4 C 245/2020-19 — Okresní soud v Jeseníku

Podle ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., soud v odůvodnění tohoto rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. Žalobce se svým návrhem podaným soudu dne [datum] domáhal toho, aby soud vydal rozhodnutí, jímž by žalované uložil povinnost uhradit žalobci částku ve výši 4 178 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] je poskytovatelem služeb elektronických komunikací s tím, že žalované poskytoval služby tzv. třetích stran. Žalovaná částka představuje neuhrazenou platbu za službu třetích stran v žalované výši. Žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná se věci nijak nevyjádřila, žádné z tvrzení žalobce nerozporovala, jednání dne [datum] bylo vedeno v nepřítomnosti účastníků řízení. Po provedeném dokazování pak soud zjistil následující skutkový stav: [právnická osoba], [IČO] uzavřela se žalovanou na základě podepsané objednávky služeb účastnickou smlouvu [číslo] o poskytování služeb elektronických komunikací pro telefonní [číslo] smlouva byla aktivována dnem [datum], deaktivována dnem [datum]. Na základě smlouvy byl právní předchůdce žalobce povinen poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a to včetně služeb s nimi souvisejícími, které nejsou službami elektronických komunikací, jedná se zejména o tzv. služby třetích stran. Žalovaná se zavázala za veškeré poskytované služby řádně platit ceny do 18 kalendářních dnů ode dne vystavení vyúčtování služeb na účet [anonymizováno]. Právní předchůdce žalobce vystavil žalované vyúčtování [číslo] na částky ve výši 1 640 Kč, 800Kč, 959 Kč a 779 Kč, a to za služby třetích stran a dále za nesplacenu cenu zařízení. Žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené se [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem. Žalované bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky i předžalobní výzva k plnění. Žalovaná žalobci žalovanou částku neuhradila. Podle ust. § 1746 odst. 1 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Podle odst. 2 téhož ustanovení strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce byla uzavřena smlouva o veřejně dostupných službách elektronických komunikacích ve smyslu ust. § 61 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, jejíž součástí byla rovněž inominátní (nepojmenovaná) smlouva dle ust. § 1746 o. z., kterou byly výše popsaným způsobem vymezeny závazky účastníků vyplývající z poskytování tzv. služeb třetích stran. Právní předchůdce žalobce své závazky vyplývající z této smlouvy splnil, když umožnil žalované využívat služby třetích stran, žalovaná však své závazky vyplývající z této smlouvy nesplnila, neboť neuhradila ceny za služby poskytované třetími stranami z vyúčtování [číslo]. Žalobce pak nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené se [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem. Soud proto důvodné žalobě vyhověl včetně požadovaného úroku z prodlení, na který má žalobce nárok dle ust. § 1970 o. z., neboť žalovaná se dostala do prodlení s úhradou cen za služby třetích osob dnem následujícím po splatnosti, jimiž byly tyto ceny vyúčtovány. Požadovaná výše úroku z prodlení nepřekračuje výši stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1489 Kč, když náklady řízení byly přiznány dle ust. § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., a to za 3 úkony právní služby ve výši 200 Kč/úkon, tedy 3 x 200 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva), za 3 paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 100 Kč/úkon dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy 3 x 100 Kč, dále 21 % DPH v částce 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Lhůta k plnění v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.