokázal, že takové pojištění nemuselo být sjednáno, tedy že byla dána některá ze zákonných výjimek. Výše příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním byla určena v souladu s prováděcím předpisem. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl. Kromě toho je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky od 26.3.2025 (tj. po 60 dnech od doručení výzvy k úhradě) do zaplacení.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci výzva k plnění a sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.7. Náklady řízení v celkové výši 2 615 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 o. s. ř.8. Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.