4 C 232/2022-19 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení žalované částky ve výši 12 062 Kč s příslušenstvím, žalobu pak odůvodnila tím, že jako pronajímatel uzavřela se žalovanou jako nájemcem dne [datum] smlouvu nájmu bytu [číslo] na adrese [adresa žalované], dohodou stran došlo k předčasnému skončení nájmu k [datum], žalované vznikl dluh na úhradě nájemného a záloh na služby za měsíc únor 2022 v celkové výši 4 062 Kč, a na náhradě škody z titulu porušení povinnosti žalované byt po skončení nájmu žalobkyni řádně předat, když žalovaná nevymalovala, kdy došlo k dohodě stran na výši způsobené škody 8 000 Kč, žalovaná oba dluhy vůči žalobkyni písemně uznala v uznání dluhu ze dne [datum]. 2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila, žádné z tvrzení žalobkyně nerozporovala. 3. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud dospěl na základě předložených listin, a to smlouvy o nájmu, výpočtového listu, předžalobní výzvy, dokladu o odeslání, uznání dluhu k tomuto závěru o skutkovém stavu: 5. Žalobkyně jako pronajímatelka uzavřela se žalovanou jako nájemkyně dne [datum] smlouvu o nájmu bytu [číslo] na adrese [adresa žalované], dohodou byl nájem předčasně ukončen ke dni [datum], v nájemní smlouvě byla sjednána v článku IV. povinnost nájemce po skončení nájmu byt odevzdat vymalovaný hygienickou malbou. Žalovaná nezaplatila žalobkyni sjednané nájemné a zálohy na služby za měsíc únor 2022 v celkové výši 4 062 Kč, po skončení nájmu žalovaná byl nevymalovala, došlo k dohodě stran ohledně výše způsobené škody v částce 8 000 Kč, žalovaná oba dluhy vůči žalobkyni písemně uznala v uznání dluhu ze dne [datum] výslovně co do důvodu a výše. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění. Tvrzení žalobkyně, že dohodou stran došlo k předčasnému skončení nájmu k [datum], rovněž nebylo ze strany žalované nijak rozporováno. 6. Podle ustanovení § 2246 odst. 1 zákona č. 89+/2012 Sb., dále jen o.z. nájemné strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 7. Podle ustanovení § 2247 o.z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. 8. Podle ustanovení 2913 odst. 1 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. 9. Podle ustanovení § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud předně uvádí, že uznání dluhu podle ustanovení § 2053 o. z. je způsobem utvrzení dluhu. Existující dluh se jím utvrzuje, nezpůsobuje však jeho zánik. Uznáním se nemění právní důvod dluhu. Uznání je nástrojem preventivním, vede k posílení procesní pozice věřitele v případném sporu. Uznání dluhu podle § 2053 o. z. je jednostranné právní jednání dlužníka adresované věřiteli, jímž činí písemnou formou výslovné uznávací prohlášení směřující k potvrzení existence dluhu, včetně jeho důvodu a výše. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Věřitel tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu, ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu. Z uznání musí být zřejmé, kdo je činí a vůči komu směřuje (označení dlužníka a věřitele), jaký peněžitý či nepeněžitý dluh dlužník uznává a jaká je jeho výše a důvod. Tyto skutečnosti musí být objektivně zjistitelné, což znamená, že pro uznání nestačí, že strany musely vědět, resp. jim muselo být zřejmé, jaký konkrétní závazek dlužník uznává. Způsob určení důvodu a výše uznávaného závazku zákon nespecifikuje. Mohou být tudíž určeny přímo v uznávacím prohlášení, ale může se tak stát i jinak, pokud tento způsob umožňuje jednoznačně určit uznávaný závazek. Požadavek na uvedení důvodů nároku je splněn tehdy, označí-li jej dlužník tak, aby bylo jednoznačné, jakého nároku se týká, popřípadě v čem (v jakých skutkových okolnostech) nárok spočívá. 13. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovanou jako nájemkyní byla písemně uzavřena nájemní smlouva o nájmu bytu. Na jejím základě vznikla žalované mj. povinnost platit nájemné a záloh na služby, rovněž tak žalovaná byla povinna po skončení nájmu byt vymalovat. Tuto pohledávku ve výši nájemného a záloh na služby za měsíc únor 2022 v částce 4 062 Kč, a na náhradě škody v částce 8 000 Kč za nevymalování bytu, žalovaná co do důvodu i výše písemně uznala podle § 2053 o. z., čímž nastala vyvratitelná domněnka, že v době uznání trval dluh v rozsahu jeho uznání. Na žalovanou tak uznáním dluhu přešlo břemeno tvrzení a břemeno důkazní, pokud by tvrdila, že dluh ve výši vůbec nevznikl či již neexistuje. Žalovaná v tomto ohledu netvrdila ničeho. Žalované tak byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 062 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 062 Kč od [datum] do zaplacení, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku, přičemž žalovaná je podle § 1970 o. z. povinna hradit i úroky z prodlení z dlužné částky, jejichž výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 769,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu sestávající z částky 1 620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, z částky 1 620 Kč za předžalobní upomínku a 1 620 Kč za podání žaloby, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 760 Kč ve výši 1 209,60 Kč. 15. O lhůtách k plnění rozhodl soud dle § 160 o. s. ř. věty před středníkem, když neshledal důvod k uložení delší lhůty či stanovení plnění ve splátkách.