4 C 143/2021-13 — Okresní soud v Jeseníku

Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal zrušení své vyživovací povinnosti k žalovanému synovi, která mu byla stanovena rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne [datum rozhodnutí], čj. [spisová značka], a to s účinností od [datum], když žalovaný je schopen se sám živit, žalobci není známo, že by žalovaný v započatém studiu nadále pokračoval. Do učebního oboru žalovaný nastoupil [datum]. Žalovaný se zrušením vyživovací povinnosti nesouhlasil, když nadále studuje ve třetím ročníku učebního oboru [anonymizována tři slova] na [školské zařízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [obec], ročník opakuje kvůli distanční výuce. Jednání dne [datum] bylo vedeno v nepřítomnosti omluveného žalobce. Zprávou [školské zařízení] [anonymizováno 5 slov] [obec] bylo prokázáno, že žalovaný opakuje třetí ročník učebního oboru [anonymizována tři slova], školu navštěvuje od [datum], přičemž toto opakování ročníku je z důvodu uzavření škol v rámci protiepidemických opatření vlády, je třeba doplnit znalosti, schopnosti a především praktické dovednosti na odborném výcviku, v loňském školním roce neměl k tomuto žalovaný vhodné podmínky. Výpovědí žalovaného bylo prokázáno, že žalovaný žije ve společné domácnosti se svou matkou, jejím manželem a bratry, má pak nadále výdaje spojené se školou, platí měsíčně 1 000 Kč za obědy, má náklady na cestu do školy a zpět, příspěvek do třídního fondu, kupoval si rondon jako pracovní oblečení, má dobrý zdravotní stav, běžné výdaje, škola mu dává měsíčně kapesné 500 Kč, jakmile ukončí školu, bude žalovaný žalobce jako svého otce kontaktovat a oznámí mu tuto skutečnost. Pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] bylo prokázáno, že jím bylo žalobci jako otci stanoveno výživné na dříve nezletilého žalovaného ve výši 4 800 Kč náměsíčně s účinností od [datum] z důvodu nástupu na učňovské vzdělávání. Soud po provedeném dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] bylo žalobci jako otci stanoveno výživné na dříve nezletilého žalovaného ve výši 4 800 Kč náměsíčně s účinností od [datum] z důvodu nástupu na učňovské vzdělávání na [školské zařízení] [anonymizováno 5 slov] [obec], když na této škole žalovaný opakuje třetí ročník učebního oboru [anonymizována tři slova], a toto opakování ročníku je z důvodu uzavření škol v rámci protiepidemických opatření vlády, je třeba doplnit znalosti, schopnosti a především praktické dovednosti na odborném výcviku, v loňském školním roce neměl k tomuto žalovaný vhodné podmínky. Žalovaný přitom žije ve společné domácnosti se svou matkou, jejím manželem a bratry, má pak nadále výdaje spojené se školou, má dobrý zdravotní stav, běžné výdaje, škola mu dává kapesné. Podle ustanovení § 910 odst. 1 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle odst. 2 vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Podle ustanovení § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle ustanovení § 913 odst. občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle odst. 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle § 915 občanského zákoníku životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Z uvedených zákonných ustanovení je zřejmé, že v každém jednotlivém případě je nutno u zletilého dítěte zkoumat, zda je či není schopno samo se živit. Ustálená judikatura jednoznačně zdůrazňuje zájem na vzdělávání dětí, byť zletilých, aby se tak v budoucnu mohly lépe uplatnit. Soud v řízení uzavírá, že do prvního ročníku učebního oboru [anonymizována tři slova] nastoupil žalovaný dne [datum], v loňském školním roce přitom proběhla epidemie Covid-19, i střední školy byly v režimu distanční výuky, lze přisvědčit škole, že je třeba u studentů doplnit znalosti a především praktické dovednosti na odborném výcviku, praktickou výuku v oboru, který studuje žalovaný, nelze podle soudu kvalitně učit na dálku. Za této situace je třeba uzavřít, že dosud žalovaný není schopen se sám živit, nadále se řádně připravuje na budoucí povolání, důvodně pak opakuje třetí ročník učebního oboru. Žalovaný nesplňuje zápornou podmínku § 911 o.z., že by byl schopen sám se živit, jeho nárok na výživné tudíž trvá. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítnul, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku, neboť není důvodná. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle nějž účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, když vůči němu byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta, měl by právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož však žalovanému s řízením prokazatelně žádné náklady nevznikly, soud o nákladech řízení rozhodnul tak, že je žádnému z účastníků nepřiznal.