6 C 171/2025-71 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 27 635 Kč se smluvním úrokem ve výši 0,50 % denně z částky 24 813 Kč od 8. 9. 2025 do 6. 12. 2025 a smluvním úrokem ve výši 0,10 % denně z částky 24 813 Kč od 7. 12. 2025 do zaplacení, a to na základě smlouvy o podnikatelském úvěru číslo L354405 ze dne 25. 7. 2025. Podle žalobkyně se žalovaný registroval na internetových stránkách , webové stránky, , předložil fotokopii svého dokladu totožnosti a zaslal ověřovací poplatek ze svého účtu. O úvěr měl požádat v klientské sekci, kde v žádosti vyplnil podstatné náležitosti. Po odsouhlasení žádosti žalobkyní byl vygenerován návrh smlouvy o úvěru a žalovanému zaslán na verifikované číslo mobilního telefonu jedinečný autorizační SMS kód. Žalovaný tento SMS kód zadal v aplikaci žalobkyně, čímž odsouhlasil a uzavřel smlouvu o úvěru. SMS kód připojený na smlouvu o úvěru nahrazuje fyzický podpis žalovaného. Na základě smlouvy byl poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, , a to dne 25. 7. 2025. Žalovaný se zavázal úvěr splatit jednorázově do 24. 8. 2025 společně s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru. Strany se následně dohodly na prodloužení data splatnosti do 7. 9. 2025. Žalovaný však neuhradil žalobkyni ničeho.2. Žalovaný potvrdil to, že převzal od žalobkyně částku 20 000 Kč. Smlouvu však považuje za neplatnou, neboť se jednalo o spotřebitelský úvěr a žalobkyně nedostatečně posoudila jeho schopnost úvěr splatit, úroková sazba je v hrubém rozporu s dobrými mravy, a i další ujednání jsou zjevně nepřiměřená. V době sjednání úvěru nestíhal platit své závazky, prostředky využil na splátku hypotéky, elektřinu a plyn. Sjednání úvěru probíhalo prostřednictvím webu , webové stránky, , kde se po zadání parametrů úvěru zobrazilo okno pro vyplnění jeho IČO. Smlouvu samotnou nevyplňoval, byla poskytnuta až zpětně elektronickou poštou a nezměnitelnost obsahu smlouvy nebyla zajištěna. Klient posílá SMS s variabilním kódem věřiteli a je to až věřitel, kdo připojuje tento údajný podpisový kód ke svoji verzi smlouvy. Žalobkyně nijak neprokazuje, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy právě v takovém znění, v jakém úvěrovou smlouvu žalobkyně předkládá. K elektronické verzi smlouvy není připojen podpis v elektronické podobě. S ohledem na svou finanční situaci a snahu plnit i ostatní své závazky požádal žalovaný o možnost úhrady částky 20 000 Kč v měsíčních splátkách po 1 000 Kč. Ve zbývající části navrhl žalobu zamítnout.3. V reakci na obranu žalovaného žalobkyně uvedla, že zaslaný SMS kód považuje za prostý elektronický podpis. Smlouva je navíc opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, který ke smlouvě připojil elektronickými prostředky (prostřednictvím obrazovky mobilního telefonu). Pokud je tedy zpochybňováno uzavření smlouvy ve znění předloženém žalobkyní, tíží s ohledem na právní domněnku stanovenou v § 562 odst. 2 o. z. důkazní břemeno o neuzavření smlouvy žalovaného. Žalobkyně poskytuje úvěry výhradně podnikatelům – fyzickým osobám, za účelem použití těchto úvěrů pro podnikatelské účely. Spotřebitelské úvěry není žalobkyně ani oprávněna poskytovat. Žalovaný navíc v čl. I.3 smlouvy prohlásil, že smlouvu uzavírá jako podnikatel. Pokud žalovaný tvrdí, že smlouvu uzavřel jako spotřebitel, uvedl tím žalobkyni v omyl a mohl se i dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Výši smluvního úroku i poplatku za poskytnutí úvěru nepovažuje za nepřiměřené.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:Ze smlouvy o podnikatelském úvěru číslo , číslo, ze dne 25. 7. 2025 a dodatku ke smlouvě ze dne 24. 8. 2025 soud zjistil, že žalovaný poskytl žalobkyni údaje o svém jménu a příjmení, identifikačním čísle, rodném čísle, čísle občanského průkazu, čísle mobilního telefonu, emailové adrese a čísle bankovního účtu. Ke smlouvě i jejímu dodatku je připojen obraz podpisu žalovaného a čtyřmístný číselný kód, který měl být žalovanému odeslán prostřednictvím SMS a žalovaným vyplněn (v případě smlouvy 25. 7. 2025 v 8:38:02 a v případě dodatku 24. 8. 2025 v 17:09:00). Podle čl. 1 bodu 3 smlouvy klient prohlašuje, že tuto smlouvu uzavírá jako podnikatel a že úvěr využije pro účely svého podnikání. Podle čl. 2 bodu 2 se jedná o bezúčelový úvěr poskytnutý podnikateli v rámci podnikatelské činnosti.5. Z fotokopie občanského průkazu žalovaného a fotografie žalovaného držícího tento občanský průkaz vyplývá, že shora uvedené údaje vyplnil do webového formuláře žalobkyně žalovaný.6. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně z července 2024 vyplývá, že žalovaný zaslal dne 10. 7. 2024 verifikační platbu ve výši 1 Kč z účtu vedeného na své jméno.7. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného dne 25. 7. 2025 částku 20 000 Kč.8. Z výzev k okamžitému splacení dluhu soud zjistil, že žalobkyně žalovaného o úhradu opakovaně upomínala.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.11. Podle § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.14. Podle § 87 odst. 1, 2 a 3 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.15. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2993 věta první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Soud shora uvedená skutková zjištění na základě citovaných ustanovení posoudil takto: Žaloba je důvodná jen částečně.18. Soud se nejprve zabýval tím, jaká právní úprava dopadá na závazkový vztah mezi účastníky, tedy zda žalovaný při uzavření smlouvy jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti (jako spotřebitel) anebo v rámci své podnikatelské činnosti (jako podnikatel). Tato otázka je stěžejní pro závěr, zda se v daném případě uplatní ustanovení občanského zákoníku na ochranu spotřebitele a zákon o spotřebitelském úvěru. Pro zhodnocení charakteru smluvního vztahu účastníků bylo klíčové, zda žalovaný smlouvu o úvěru uzavíral v souvislosti se s