10 C 97/2021-26 — Okresní soud v Jeseníku

Dle ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, soud v odůvodnění tohoto rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. Předmětem tohoto řízení zahájeného návrhem doručeným soudu dne [datum] je žaloba o zaplacení částky 4 364 Kč s příslušenstvím, kterou žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, žalovanému byl poskytnut dne [datum] úvěr ve výši 3 000 Kč, který měl být splacen do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 275,23 Kč a úrokem 88,77 Kč. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba] Právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, EUCB, BRKI, NRKI. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřela prostředky komunikace na dálku dne [datum] s žalovaným smlouvu nazvanou smlouva o úvěru, dle které se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému částku 3 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 30 dnů od odeslání peněžních prostředků žalovanému, zaplatit poplatek ve výši 1 275,23 Kč a úrok 88,77 Kč. Částka 3 000 Kč byla dne [datum] převedena na účet žalovaného číslo [bankovní účet] Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], podaným k poštovní přepravě dne [datum], společnost [právnická osoba], sdělila žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným věřitele - [právnická osoba] postoupena žalobci a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 3 dnů. Předžalobní upomínkou z [datum] zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do tří dnů s tím, že pokud tak neučiní, bude podána žaloba. Dle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V projednávané věci bylo povinností žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr. Právní předchůdce žalobce vyšel dle tvrzení žalobce pouze z údajů z veřejně přístupných registrů, aniž by vyžadoval po žalovaném i údaje i posouzení jeho úvěruschopnosti a aniž by tyto údaje sdělené žalovaným jakkoli ověřoval, např. předložením pracovní smlouvy a mzdového listu. Za takového zjištěného skutkového stavu má soud za to, že žalobce neposoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit úvěr (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného a v takovém případě nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, nárok tak byl posouzen jako nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení a žalobce (resp. právní předchůdce žalobce), který plnil bez právního důvodu, má právo na vrácení toho, co plnil. Bezdůvodné obohacení žalovaného činí částku 3 000 Kč. Žalobce je v řízení aktivně věcně legitimován, neboť mu byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek. Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 3 000 Kč, když nárok na vydání bezdůvodného obohacení se stává dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splatným na výzvu věřitele. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení poskytnuté částky v třídenní lhůtě ve výzvě z [datum] podané k poštovní přepravě dne [datum], dne [datum] se tedy výzva dostala do dispozice žalovaného a dne [datum] uplynula žalovanému lhůta k plnění. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se tedy mohl žalovaný dostat nejdříve od [datum]. Soud proto žalobě zčásti vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 3 000 Kč a úroky z prodlení z částky 3 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení v zákonné výši 8,25% ročně dle prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve zbývající části žalobu jakou nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 558 Kč, přičemž tato částka představuje 37,48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,74 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,26 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši 4 364 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či povolení splátek nebyly shledány důvody.