3 C 190/2021-55 — Okresní soud v Jeseníku

Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. Předmětem tohoto řízení je zaplacení částky 7.697 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a to jako dlužné ceny za dodávku elektřiny do odběrného místa [obec a číslo], [PSČ] [obec], v období od [datum] do [datum]. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobce jako obchodník a žalovaný jako zákazník podepsali dne [datum] (žalovaný), resp., [datum] (žalobce) smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] kterou se žalobce zavázal dodávat žalovanému elektřinu a související služby do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny byla uzavřena na dobu 24 měsíců. Žalobce vyúčtoval žalovanému za spotřebu elektřiny ve sjednaném odběrném místě v období od [datum] do [datum] částku 9.697 Kč fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum], přičemž na povinnost k placení žalovaného započetl zálohu ve výši 2.000 Kč a zbývá tedy doplatit částku [číslo]. Žalobce vyzýval žalovaného k úhradě nedoplatků za dodávku elektřiny předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou téhož dne, adresovanou na adresu pro doručování dle smlouvy, žalovaný však dlužnou cenu za dodávku elektřiny dosud žalobci neuhradil. Podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 zákona č. 458/2000 Sb., žalobce závazky plynoucí mu z této smlouvy řádně plnil, žalovaný však nikoli, když včas a řádně neuhrazoval vyúčtované ceny dodávky elektřiny. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalovanou částku včetně úroku z prodlení, na který má žalobce nárok ode dne následujícího po splatnosti faktury, jíž byla cena za sdružené služby dodávky elektřiny vyúčtována, a jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení plně úspěšná, právo na náhradu všech nákladů účelně vynaložených na uplatnění jejího práva. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) ve výši 600 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., z náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 300 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a z náhrady DPH ve výši 189 Kč dle § 137 o. s. ř., když se jedná o spor, ve kterém bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč Celkem náklady řízení žalobce činí 1.489 Kč a soud uložil žalovanému zaplatit jejich náhradu dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k plnění anebo pro povolení splátek soud neshledal žádné důvody.