10 C 129/2020-20 — Okresní soud v Jeseníku

V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř.). Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím, kterou žalobce odůvodnil tím, že žalovaný se při kontrole dne [datum] neprokázal platným jízdním dokladem, dluží tak jízdné 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný cestoval dne [datum] v čase [čas] linkou metra C veřejné dopravy provozované žalobcem, při jízdě byl kontrolován přepravním kontrolorem, kterému se na výzvu neprokázal platnou jízdenkou, přirážku k jízdnému nezaplatil. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] podanou k poštovní přepravě dne [datum] byl žalovaný upomínán o zaplacení dlužné částky s tím, že pokud svou povinnost nesplní, bude podána žaloba. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen "pověřená osoba") je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování a číslo osobního dokladu. Dle § 37 odst. 5 písm. b) citovaného zákona cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d)). Dle § 37 odst. 6 citovaného zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Požadovaná přirážka 1 500 Kč odpovídá čl. 8 bodu 4 Smluvních přepravních podmínek Pražské integrované dopravy. Výše požadovaného jízdného odpovídá Tarifu Pražské integrované dopravy. V projednávané věci bylo prokázáno, že nárok žalobce na zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému je důvodný, když žalovaný jel ve vozidle městské hromadné dopravy provozovaného žalobcem bez platného jízdního dokladu. Vedle jistiny požadoval žalobce úroky z prodlení, výše požadovaných úroků z prodlení odpovídá ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb., soud proto žalobě jako oprávněně podané zcela vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.