7 C 60/2024-143 — Okresní soud v Jičíně

1. Návrhem ze dne 25. 3. 2024 se žalobkyně domáhala vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem, a to k pozemku parc. č. st. , čísla, , jehož součástí je stavba č.p. , číslo, , to vše v k.ú. , adresa, (dále jen „předmětné nemovitosti“) tak, že bude nařízen jejich prodej a rozdělení výtěžku dle spoluvlastnických podílů účastníků.2. Žalovaný č. 1 jako insolvenční správce jednoho ze spoluvlastníků uvedl, že spoluvlastnický podíl byl sepsán do majetkové podstaty dlužníka, a to částečně i k uspokojení zajištěných věřitelů. Následně žalovaný č. 1 soudu sdělil, že souhlasí s prodejem předmětných nemovitostí a rozdělení výtěžku, žádný ze zajištěných věřitelů proti tomuto nevznesl námitky a ohledně nezajištěného majetku byl dán souhlas insolvenčním soudem.3. Žalovaný č. 3 původně navrhoval prodej svého podílu žalobkyni či odkup jejího podílu, následně však změnil postoj a souhlasil s prodejem nemovitostí jako celku.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující: Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 3. 1. 2024 soud zjistil, že v katastru nemovitostí byl k předmětným nemovitostem zapsán spoluvlastnický podíl žalobkyně 5/16, žalovaného č. 1 podíl 5/16, žalovaného č. 2 podíl 1/16 a žalovaného č. 3 podíl 5/16. Tento stav trval též ke dni vyhlášení rozhodnutí, jak soud ověřil přímo při jednání dne 4. 11. 2025.5. Z návrhů na vypořádání ze dne 13. 11. 2023 ve spojení s odpovědí žalovaného č. 3 ze dne 15. 1. 2024 vyplývá, že žalobkyně se pokoušela o dohodu na způsobu vypořádání, avšak zejména žalovaní č. 1 a 2 byli v této fázi zcela pasivní.6. Ze znaleckého posudku znalce , jméno FO, č. , číslo, má sodu za prokázané, že předmětné nemovitosti představují pozemek, jehož součástí je rodinný dům, a další součásti a příslušenství na pozemku. Rodinný dům je jednopodlažní, nepodsklepený, představující jednu jednotku o dispozici 2+1.7. Na základě provedených důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Účastníci jsou dohromady spoluvlastníky předmětných nemovitostí dle podílů uvedených výše. Předmětnými nemovitostmi je stavební pozemek, na němž je umístěna stavba rodinného domu s dalším příslušenstvím a součástmi. Reálné rozdělení předmětných nemovitostí s ohledem na dispozici rodinného domu a výši jednotlivých spoluvlastnických podílů není možné.8. Podle § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.9. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.10. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.11. Promítnuto na projednávanou věc výše uvedená právní úprava znamená, že žalobkyně se řádně a důvodně domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Soud vzal za prokázané, že rozdělení předmětných nemovitostí v daném případě není možné. Žádný z účastníků neprojevil zájem o nabytí nemovitostí do svého výlučného vlastnictví. Soud proto přistoupil k poslednímu způsobu vypořádání spoluvlastnictví, a to prodejem nemovitých věcí.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. II. ÚS 572/19, ze kterého vyplývá, že rozhodnutí o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se nemůže odvíjet toliké od úvahy soudu o tom, co bylo mezi účastníky sporné a jaké řešení v tomto ohledu přijal soud. Naopak v tomto řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, v němž všichni účastníci (spoluvlastníci) mají v řízení shodné procesní postavení žalobců i žalovaných a v němž předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu, a naopak každý z odlišných návrhů jednotlivých účastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ, se zpravidla jeho spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení bude jevit, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny.13. Jelikož v projednávané věci zdejší soud nezjistil žádné skutečnosti, které by odůvodnily mimořádné přiznání náhrady nákladů řízení, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.