11 C 45/2022-33 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobce požádal o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k pozemku [parcelní číslo] – zahrada o výměře 7008 m2 zapsanému v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Jeseník, na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] (dále též jen„ Pozemek“). Uvedl, že účastníci jsou spoluvlastníky Pozemku, žalobce s ideálním spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo], žalovaný ve výši [číslo]. Navrhl, aby spoluvlastnictví bylo vypořádáno tak, že Pozemek bude reálně rozdělen na dva samostatné pozemky o výměře odpovídající spoluvlastnickým podílům účastníků. Před podáním žaloby učinil žalobce žalovanému stejný návrh, žalovaný s ním však nesouhlasil, požadoval větší část Pozemku, než by odpovídalo jeho spoluvlastnickému podílu. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako„ o. s. ř.). 3. Z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 13) soud zjistil, že účastníci jsou v katastru nemovitostí evidováni jako spoluvlastníci pozemku [parcelní číslo] – zahrada o výměře 7008 m2 – s tím, že žalobci náleží podíl o velikosti [číslo] a žalovanému o velikosti [číslo]. Na pozemku nestojí stavba, která by byla evidována v katastru nemovitostí. 4. Z geometrického plánu Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] (č. l. 18), soud zjistil, že předmětný pozemek je možné reálně rozdělit na dva pozemky o výměrách 6657 m2 a 351 m2. Katastrální úřad pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Jeseník souhlasil s očíslováním nově vymezených parcel jako pozemků [parcelní číslo] o výměře 6657 m2 a [číslo] o výměře 351 m2. 5. Ze sdělení Městského úřadu Javorník, odbor výstavby a ŽP ze dne [datum] (č. l. 29) soud zjistil, že zmíněný městský úřad jako příslušný stavební úřad nemá námitek proti rozdělení předmětného pozemku dle geometrického plánu [číslo]. Pozemek se dle územního plánu nachází v zastavěném území obce, BV plochy k bydlení – v rodinných domech – venkovské. Přístupy k okolním rodinným domům jsou zajištěny ze stávající komunikace ve vlastnictví [územní celek]. 6. Z listiny nazvané návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví – předžalobní výzva (č. l. 5) soud zjistil, že touto listinou datovanou [datum] navrhl žalobce žalovanému reálně rozdělit předmětný pozemek na dva samostatné pozemky o výměrách odpovídajících podílům účastníků a současně žalovaného požádal o sdělení jeho stanoviska a případně uzavření dohody před podáním návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudu. 7. Pravost ani správnost provedených listin nebyla zpochybněna. Soud neshledal důvod o listinách pochybovat, a proto z nich při zjišťování skutkového stavu vycházel. 8. Na základě shora uvedeného dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Účastníci jsou v katastru nemovitostí evidování jako podíloví spoluvlastníci předmětného pozemku o výměře 7008 m2 s tím, že žalobci náleží podíl o velikosti [číslo] a žalovanému o velikosti [číslo]. Pozemek je možné reálně rozdělit dle předloženého geometrického plánu na dva pozemky o výměrách 6657 m2 a 351 m2, přičemž proti rozdělení nemá Městský úřad v Javorníku jako příslušný stavební úřad žádných námitek. Přístup k okolním rodinným domům je zajištěn z komunikace vlastněné obcí [obec]. S novým označením parcel souhlasil Katastrální úřad pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Jeseník. Před podáním žaloby navrhl žalobce žalovanému rozdělit předmětný pozemek způsobem odpovídajícím spoluvlastnickým podílům účastníků. 9. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů: Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. 10. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že je v této věci zcela namístě spoluvlastnictví zrušit a vypořádat, neboť nebyly shledány výjimečné důvody (např. § 1142, § 1144 odst. 1 věta za středníkem o. z.), které by takovému postupu bránily. Spoluvlastníky totiž nelze zásadně nutit, aby proti své vůli setrvávali ve spoluvlastnictví. Z citovaných ustanovení kromě toho také vyplývá, že žalobce nemusí tvrdit ani prokazovat důvody, pro něž není další zachování spoluvlastnického vztahu opodstatněno. 