4 C 126/2021-209 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 18. 6. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 1 750 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 750 000 Kč od 25. 2. 2021 do zaplacení, přičemž žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel se žalovanou dohodu o narovnání, podle níž měla žalovaná uhradit žalobci ve splátkách pohledávku ve výši 3 500 000 Kč, dále žalobce se žalovanou k uznání tohoto dluhu žalované a pro případ jejího prodlení uzavřeli uznání dluhu dohodou o splnění pohledávky se svolením vykonatelnosti formou notářského zápisu ze dne [datum]. Ze strany žalované došlo k porušení čl. 2 dohody, rovněž v čl. I.2. dohody o uznání, konkrétně pak k porušení závazku splácet závazky žalobci, jelikož neuhradila první splátku ve lhůtě 7 dnů od uzavření této dohody a ani další splátky uvedené ve splátkovém kalendáři. Z toho důvodu žalobce podal na žalovanou rovněž i návrh na provedení exekuce, a to v rozsahu neuhrazených splátek, která do doby podání tohoto žalobního návrhu nadále probíhá. Výše uvedený závazek žalované byl podle čl. 3 dohody o narovnání utvrzen smluvní pokutou ve výši 1/2 ze všech neuhrazených splátek. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila své závazky žalobci včas, ztratila výhodu splátek, čímž se uznaný dluh stal splatný najednou, a z toho též důvodu žalobce u ní uplatnil smluvní pokutu, jejíž výše činí 1 z nesplaceného závazku ve výši 3 500 000 Kč, tj. ve výši 1 750 000 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, navrhla její zamítnutí s tím, že nárok žalobce neuznává ani co do tvrzeného důvodu, ani co do tvrzené výše, když podle ustanovení článku 5. 7. dohody o narovnání nabývá uvedená dohoda platnosti a účinnosti jejím podpisem všemi smluvními stranami uvedené dohody. Žalovaná má ale k dispozici pouze originální text dohody s úředním ověřením podpisů, který není podepsán všemi smluvními stranami, chybí zde podpis [jméno] [příjmení] [jméno], a žalované není známo, zda a kdy tuto dohodu podepsal a nikdy jí nebyla předložena dohoda s podpisem tohoto účastníka smlouvy, proto podle žalované nenabyla dohoda o narovnání účinnosti a žaloba je podána jako předčasná. Žalovaná dále uvedla ve svém zamítavém stanovisku, že i pokud by byla smlouva účinná, pak žalobce nemá nárok na smluvní pokutu ve výši 1 z celkového závazku, a to proto, že smyslem ujednané smluvní pokuty bylo utvrzení žalobce o zaplacení první splátky žalovaného, nikoliv však celku. Limit výše smluvní pokuty byl tedy stanoven na částku 150 000 Kč, tj. 1 z první splátky ve výši 300 000 Kč, když ve vztahu k jistině byla uzavřena dohoda o uznání dluhu a o splnění pohledávky ve formě notářského zápisu s přímou vykonatelností. Žalobce měl bezprostředně po uzavření dohody o narovnání exekuční titul, žalobcův závazek byl dostatečně zajištěn a utvrzen již uzavřením dohody ve formě notářského zápisu s přímou vykonatelností. Pokud by pak soud dospěl k tomu, že smluvní pokuta byla ujednána ve výši 1/2 z celkového závazku, pak je podle žalované nepřiměřeně vysoká a v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná toto opírá z dohody uzavřené ve formě notářského zápisu, přičemž jednak v ní bylo svoleno k přímé vykonatelnosti a jednak v něm ani tato nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta uvedena není. Žalobce si tak dle žalované musel být již při sjednávání dohody ve formě notářského zápisu vědom této nepřiměřené výše smluvní pokuty. Žalovaná navrhla, aby soud postupoval podle ustanovení § 2051 občanského zákoníku a nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížil. Předžalobní výzva žalobce pak podle žalované postrádá základní náležitosti předžalobní výzvy ve smyslu § 142a občanského soudního řádu. 3. Žalobce pak poukázal ve svém závěrečném návrhu na nekonzistentnost tvrzení žalované, která ani nenamítala samotný fakt porušení smluvní povinnosti úhrady smluvní pokuty, k níž se dobrovolně dohodou o narovnání zavázala, žalovaná porušila jeden z pilířů občanského práva, tj. zásadu principu dobré víry a tzv. poctivosti v právním styku, neboť dohodu, jež kvalifikovaným způsobem podepsala, posléze v průběhu řízení prostřednictvím právního zástupce zpochybňovala, a to ničím nepodloženými tvrzeními, počínaje nesprávným pochopením výpočtu smluvní pokuty, přes odvolávání se na slabší stranu, konče znevěrohodněním obsahu e-mailových zpráv právního zástupce žalovaného. Všechny dohody se žalovanou činila a uzavírala po provedeném