17 C 86/2025-49 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 19.6.2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 096,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 19. 6. 2025 do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedla, že dne 30.11.2021 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejím základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem z úvěru a pojištěním splácet. S ohledem na skutečnost, že žalovaný řádně nesplácel měsíční splátky na úvěr, došlo ze strany věřitele k zesplatnění celého úvěru, a to ke dni 26.5.2022. Zesplatněním úvěru přirostli k jistině i dlužné úroky, tato Nová Jistina činí částku 45 784,99 Kč. O žalobě na zaplacení Nové Jistiny a příslušných úroků bylo rozhodnuto Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 21.6.2023, č.j. 107 C 8/2022-104, a to tak, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku Novou jistinu 45 784,99 Kč včetně úroků z prodlení. Dále bylo žalovanému uloženo hradit smluvní pokuty v částce 998 Kč a 5 905,62 Kč, přičemž částka 5 905,62 Kč představuje smluvní pokutu ve výši 0,11 % denně od 26.5.2022 do 3.10.2022. Prodlení žalovaného s úhradou Nové jistiny trvalo, proto žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně i za následují období od 4.10.2020 do 17.7.2023, která činí 13 096,38 Kč, tj. odpovídá smlouvě a zákonným omezením na ochranu spotřebitele.2. Žalovaný se k žalobě přes poučení a výzvy soudu nevyjádřil.3. Na den 26. 1. 2026 nařídil soud ve věci jednání, k němuž předvolal obě strany. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud tak věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena dne 1. 12. 2021 úvěrová smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč (viz smlouva o úvěru ze dne 1.12.2021 na č.l. 17). Současně účastníci sjednali v čl. 6.5 Smlouvy právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné zesplatněné Nové jistiny, a to v případě zesplatnění úvěru až do jejího zaplacení. V č.l. 6.9 Smlouvy uvedli, že výše smluvní pokuty nesmí přesahovat ½ poskytnutého úvěru (viz smlouva o úvěru). Žalovaný však nesplnil podmínky úvěrové smlouvy, když řádně nesplácel ujednané měsíční splátky na úvěr. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila (viz oznámení o splatnosti celé pohledávky z 26.5.2022 a rozsudek Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 107 C 8/2022-104). Své pohledávky se žalobkyně domáhala v řízení vedeném u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 107 C 8/2022, v rámci kterého byl vydán rozsudek zavazující žalovaného k povinnosti zaplatit Novou jistinu v částce 45 784,99 Kč, smluvní pokuty v částce 998 Kč, náklady vzniklé s prodlením ve výši 800 Kč a úhrady za pojištění v částce 1 017 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s úhradou ode dne 28. 5. 2022 do zaplacení, tj. smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z částky 45 784,99 Kč ode dne 28. 5. 2022 do data vyhotovení žaloby, tj. do dne 3. 10. 2022, ve výši 5 905,62 Kč (viz rozsudek Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 107 C 8/2022-104). Žalovaný částku Nové jistiny s příslušenstvím dosud nezaplatil, a proto se žalobkyně domáhá zaplacení další smluvní pokuty ve výši 0,1 % z částky z částky 45 784,99 Kč od dne 4.10.2022 do 17.7.2023, která činí 13 096,38 Kč.Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne 2. 6. 2025 na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě o úvěru, ve které žalovaného vyzvala k zaplacení smluvní pokuty ve výši 13 096,38 Kč (viz předžalobní výzva).5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.7. Podle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú“) ve znění od 1. 9. 2024 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200000 Kč.8. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně:9. Žaloba je důvodná. Žalovaná částka 13 096,38 Kč představuje smluvní pokutu ve smyslu § 2048 odst. 1 o.z. sjednanou dle čl. 6.5. smlouvy o úvěru. Částka 13 096,38 Kč odpovídá smluvní pokutě ve výši 0,1 % z částky z částky 45 784,99 Kč za období ode dne 4.10.2022 do 17.7.2023. Žalobkyně se doposud po žalovaném domohla v řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 107 C 8/2022 zaplacení smluvních pokut v celkové výši 6 903,62 Kč (5 905,62 +998 Kč). Smluvní pokuta má svou maximální výši upravenou zákonným limitem, který nastavuje § 122 odst. 3 z.s.ú., podle kterého může žalobkyně požadovat smluvní pokutu až do výše 20 000 Kč, neboť původní úvěr byl poskytnut v částce 40 000 Kč. Požadovaná částka ve výši 13 096,38 Kč je tak v souladu se zákonným limitem (20 000 Kč - 6 903,62 Kč = 13 096,38 Kč). Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že smluvní strany si ve smlouvě o úvěru smluvní pokutu řádně sjednali a výše smluvní pokuty, i po započtení již v předcházejícím řízení přiznaných smluvních pokut, se pohybuje v zákonech stanovených mezích. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, žalovaný se k žalobě nevyjádřil, žádné důkazy nepředložil, ani neoznačil, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný byl žalobkyní vyzván předžalobní výzvou k úhradě dluhu, jehož splatnost měla nastat ke dni 18. 6. 2025, přičemž žalovaný svůj dluh řádně nesplnil, proto se dostal počínaje dnem 19. 6. 2025 do prodlení. Žalobkyně tak má vůči žalovanému právo na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 809 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 096,38 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b a. t. a odměna za jeden úkon provedený po podání žaloby dle § 6 a § 7 a.t. (účast na jednání) sestávající z částky 1 660 Kč včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 a. t., dále náklady představují cestovné, za které náleží náhrada v částce 756,13 Kč za 96 ujetých km (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb.) a náhrada za ztrátu času na cestě 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., ke všemu soud také připočetl daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 966,13 Kč ve výši 1 042,89 Kč.11. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).12. Lhůtu k plnění povinností výroků tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.