4 C 125/2022-40 — Okresní soud v Jeseníku

Žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky s odůvodněním, že žalovaný u společnosti [právnická osoba] nastoupil dne [datum] do vlaku ČD [číslo] uzavřel s ČD přepravní smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byl povinen zaplatit ČD cenu za přepravu ve výši 76 Kč (jízdné), žalovaný se na výzvu pověřeného zaměstnance ČD neprokázal platným jízdním dokladem, byl vyzván, aby zaplatil jak jízdné, tak přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalobce je ve věci aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce nerozporoval, jednání ve dnech [datum] a [datum] byla vedena v nepřítomnosti účastníků řízení. Soud po provedeném dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: společnost [právnická osoba] jakožto dopravce poskytuje přepravní služby mj. ve vnitrostátní drážní přepravě. Žalovaný, jako cestující, nastoupil dne [datum] do vlaku ČD [číslo] směr [obec] – [část obce], čímž uzavřel s ČD přepravní smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byl povinen zaplatit ČD cenu za přepravu ve výši 76 Kč (jízdné) stanovenou dle platného Tarifu. Po započetí přepravy se žalovaný ve vlaku na výzvu pověřeného zaměstnance ČD neprokázal platným jízdním dokladem, bylo pověřeným zaměstnancem ČD sepsáno potvrzení o nedodržení SPPO [variabilní symbol] [číslo] a oznámení o závadách a žalovaný byl vyzván, aby na základě smlouvy zaplatil jízdné ve výši 76 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč dle platného tarifu, celkem tedy ve výši 1 076 Kč. Žalobce pak uzavřel dne [datum] se [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovaným [právnická osoba] jako postupitelem na žalobce jako postupníka, čímž se žalobce stal věřitelem žalovaného z výše uvedené pohledávky. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn a rovněž mu byla zaslána předžalobní výzva k plnění. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a protože nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobce důvodný, když pohledávka byla postoupena žalobci v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal zcela úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který úspěch neměl. Náklady řízení byly soudem přiznány podle ust. § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., a to za 3 úkony právní služby ve výši 200 Kč/úkon, tedy 3 x 200 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva), za 3 paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 100 Kč/úkon dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy 3 x 100 Kč, dále 21 % DPH v částce 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, když podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).