11. Přednostním způsobem vypořádání je reálné rozdělení věci, které ostatně navrhoval žalobce. Předmětný pozemek je jako zahrada, na které se nenachází stavba (evidovaná v katastru nemovitostí), reálně dělitelný, což dokládá i předložený geometrický plán. Proti reálnému rozdělení nic nenamítá ani příslušný stavební úřad. V řízení nebylo zjištěno, že by nově vzniklé pozemky nebylo možno obhospodařovat, k okolním rodinným domům je zajištěn přístup z komunikace ve vlastnictví obce Velká Kraš. Žalobce konzistentně tvrdil, a to jak v řízení, tak v předžalobní výzvě, že Pozemek účastníci (a právní předchůdce žalovaného) užívali v zásadě dle navrženého rozdělení, přičemž jeho části – nově vzniklé pozemky – přiléhají k pozemkům (stavbám) toho kterého z účastníků, a těmto tvrzením nemá soud důvodu nevěřit. Z vypočtených důvodů tak soud vypořádal spoluvlastnictví k předmětnému pozemku dle předloženého geometrického plánu a dle poměrů spoluvlastnických podílů účastníků tak, že žalobci přikázal nově vzniklý pozemek [parcelní číslo] o výměře 6657 m2, kdežto žalovanému nově vzniklý pozemek [parcelní číslo] o výměře 351 m2. Oba pozemky vznikly rozdělením Pozemku o výměře 7008 m2, přičemž se nezměnil jejich způsob využití (zahrada) ani obec, ani katastrální území, v nichž se nacházejí. Výměry nově vzniklých pozemků přikázaných do (výlučného) vlastnictví obou účastníků odpovídají dřívějším spoluvlastnickým podílům k předmětnému Pozemku. K uvedenému je třeba dodat, že s číslováním nových pozemků souhlasil Katastrální úřad pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Jeseník. 12. Výrok o náhradě nákladech řízení je v souladu s rozhodovací praxí Ústavního soudu (např. nález ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22) odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalovaný byl v řízení nečinný, nereagoval ani na žalobcovu předžalobní výzvu. Soud spoluvlastnictví zrušil a vypořádal tak, jak již v předžalobní výzvě navrhoval žalobce. Kdyby žalovaný nebyl nečinný a s žalobcem dohodu uzavřel, žádné náklady řízení by nevznikly. Za této situace se proto soudu jeví spravedlivé, aby žalovaný nahradil žalobci jím účelně vynaložené náklady. Účelně vynaložené náklady řízení sestávají ze: 1) zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 000 Kč; 2) nákladů za vypracování geometrického plánu ve výši 7 500 Kč; 3) náhrady odměny advokátky za 2 úkony právní služby – návrh ve věci samé a účast při jednání dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. a) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ AT“) – ve výši 1 500 Kč/úkon dle § 9 odst. 1 písm. a) AT ve spojení s § 7 bodem 4 AT, tj. celkem 3 000 Kč; 4) náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s každým ze dvou uvedených úkonů právní služby ve výši 300 Kč/úkon dle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem 600 Kč; 5) náhrady za čas strávený cestou ze sídla advokátky ve [obec] na jednání [datum] za celkem dvě započaté půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT, tj. celkem 200 Kč; a 6) cestovného ve výši 320 Kč za cestu ze sídla advokátky ve [obec] na jednání soudu konané dne [datum] v budově Okresního soudu v Jeseníku, tedy za celkem 50 km, ujetých osobním automobilem s průměrnou spotřebou 4,7 l /100 km při průměrné ceně paliva a sazby základní náhrady dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění účinném od 14. 5. 2022. Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů ve výši 18 620 Kč. Při určení tarifní hodnoty za úkon právní služby soud nevyšel z tzv. vyhláškové ceny (BPEJ), která nepředstavuje cenu v místě a čase obvyklou (ta může být nižší i vyšší), nýbrž dle podpůrného ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) AT, jelikož hodnotu pozemku, o nějž byl veden předmětný spor, je možné vyjádřit v penězích jen s nepoměrnými obtížemi (mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1117/2018). 13. Lhůta k plnění je stanovena podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř.; místo plnění pro platbu náhrady nákladů řízení žalobce je stanoveno dle § 149 odst. 1 o. s. ř.