4 C 49/2021-16 — Okresní soud v Jeseníku

Podle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není přípustné odvolání. Předmětem tohoto řízení zahájeného návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] je zaplacení smluvní pokuty vyplývající ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] když žalovaná po ukončení smlouvy měla vrátit žalobci pronajaté technické zařízení Set-top-box, který převzala. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila, žádné z tvrzení žalobce nerozporovala. Ve věci bylo postupováno dle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobce podniká v oblasti poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, dne [datum] uzavřel se žalovanou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě této smlouvy zajišťoval žalobce žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do dne [datum], kdy byla smlouva [číslo] ukončena. Součástí smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě ve výši 5 000 Kč za nevrácení technického zařízení. Žalovaná měla od žalobce pronajaté technické zařízení Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno], toto převzala, po ukončení smlouvy žalobci nevrátila. Žalovaná byla vyzvána k vrácení technického zařízení dne [datum], toto neučinila, žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění [datum]. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci řízení uzavřeli platnou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací shora, žalovaná si pronajala od žalobce technické zařízení, které po skončení smlouvy nevrátila, přičemž pro případ nevrácení byla mezi účastníky přímo ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč. Žalovaná nesplnila povinnost ze smlouvy vrátit technické zařízení, žalobci tak vzniklo právo požadovat po žalované smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení, na který má žalobce nárok dle ust. § 1970 o. z., a to ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci náhradu nákladů, které v předmětném řízení vynaložil. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) ve výši 600 Kč dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., z náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a z náhrady DPH ve výši 189 Kč dle ust. § 137 o. s. ř., když jde o spor, ve kterém bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč Celkem náklady řízení žalobce činí 1 489 Kč a soud uložil žalovanému zaplatit žalobci náhradu těchto nákladů dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení lhůty delší, popř. pro povolení splátek.