6 C 164/2025-58 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 118 497,95 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,50 % denně z částky 78 465,95 Kč od 21. 9. 2025 do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč s tím, že s žalovaným dne 2. 8. 2025 uzavřela dohodu o uznání dluhu č. A2282/156533/ 1, jejímž předmětem byla úprava vztahů vzniklých ze smlouvy o podnikatelském úvěru. Žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru i dohodu jako podnikatel. Podle čl. II.1. dohody se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni dluh v celkové výši 78 465,95 Kč v 5 měsíčních splátkách ve výši 15 693,19 Kč splatných vždy k 2. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 2. 9. 2025 a konče dnem 2. 1. 2026, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení jediné splátky řádně a včas po dobu delší než 14 dnů (čl. II.1. Dohody). Žalovaný neuhradil žalobkyni řádně a včas 1. splátku splatnou dne 2. 9. 2025 a dostal se tak do prodlení dne 3. 9. 2025. Dluh se tak stal splatným 15. kalendářním dnem od počátku prodlení, tedy dne 8. 9. 2025 (čl. II.1. Dohody). Podle čl. II.4. dohody pokud je žalovaný v prodlení s úhradou jakékoli částky dluhu po dobu delší než 14 dní, vzniká žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 50 % z dlužné částky. Podle čl. II.5. vzniká žalobkyni nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky, pokud je žalovaný v prodlení s úhradou dluhu déle než dva (2) dny. Žalobkyně proto požaduje smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 78 465,95 Kč od 21. 9. 2025 do zaplacení. Podle čl. II.7. vzniká žalobkyni nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v důsledku prodlení žalovaného s úhradu dlužné částky z úvěru spočívající v poplatcích za odeslané upomínky. Žalované poplatky (náhrada účelně vynaložených nákladů) ve výši 800 Kč jsou tvořeny účtovaným poplatkem za SMS upomínku ve výši 6 x 50 Kč a doporučenou písemnou upomínkou ve výši 500 Kč.2. Žalovaný potvrdil to, že převzal od žalobkyně částku 60 000 Kč. Smlouvu však považuje za neplatnou, neboť se jednalo o spotřebitelský úvěr a žalobkyně nedostatečně posoudila jeho schopnost úvěr splatit, úroková sazba je v hrubém rozporu s dobrými mravy, a i další ujednání jsou zjevně nepřiměřená. V době sjednání úvěru nestíhal platit své závazky, prostředky využil na splátku hypotéky, elektřinu a plyn. Údajný podnikatelský záměr je ve smlouvě odbyt dvěma slovy, konkrétně „nákup materiálu“ v kolence „účel úvěru“. Navíc si žalovaný zvolil jen z několika možností, které mu byly nabídnuty. Peněžní prostředky také byly zaslány na běžný, a nikoliv na podnikatelský účet. S ohledem na svou finanční situaci a snahu plnit i ostatní své závazky požádal žalovaný o možnost úhrady dlužné jistiny v měsíčních splátkách po 1 000 Kč. Ve zbývající části navrhl žalobu zamítnout.3. V reakci na obranu žalovaného žalobkyně uvedla, že poskytuje úvěry výhradně podnikatelům – fyzickým osobám, za účelem použití těchto úvěrů pro podnikatelské účely. Odkázala přitom internetové stránky , webové stránky, ale i smlouvu o úvěru, žádost o poskytnutí úvěru z 2. 6. 2025 či prohlášení žalovaného z 1. 6. 2025 (aniž by takové listiny byly soudu předloženy). Pokud žalovaný tvrdí, že smlouvu uzavřel jako spotřebitel, uvedl tím žalobkyni v omyl a mohl se i dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Výši smluvního úroku, smluvní pokuty i poplatku za poskytnutí úvěru nepovažuje za nepřiměřené.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:Z detailu přijaté zprávy v systému datových schránek (č. l. 24) soud zjistil, že žalovaný odeslal žalobkyni dne 2. 6. 2025 2 přílohy (textová zpráva.pdf a smlouva.pdf).5. Z dohody o uznání dluhu č. , číslo, 1 ze dne 2. 8. 2025 (č. l. 25-26) soud zjistil, že žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako klient (označený mj. svým IČEM, místem podnikání, kontaktní adresou a číslem občanského průkazu) uzavřeli dohodu se záměrem narovnat veškerá jejich případná sporná práva a povinnosti, které mezi nimi vznikly v souvislosti s plněním ze smlouvy o úvěru (která je i předmětem uznání dluhu ze strany žalovaného) číslo , číslo, ze dne 2. 6. 2025, na jejíž základě byl žalovanému poskytnut finanční úvěr ve výši 60 000 Kč a podle které byl žalovaný povinen vrátit žalobkyni poskytnutý finanční úvěr a dále sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 27 561,24 Kč v 6 měsíčních splátkách. Termín poslední splátky, a tedy celkového splacení úvěr byl podle smlouvy sjednán ke dni 2. 12. 2025. Žalovaný tento dluh uznal co do důvodu i výše (v celkové výši 78 465,95 Kč) a zavázal se jej uhradit v 5 měsíčních splátkách. Podle čl. II bodu 4 dohody bylo sjednáno: Pokud je úvěrovaný v prodlení s úhradou jakékoli části pohledávky dle této dohody po dobu delší než 14 kalendářních dnů, vzniká úvěrujícímu po uplynutí 14 kalendářních dnů od data prodlení, tj. 15. kalendářní den prodlení, nárok na jednorázovou smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové dlužné částky, tj. dlužné pohledávky. V čl. II bodu 5 pak byl pro případ prodlení se splacením dluhu dle dohody delším než 2 kalendářní dny sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % za každý den prodlení z dlužné částky. V čl. II bodu 7 byl pak sjednán jednorázový sankční poplatek ve výši 50 Kč za každou jednotlivou upomínku za každou SMS a dále ve výši 500 Kč za upomínku zaslanou prostřednictvím pošty, a to při prodlení s úhradou delším než 2 kalendářní dny.6. Z knihy odeslaných SMS (č. l. 16-17) soud zjistil, že žalobkyně žalovaného o zaplacení formou SMS zpráv opakovaně upomínala.7. Z knihy odchozí pošty (č. l. 18-23) soud zjistil, že žalobkyně žalovaného o zaplacení formou emailových zpráv opakovaně upomínala.8. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze 17. 9. 2025 (č. l. 27-28) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 17 520,18 Kč obratem s tím, že jinak může podat žalobu k soudu.9. Z předžalobní upomínky z 29. 9. 2025 (č. l. 29-30) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala k úhradě částky 138 470,98 Kč ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.14. Podle § 122 odst. 1 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení.15. Podle § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.16. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.17. Podle § 1814 odst. 1 písm. l) o. z. zneužívající jsou vždy ujednání, která ukládají spotřebiteli pro případ porušení povinnosti nepřiměřenou s