3 C 206/2020-16 — Okresní soud v Jeseníku

V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř odůvodnění rozhodnutí obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení je pohledávka žalobce za žalovaným ve výši 9.042 Kč s příslušenstvím za neuhrazený příspěvek za osobní automobil, [registrační značka], který byl provozován bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání u soudu se nezúčastnil a bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce vyzýval žalovaného opakovanými výzvami ze dne [datum] a [datum] k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 8.742 Kč za nepojištěné období za dobu od [datum] do [datum], tj. 94 dní, a to u osobního automobilu [anonymizována dvě slova] s objemem válců nad [číslo] cm3, [registrační značka]. Žalobce vyzval žalovaného upomínkou, II. Upomínkou a předžalobní upomínkou ze dne [datum] o úhradu příspěvku do garančního fondu a nákladů dle ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 9.042 Kč, avšak bezvýsledně. Dle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. (dále jen Zákona) nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle ustanovení § 4 odst. 4 Zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním vymáháním práva na příspěvek. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když žalobce požaduje po žalovaném zaplacení příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo [registrační značka] v období od [datum] do [datum], tedy za 94 dnů po 93 Kč za den, tj. celkem 8.742 Kč. Povinností žalovaného jako vlastníka či provozovatele vozidla je při absenci sjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla uhradit žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez uvedeného pojištění, a to v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona stanoví povinnost žalovanému uhradit i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí 300 Kč dle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Soud tak žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I.). Neuhrazením příspěvku ve stanovené lhůtě se žalovaný dnem následujícím ocitl v prodlení se splněním svého peněžitého závazku. S tímto prodlením spojuje ust. § 1970 Občanského zákoníku vznik povinnosti žalovaného zaplatit žalobci i úroky z prodlení. Soud proto vyhověl žalobě v části týkající se příslušenství – úroku z prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 100 Kč za 1 úkon právní pomoci po 100 Kč a ve výši 400 Kč za 2 úkony právní pomoci po 200 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. – ½ předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. celkem 168 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci jejich náhradu v celkové výši 1.368 Kč (500 + 300 + 168 + 400) přiznal.