10 C 20/2021-38 — Okresní soud v Jeseníku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 19 815 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná byla na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] nájemcem bytu v období od [datum] do [datum]. Žalovaná se zavázala měsíčně hradit částku 8 999 Kč, která je složena jednak z nájemného ve výši 6 000 Kč měsíčně, jednak ze záloh na úhradu služeb poskytovaných dodavatelskými organizacemi ve výši 2 999 Kč. Splatnost nájemného byla stanovena do 25. dne předcházející kalendářního měsíce. Žalovaná neuhradila na nájemném částku 18 000 Kč, a to za dlužné nájemné za červenec 2020 splatné k [datum] ve výši 6 000 Kč, za srpen 2020 splatné dne [datum] ve výši 6 000 Kč a za září 2020 splatné dne [datum] ve výši 6 000 Kč. Z vyúčtování služeb za rok 2019 žalované vznikl nedoplatek ve výši 1 815 Kč. Dne [datum] žalovaná dluh z nájmu bytu uznala co do důvodu a výše a zavázala se jej uhradit do [datum], avšak neuhradila ničeho. Žalobkyně souhlasila s povolením splátek po 3 000 Kč měsíčně. 2. Žalovaná se vyjádřila tak, že podepsala smlouvu o nájmu bytu, dne [datum] podepsala dohodu o ukončení nájmu bytu, nikoliv uznání dluhu. Na službách od [datum] do [datum] platila částku 2 837 Kč, od [datum] do [datum] částku 2 999 Kč. Tato částka nebyla nikdy vyúčtována. Jedná se o vyúčtování za rok 2019. Nebylo jí předložené vyúčtování za služby, které má majitel nájemci předkládat do 30 dnů od vyúčtování. Podáním doručeným soudu dne [datum] žalovaná požádala, aby mohla zaplatit částku 19 815 Kč s příslušenstvím ve splátkách. Z nařízeného jednání se žalovaná omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. 4. Informace z katastru nemovitostí prokazuje, že bytová jednotka [číslo] v budově [adresa], která je součástí pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí] (dále jako„ bytová jednotka“), je ve společném jmění manželů žalobkyně a jejího manžela [jméno] [příjmení]. 5. Nájemní smlouva ze dne [datum] prokazuje, že žalobkyně a žalovaná uvedeného dne podepsaly smlouvu, na základě které žalobkyně přenechala žalované do užívání bytovou jednotku za účelem bydlení a žalovaná se za užívání bytové jednotky zavázala platit nájemné ve výši 6 000 Kč měsíčně splatných vždy k 25. dni v měsíci, ke kterému se nájemné platí. Dále se žalobkyně zavázala žalované poskytovat služby spojené s užíváním bytu, a to studenou vodu, elektřinu ve společných prostorách, výtah a topení, které se žalovaná zavázala hradit ve skutečně spotřebované výši a dále na tyto služby hradit zálohy ve výši 1 200 Kč (st. voda), 100 Kč (elektřina spol. prostor), 45 Kč (výtah) a 1 508 Kč (topení) splatné spolu s nájemným, celkové vyúčtování služeb mělo být provedeno vždy nejpozději do 30. 4. následujícího roku a případné nedoplatky měly být splatné do 30 dnů od vyúčtování. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. 6. Dodatek k nájemní smlouvě [číslo] ze dne [datum] prokazuje, že žalobkyně a žalovaná daného dne ujednaly, že s účinností od [datum] se zvyšují zálohy na vodu o 146 Kč. 7. Dohoda o ukončení nájmu ze dne [datum] prokazuje, že žalobkyně a žalovaná se uvedeného dne dohodly na ukončení mezi nimi sjednané Smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] ke dni [datum] Smluvní strany dohodly, že nájemce si nečiní žádných nároků vůči pronajímateli. 8. Vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] prokazuje, že v bytě [číslo] na adrese [adresa žalované], byla spotřebována za uvedené období voda v objemu 163 m3 v ceně 15 164,81 a vznikl nedoplatek 1 815 Kč. Vyúčtování provedlo SVJ [adresa žalované] žalobkyni a [jméno] [příjmení]. 9. Předávací protokol ze dne [datum] prokazuje, že uvedeného dne předala žalovaná žalobkyni bytovou jednotku. 