10 C 149/2022-26 — Okresní soud v Jeseníku

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 16 005 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaným nezaplatil příspěvek jako vlastník, popřípadě provozovatel motorového vozidla, které bylo provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kdy se jedná o vozidlo [registrační značka] za období od [datum] do [datum] a za období od [datum] do [datum]. Žalovaný tak dluží základ příspěvku ve výši 6 695 Kč a 8 710 Kč a 2 × 300 Kč za poplatek spojený s mimosoudním uplatnění práva na příspěvek a úroky z prodlení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobce ze dne 12. 11. 2020, doklad o podání listovní zásilky k poštovní přepravě odeslané žalobcem a adresované žalovanému, upomínka žalobce adresovaná žalovanému ze dne 25. 2. 2021, zpráva [anonymizováno] [obec] ze dne 28. 7. 2022, kupní smlouva ze dne [datum], předžalobní upomínka ze dne 24. 1. 2022 odeslaná zástupcem žalobce a adresovaná žalovanému a doklad o odeslání zásilky prokazují, že žalobce vyzýval žalovaného výzvou ze dne 12. 11. 2020 k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [žalobce] [anonymizována dvě slova] ve výši 6 695 Kč za nepojištěné období za dobu od [datum] do [datum], tj. 103 dní po 65 Kč, a to u osobního automobilu [registrační značka], dále k zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Upomínkou ze dne 25. 2. 2021 žalobce opětovně upomínal žalovaného o zaplacení nedoplatku příspěvku do garančního fondu [žalobce] [anonymizována dvě slova] ve výši 6 695 Kč a k zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. V registru vozidel nebyl žalovaný nikdy zapsán jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka], avšak z kupní smlouvy ze dne [datum] je patrno, že žalovaný nabyl vlastnické právo k předmětnému vozidlu kupní smlouvou ze dne [datum], kterou uzavřel [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalovaný jako kupující. Předžalobní upomínkou ze dne 24. 1. 2022 podanou k poštovní přepravě stejného dne vyzýval zástupce žalobce žalovaného o úhradu dlužné částky s tím, že pokud tak neučiní, bude podána žaloba. 5. Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobce ze dne 25. 2. 2021, doklad o podání listovní zásilky k poštovní přepravě odeslané žalobcem a adresované žalovanému, upomínka žalobce adresovaná žalovanému ze dne 2. 6. 2021, předžalobní upomínka ze dne 24. 1. 2022 odeslaná zástupcem žalobce a adresovaná žalovanému a doklad o odeslání zásilky prokazují, že žalobce vyzýval žalovaného výzvou ze dne 25. 2. 2021 k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [žalobce] [anonymizována dvě slova] ve výši 8 710 Kč za nepojištěné období za dobu od [datum] do [datum], tj. 134 dní po 65 Kč, a to u osobního automobilu [registrační značka], dále k zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Upomínkou ze dne 2. 6. 2021 žalobce opětovně upomínal žalovaného o zaplacení nedoplatku příspěvku do garančního fondu [žalobce] [anonymizována dvě slova] ve výši 8 710 Kč a k zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 24. 1. 2022 podanou k poštovní přepravě stejného dne vyzýval zástupce žalobce žalovaného o úhradu dlužné částky s tím, že pokud tak neučiní, bude podána žaloba. 6. Dle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 7. Dle ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 8. Dle ustanovení § 4 odst. 3 citovaného zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. 9. Dle ustanovení § 4 odst. 4 citovaného zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním vymáháním práva na příspěvek. 10. Dle ustanovení § 4 odst. 5 citovaného zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 11. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť byly splněny podmínky pro přiznání požadovaných příspěvků, když žalovaný byl vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla [registrační značka] v období od [datum] do [datum] a v období od [datum] do [datum], k vozidlům nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a žalovaný byl žalobcem k zaplacení vyzván. Výše dlužných příspěvků činí 6.695 Kč a 8.710 Kč. Vlastnictví, respektive provozování vozidla žalovaným, bylo prokázáno z kupní smlouvy, kterou uzavřel žalovaný jako kupující, ze které je patrno, že žalovaný vlastnické právo k vozidlům nabyl. Prokázání toho, že vlastníkem a provozovatelem vozidla žalovaný být přestal, leží na žalovaném, který však takové skutečnosti v průběhu řízení netvrdil ani neprokázal (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS a.s. 1561/14). Soud proto uložil žalovanému dle citovaného ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. zaplatit žalobci částky 6 695 Kč a 8 710 Kč, dále dle ustanovení § 4 odst. 4 citovaného zákona i povinnost uhradit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 × 300 Kč dle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Neuhrazením příspěvku ve stanovené lhůtě se žalovaný dnem následujícím ocitl v prodlení se splněním svého peněžitého závazku, s tímto prodlením spojuje ust. § 1970 občanského zákoníku vznik povinnosti žalovaného zaplatit žalobci i úroky z prodlení, úroky jsou požadovány ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě jako oprávněné v celém rozsahu vyhověl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši 10 505 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, když dle názoru soudu se jedná o řízení, kde jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. 13. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či povolení splátek nebyly shledány důvody.