10 C 118/2020-20 — Okresní soud v Jeseníku

1. V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). 2. Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 2 000 Kč s úroky z prodlení z částky 944,53 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 8,05% ročně, kterou žalobce odůvodnil tím, že žalovaná a právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] uzavřely smlouvu o zápůjčce a žalovaná dluží částku 2 000 Kč na jistině dluhu, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobce nepožaduje. Pohledávka za žalovanou byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávek. 3. Ve věci je dán cizí prvek daný sídlem žalobce, proto se soud zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti soudu. Česká republika i Kyperská republika jsou členy Evropské unie a řízení ve věci bylo zahájeno po [datum], proto je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012. Dle čl. 4 odst. 1 citovaného nařízení osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost, mohou být žalovány u soudů tohoto členského státu. V dané věci má žalovaná bydliště v České republice, je tak dána příslušnost tohoto soudu k projednání a rozhodnutí věci. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Společnost [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] poskytla žalované dne [datum] poštovní poukázkou podanou k poštovní přepravě v [obec a číslo] dne [datum] a došlou k vyplacení na poštu do [obec] dne [datum] částku 2 000 Kč, částka byla vyplacena žalované dne [datum]. Žalobce tvrdil, že tato částka byla poskytnuta z důvodu, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne [datum] mezi [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] a žalovanou, v níž se tato společnost zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 2 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit peněžní prostředky společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky věřiteli do [datum]. Žalovaná ve sjednané době peníze nevrátila. Společnost [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] a žalobce uzavřeli dne [datum] Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovanou žalobci. Oznámením o postoupení pohledávky z [datum] oznámila [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] žalované, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci. Předžalobní výzvou ze dne [datum] podanou k poštovní přepravě dne [datum] vyzval zástupce žalobce žalovanou k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do sedmi dnů od doručení výzvy s tím, že pokud svou povinnost nesplní, bude podána žaloba. Žalobce na výzvu soudu neoznačil žádné důkazy k tomu, jakým způsobem právní předchůdce žalobce před poskytnutím zápůjčky prověřil úvěruschopnost žalované a uvedl, že žalobce žádnými informacemi, jak byla právním předchůdcem žalobce prověřena úvěruschopnost žalované, nedisponuje. Žalobce neeviduje zaplacení žádné částky žalovanou. 5. Dle ust. § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 6. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 7. Dle ustanovení § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. V projednávané věci bylo povinností právního předchůdce žalobce před poskytnutím spotřebitelského úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, kdy takový závěr vyplývá i z aktuální judikatury Ústavního soudu ČR, když obecné soudy mají poskytovatele spotřebitelských úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr či zápůjčku splatit, jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (viz nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Žalobce v řízení netvrdil a neprokázal, že právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalované před poskytnutím zápůjčky a nezjistil důvodné pochybnosti o schopnosti žalované zápůjčku splácet. Za takového skutkového stavu má soud za to, že žalobce s odbornou péčí úvěruschopnost žalované neposoudil a nebyla platně uzavřena smlouva o zápůjčce (viz citovaný nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, nárok žalobce tak byl posouzen jako nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení a žalobce, kterému byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, má právo na vrácení toho, co bylo žalované plněno. Pokud se tak žalobce domáhá zaplacení částky 2 000 Kč, činí tak oprávněně. Žalobce má také nárok na úroku z prodlení z dlužné částky, když nárok na vydání bezdůvodného obohacení se stává dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splatným na výzvu věřitele. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení poskytnuté částky v sedmidenní lhůtě v předžalobní výzvě ze dne [datum] podané k poštovní přepravě dne [datum], dne [datum] se tak výzva dostala do dispozice žalované a dne [datum] uplynula žalované lhůta k plnění. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se tedy mohla žalovaná dostat nejdříve od [datum]. Soud proto žalobě zčásti vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobci částku 2 000 Kč s úroky z prodlení z požadované částky 944,53 Kč za dobu od [datum] do zaplacení v požadované výši 8,05% ročně, kdy tato výše nepřevyšuje výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve zbývající části požadovaných úroků z prodlení žalobu jakou nedůvodnou zamítl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 971 Kč, přičemž tato částka představuje 65,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82,6 % a úspěchu žalované v rozsahu 17,4 %). Pro míru úspěchu ve věci byly zohledněny i požadované úroky z prodlení, které ke dni vyhlášení rozsudku [datum] činily při požadované výši úroků z prodlení 8,05 % ročně z částky 944,53 Kč za dobu od [datum] do [datum] částku 496,62 Kč, z částky 944,53 Kč za dobu od [datum] do [datum] činily úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně částku 62,14 Kč. Žalobce požadoval na jistině částku 2 000 Kč, na úrocích z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí částku 496,62 Kč, celkem tedy částku 2 496,62 Kč, úspěšný byl co do částky 2 000 Kč a 62,14 Kč na vyčíslených úrocích za prodlení do dne [datum] Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 13. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly shledány důvody.