jednání a za důkladné předchozí kontroly jeho právního zástupce, a to [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, a to v kvalifikované formě ověřenými podpisy či notářským zápisem. Smluvní pokuta byla navržená žalovanou. Po uzavření dohody o narovnání žalovaná měla plnit, což nečinila a vznikla jí povinnost úhrady smluvní pokuty, žalovaná sama zavinila situaci, jež vedla k uplatnění smluvní pokuty. Pokud by pak soud rozhodl o moderaci smluvní pokuty, její výše by neměla být nižší než vzniklá škoda, když pro určení přiměřenosti smluvní pokuty je nutno podle žalobce vycházet nikoliv ze skutečně vzniklé škody, nýbrž ze škody, kterou bylo možno předpokládat při uzavírání smlouvy. Jak vyplývá z dohody, žalovaná před uzavřením dohody se zavázala k úhradě částky ve výši 3,5 mil. Kč, kterou dobrovolně nikdy neuhradila a dosud pouze na jistině dluží částku ve výši 2 340 964 Kč, nemluvě o příslušenství. Ztěžka lze říct, že žalobci již takto nevzniká škoda, a již tato částka tedy převyšuje sjednanou smluvní pokutu, žalobce pak poukázal na funkce smluvní pokuty. Současně žalobce zdůraznil, že obě smluvní strany jsou podnikatelé, plně profesionální subjekty etablované na trhu, o podobě smlouvy probíhalo klasické jednání, kdy obě smluvní strany ovlivňovaly podobu textu dohody – nešlo tedy o smlouvu adhezní, žádná ze smluvních stran není slabší smluvní stranou, smluvní pokutu za porušení dohody navrhla žalovaná, dohoda o narovnání je vzájemná a vyvážená, smluvní pokuta je sjednána jako pevná, jednorázová a vyjádřená přímo číselnou částkou, není pak žádný objektivní důvod pro závěr o nepřiměřenosti smluvní pokuty. Žalobce poukázal na znění ustanovení § 6 občanského zákoníku, podle kterého má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. 4. Žalovaná po provedeném dokazování v rámci svého závěrečného návrhu pak dále uvedla, že žalobou uplatněný nárok je neoprávněný, a to z těchto důvodů: Žalobce v řízení tvrdil, že smluvní strany mezi sebou uzavřely dne [datum] dohodu o narovnání, v níž byla v článku 3.1. dohodnuta smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného s plněním závazku dle této dohody„ …ve výši 1 z všech neuhrazených splátek jak rovněž úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, v textu dohody o narovnání je v článku 5.7. je pak uvedeno, že dohoda nabývá platnosti a účinnosti jejím podpisem všemi smluvními stranami. Tuto skutečnost prokazoval žalovaný jeho výtiskem dohody o narovnání, na kterém chybí podpis [jméno] [příjmení] [jméno], a tedy dohoda o narovnání není podepsána všemi smluvními stranami a nemohla tak nabýt, minimálně ve vztahu k žalované, účinnosti. Podle žalované je nepodstatné, že na ostatních výtiscích smlouvy předložených žalobcem je podpis pana [příjmení], tato skutečnost nemá jakýkoli vliv na to, že dohoda o narovnání nenabyla účinnosti, a to přinejmenším vůči žalované, který byla ale stranou povinnou k úhradě smluvní pokuty. Spornou je podle žalované otázka, jak vysoká by měla být případně smluvní pokuta, tedy v jaké výši by měla být smluvní pokuta případně vyměřena. Dohoda o narovnání obsahuje ke stanovení výše smluvní pokuty text„ Bude-li ST v prodlení s jakoukoliv splátkou uvedenou v čl. 2 této Dohody delším než 3 pracovní dny, stávají se všechny neuhrazené splátky ihned splatnými a ST je zároveň povinen zaplatit VA smluvní pokutu ve výši 1 z neuhrazených splátek jak rovněž úrok z prodlení v zákonem stanovené výši.“ Dle mínění žalovaného se tedy výše smluvní pokuty vyčísluje z neuhrazené splátky, pokud by se měla určovat ze zesplatněného dluhu, pak by v textu bylo uvedeno namísto textu„ neuhrazených splátek“ např.„ ze zesplatněného dluhu“,„ ze zbývající neuhrazené části dluhu“ apod. Dohoda o narovnání hovoří o neuhrazených splátkách, když ale v případě prodlení již neexistují neuhrazené splátky, ale neuhrazený celkový dluh. Není pravdou, že text týkající se smluvní pokuty, vložila do smlouvy žalovaná, ta prokázala, že údaje týkající se data vložení textu a osoby revidující je možné upravit dle libosti uživatele počítače, na kterém jsou revize prováděny. Z předložené elektronické verze nebylo zjistitelné, kdo a kdy revize prováděl. Žalobce tak neprokázal, že by údaje o smluvní pokutě do textu smlouvy vložil [titul]. [jméo], zástupce žalované, ten byl slyšen jako svědek a ve své svědecké výpovědi prohlásil, že„ Sjednání smluvní pokuty inicioval, předpokládám kolega [příjmení], těžko bychom to iniciovali my.“ V článku 3.3 dohody o narovnání je uv