3 C 218/2020-19 — Okresní soud v Jeseníku

V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř. odůvodnění rozhodnutí obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení je pohledávka žalobce za žalovanou ve výši [částka] s příslušenstvím za neuhrazený televizní poplatek na základě přihlášky televizního přijímače. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná přihlásila k evidenci televizní přijímač na adrese [adresa žalované]. Žalovaná neuhradila poplatek za měsíce květen až září 2019 ve výši [částka]. Žalobce upomínal žalovanou o uhrazení dlužné částky, avšak bezvýsledně. Povinnost platit televizní poplatky se řídí zákonem č. 348/2005 Sb. Z uvedeného předpisu vyplývá, že televizní poplatek se platí za televizní přijímač. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 252/1994 Sb. je poplatníkem osoba, která je držitelem televizního přijímače. Dle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem fyzická osoba vlastnící televizní přijímač. Dle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí výše televizního poplatku od [datum] měsíčně částku [částka]. Dle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 252/1994 Sb., resp. dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je splatnost poplatku nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce. Žalovaná jakožto držitel televizního přijímače je povinna platit televizní poplatky a tím přispívat na provoz České televize. Jelikož povinnost platit televizní poplatky si žalovaná nesplnila za dobu 5 měsíců, vznikla ji na této povinnosti dluh ve výši [částka] (5 měsíců x [částka]). Soud shledává žalobcův požadavek za důvodný a žalobě vyhověl v celém rozsahu. Neuhrazením dluhu za televizní poplatky se žalovaná dnem následujícím po dni splatnosti poplatku ocitla v prodlení se splněním svého peněžitého závazku. S tímto prodlením spojuje ust. § 1970 Občanského zákoníku vznik povinnosti žalované zaplatit žalobci i úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení v žalobě požadovaná je souladná s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto vyhověl žalobě v části týkající se příslušenství – úroku z prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný. S ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/2012 ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1727/2014 či sp. zn. II. ÚS 1333/14 nelze přiznat žalobci náklady na právní zastoupení žalobce, když tyto náklady žalobce nejsou náklady účelnými. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z paušální náhrady za 2 úkony (předžalobní výzva, podání žaloby) po [částka], tj. celkem [částka] dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. a zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci jejich náhradu v celkové výši [částka] (200 + 400) přiznal.