10. Předžalobní upomínka ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] a dodejka z téhož dne pro zásilku [anonymizováno] prokazují, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou výzvou z daného dne k zaplacení nájemného za červenec, srpen a září 2020 ve výši 8 999 Kč a dále nedoplatku za vodu za rok 2019 ve výši 1 815 Kč. 11. Uznáním dluhu ze dne [datum] žalovaná uznala, že dluží žalobkyni a [jméno] [příjmení] 28 812 Kč na dluhu z bytu a nedoplatku za vodu a zavázala se částku uhradit do [datum]. 12. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a její manžel, [jméno] [příjmení], jsou vlastníky bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], která je součástí pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí] (bytová jednotka). Dne [datum] žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu, na základě které žalobkyně přenechala žalované do užívání bytovou jednotku za účelem bydlení a žalovaná se za užívání bytové jednotky zavázala platit nájemné ve výši 6 000 Kč měsíčně splatných vždy k 25. dni v měsíci, ke kterému se nájemné platí. Dále se žalobkyně zavázala žalované poskytovat služby spojené s užíváním bytu, a to studenou vodu, elektřinu ve společných prostorách, výtah a topení, které se žalovaná zavázala hradit ve skutečně spotřebované výši a dále na tyto služby hradit zálohy ve výši 1 200 Kč (st. voda), 100 Kč (elektřina spol. prostor), 45 Kč (výtah) a 1 508 Kč (topení) splatné spolu s nájemným, celkové vyúčtování služeb mělo být provedeno vždy nejpozději do 30. 4. následujícího roku a případné nedoplatky měly být splatné do 30 dnů od vyúčtování. S účinností od [datum] se zvýšily zálohy na vodu o 146 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum], žalovaná v bytě bydlela i v období následujícím a dne [datum] se žalobkyně a žalovaná dohodly na ukončení nájemní smlouvy dne [datum] a tohoto dne byla bytová jednotka předána zpět žalobkyni. Při ukončení nájmu dne [datum] žalovaná prohlásila, že si nečiní dalších nároků vůči pronajímateli. Za období od [datum] do [datum] byla žalovanou spotřebována voda v objemu 163 m3 v ceně 15 164,81 Kč a žalované vznikl nedoplatek 1 815 Kč. Žalovaná neuhradila dlužné nájemné za červenec 2020 splatné k [datum] ve výši 6 000 Kč, za srpen 2020 splatné dne [datum] ve výši 6 000 Kč a za září 2020 splatné dne [datum] ve výši 6 000 Kč, neuhradila ani nedoplatek za studenou vodu ve výši 1 815 Kč. 13. Ze zjištěného skutkového stavu soud dospěl k následujícím právním závěrům: 14. Podle ustanovení § 2235 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. 15. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 18. Žalobkyně a žalovaná uzavřely nájemní smlouvu dle § 2235 o. z., když žalované byla přenechána k užívání za účelem bydlení bytová jednotka a žalovaná se za to zavázala hradit nájemné a poskytnuté služby související s nájmem bytu. Žalovaná však nesplnila svou povinnost uhradit nájemné za červenec až září 2020 ve výši 6 000 Kč splatných vždy k 25. dni v daném měsíci, tedy 3 měsíce v celkové částce 18 000 Kč a dále nedoplatek na vyúčtování služeb – studené vody za rok 2019 ve výši 1 815 Kč. Žalovaná tedy dluží částku ve výši 19 815 Kč, což žalobce prokázal předloženými listinami. Vedle jistiny se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení úroků z prodlení od splatnosti jednotlivých nájmů do zaplacení, výše požadovaných úroků z prodlení je odpovídající nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., a úroky jsou požadovány za dobu, kdy se žalovaná nachází v prodlení s úhradou dluhu v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku. Soud proto žalobě jako oprávněné v celém rozsahu vyhověl. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 710,46 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši 19 815 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 900 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (