4 C 102/2021-48 — Okresní soud v Jeseníku

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl soudu doručen dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 19 437,81 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 19 437,81 Kč od [datum] do zaplacení s tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], [země], jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], IČ [číslo], jako postupníkem a novým věřitelem. Žalovaná je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel se žalovanou dne [datum] [číslo] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 19 437,81 Kč, tento měl být splacen nejpozději dne [datum] [číslo]. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, dosud peněžní prostředky nevrátila. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované, úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované [bankovní účet]. Žalovaná byl prokazatelně upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalované činí celkem 19 437,81 Kč. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila, žádné z tvrzení žalobce nerozporovala, jednání ve dnech [datum] a [datum] byla vedena v nepřítomnosti účastníků řízení. Soud předně uvádí, že vyzýval žalobce usnesením ze dne [datum] na čl. 16, nechť doplní tvrzení o tom, jakým konkrétním způsobem a jaké získal informace o schopnosti žalované splácet úvěr a rovněž označí důkazy k prokázání těchto tvrzení s tím, že dalším usnesením ze dne [datum] na čl. 40, které bylo doručeno dne [datum], vyzval žalobce, nechť soudu doplní skutková tvrzení v tom, jaké konkrétní částky a kdy byly žalované ze strany právního předchůdce žalobce na její účet číslo [bankovní účet] poukázány na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] a rovněž jaké konkrétní částky a kdy žalovaná na předmětnou smlouvu poukázala s tím, že současně označí důkazy k prokázání jednotlivých plateb, když byl žalobce poučen, že v případě neunesení břemene tvrzení či břemene důkazního může být soudem rozhodnuto v jeho neprospěch. Na druhé usnesení soudu přitom žalobce nijak nereagoval. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že [příjmení] [příjmení] a žalovaná uzavřeli prostředky komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které [anonymizována dvě slova] se zavázal poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 50 000 Kč s tím, že úvěr se bude úročit úrokovou sazbou 8,5% měsíčně, roční procentní sazba nákladů na úvěr – RPSN činí 262,91% smlouvou bylo upraveno rovněž splácení úvěru a důsledky prodlení žalované. Bylo rovněž dohodnuto, že žalovaná je oprávněna peníze z úvěru čerpat po celou dobu trvání této smlouvy i opakovaně. Z žádné předložené listiny ze strany žalobce však není prokázáno, jaké konkrétní částky a kdy byly žalované ze strany právního předchůdce žalobce na její účet číslo [bankovní účet] poukázány na základě předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] a rovněž jaké konkrétní částky a kdy žalovaná na předmětnou smlouvu poukázala. Soud se pak blíže nezabýval dalšími předloženými důkazy a tvrzenými skutečnostmi, neboť jsou nadbytečné, když z nich nijak neplyne skutečné čerpání úvěru a platby ze strany žalované. Toto nevyplývá ani z předložené listiny ohledně aktuální povinné celkové částky k úhradě k datu splatnosti ve výši 8 751,75 Kč. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud uzavírá, že má za to, že žalobce nijak neprokázal, jaké konkrétní částky a kdy byly žalované ze strany právního předchůdce žalobce na její účet poukázány na základě předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru a rovněž jaké konkrétní částky a kdy žalovaná na předmětnou smlouvu poukázala. Pro úplnost soud dodává, že nemohl s ohledem na chybějící údaje shora posoudit nárok žalobce ani jako nárok na vrácení bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z., když není zřejmé, jaké je případně výše bezdůvodného obohacení žalované. Z toho důvodu soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Žalovaná měla ve věcí plný úspěch, avšak v řízení nečinila žádné úkony a zůstala zcela pasivní, nevznikly jí tedy žádné náklady, které by jí měl soud přiznat, žalobci pak náhrada nákladů vzhledem k jeho neúspěchu nenáleží, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.