3 C 189/2020-19 — Okresní soud v Jeseníku

V souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. odůvodnění rozhodnutí obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení je pohledávka žalobce za žalovanou ve výši [částka] za přirážku k jízdnému za přepravu žalované dne [datum] bez jízdního dokladu na lince hromadné dopravy provozované žalobcem. Soud z provedeného dokazování dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná dne [datum] cestovala na lince 4 hromadné dopravy provozované žalobcem. Při jízdě byla kontrolována přepravním kontrolorem, kterému se na výzvu neprokázala platným jízdním dokladem. Z tohoto důvodu ji kontrolor uložil zaplatit přirážku k jízdnému ve výši [částka], kterou však žalovaná neuhradila. Žalobce předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzýval žalovanou k úhradě dluhu, avšak bezvýsledně. Podle ust. § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 3 citovaného ustanovením výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Podle ust. § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 6 citovaného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Soud má žalobcův požadavek na zaplacení přirážky k jízdnému ve výši [částka] za provedenou přepravní kontrolu dne [datum] za zcela důvodný a žalobě vyhověl. Žalovaná si nesplnila svou povinnost uhradit dlužnou přirážku k jízdnému, když cestovala dne [datum] bez jízdního dokladu na lince 4 provozované žalobcem. Neuhrazením dluhu za přirážku k jízdnému se žalovaná dnem následujícím po dni splatnosti dluhu, ocitla v prodlení se splněním svého peněžitého závazku. S tímto prodlením spojuje ust. § 1970 občanského zákoníku vznik povinnosti žalované zaplatit žalobci i úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení v žalobě požadovaná je souladná s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto vyhověl žalobě v části týkající se příslušenství – úroku z prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši [částka] za 3 úkony právní pomoci po [částka] (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. – předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po [částka], tj. celkem [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. celkem [částka] a zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci jejich náhradu v celkové výši [částka] (600 + 300 + 189 + 400) přiznal.