10 C 62/2021-17 — Okresní soud v Jeseníku

Dle ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, soud v odůvodnění tohoto rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 1 420 Kč s příslušenstvím, kterou žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 1 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do [datum] a za poskytnutí úvěru zaplatit poplatek ve výši 420 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení jistiny úvěru, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 420 Kč a úroky z prodlení. K prověření úvěruschopnosti byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným prostředky komunikace na dálku dne [datum] smlouvu nazvanou smlouva o úvěru číslo [anonymizováno], dle které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 1 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do [datum] a zaplatit poplatek ve výši 420 Kč, RPSN činila 9 686,50%. Částka 1 000 Kč byla dne [datum] převedena na účet žalovaného [bankovní účet] Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] společnost [právnická osoba] sdělila žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. Předžalobní upomínkou z [datum] podanou k poštovní přepravě dne [datum] zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do 3 dnů s tím, že pokud tak neučiní, bude podána žaloba. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V projednávané věci bylo povinností právního předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr. Žalobce v řízení neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru a nezjistil důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, když k prověření úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdce žalobce provedl toliko lustraci žalovaného z veřejně dostupných rejstříků ISIR, CEE, CRKI, EUCB, aniž by zjistil podrobnější údaje k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a zjištěné údaje jakkoli ověřoval, např. předložením pracovní smlouvy a mzdového listu. Za takového zjištěného skutkového stavu má soud za to, že žalobce neposoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit úvěr (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). V takovém případě nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč, nárok žalobce, kterému byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, je tak v řízení aktivně věcně legitimován, byl proto posouzen jako nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení a žalobce má právo na vrácení toho, co bylo žalovanému plněno. Bezdůvodné obohacení žalovaného činí částku 1 000 Kč. Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 1 000 Kč, když nárok na vydání bezdůvodného obohacení se stává dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splatným na výzvu věřitele. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení poskytnuté částky ve lhůtě do 3 dnů v předžalobní výzvě z [datum] podané k poštovní přepravě dne [datum], dne [datum] se tedy výzva dostala do dispozice žalovaného a dne [datum] uplynula žalovanému lhůta k plnění. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se tedy mohl žalovaný dostat nejdříve od [datum]. Soud proto žalobě zčásti vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 1 000 Kč a úroky z prodlení z částky 1 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši nepřevyšující zákonnou výši dle prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 608 Kč, přičemž tato částka představuje 40,84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70,42 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 29,58 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši 1 420 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či povolení splátek nebyly shledány důvody.