10 C 2/2024-33 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobou podanou dne , datum, se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 13 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 050 Kč za dobu od , datum, do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, s žalovaným. Na základě předmětné smlouvy žalobce poskytl žalovanému 10 000 Kč, před uzavřením smlouvy žalobce lustroval žalovaného v registrech NRKI a BRKI, CEE, ISIR a registru neplatných dokladů Ministerstva vnitra, dále zjistil údaje o příjmech a výdajích žalovaného. Žalovaný neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ač byl řádně předvolán, k nařízenému jednání se nedostavil.3. Listinou s obecnými principy posuzování a filozofií společnosti bylo prokázáno, že žalobce se zabývá poskytováním spotřebitelských úvěrů a má interně stanovený systém posuzování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr, existence metodiky však neprokazuje nic ve vztahu ke konkrétnímu prověření úvěruschopnosti u žalovaného, tedy nesvědčí nic o tom, že podle této metodiky skutečně bylo postupováno.4. Výpisem o posouzení úvěruschopnosti bylo prokázáno, že žalobce dne , datum, posoudil úvěruschopnost žalovaného tak, že vycházel z údajů o tom, že žalovaný žije v domácnosti sám, jeho pravidelné měsíční výdaje na půjčky jsou 7 000 Kč, pravidelném měsíční výdaje na bydlení jsou 5 000 Kč, nezbytné výdaje jsou 2 000 Kč, zbytné výdaje jsou 1 500 Kč, ověřený příjem žalovaného byl stanoven na 22 367 Kč, přičemž žalovaný uvedl tento údaje ve výši 23 000 Kč, rezerva pro výdaje byla žalovanému stanovena na 500 Kč, jeho minimální výdaje byly vypočteny na 11 870 Kč a disponibilní příjem byl stanoven na 7 800 Kč.5. Listinou nazvanou jako „Autorizace ověření totožnosti“ bylo prokázáno, že žalobce dne , datum, ověřil bankovní identitu žalovaného přes účet č. , č. účtu, .6. Listinou nazvanou jako „Identifikované příjmy“ bylo prokázáno, že žalobce vycházel z ověřených čistých měsíčních příjmů žalovaného z údaje 22 367. Nebylo tímto důkazem prokázáno, že takové příjmy žalovaný skutečně měl, když se jedná pouze o výpis z interní databáze žalobce.7. Informacemi o úvěru bylo prokázáno, že žalovaný před uzavřením smlouvy obdržel informace o parametrech sjednávaného úvěru, zejména informace týkající se výše úvěru, splatnosti, úrokové sazby, RPSN, nákladů spojených s prodlením a právu na odstoupení od smlouvy.8. Fotografií občanského průkazu bylo prokázáno, že žalobce ověřil totožnost žalovaného z jeho občanského průkazu, jehož fotografii jí zaslal.9. Smlouvou o úvěru bylo prokázáno, že dne , datum, žalobce a žalovaný podepsali listinu, na základě které se žalobce zavázal žalovanému převodem na účet č. , č. účtu, poskytnout peníze až do výše 10 000 Kč, žalovaný měl peníze vrátit do , datum, spolu s poplatkem ve výši 2 900 Kč, celkem tak měl žalovaný uhradit 12 900 Kč. Variabilní symbol byl stanoven na 23301667. Nedílnou součástí smlouvy se měl stát Ceník a , právnická osoba, podmínky, přičemž podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že se s nimi seznámil.10. Přehledem bankovních transakcí bylo prokázáno, že žalobce žalovanému zaslal dne , datum, na účet č. , č. účtu, částku 5 000 Kč a dne , datum, částku 5 000 Kč vždy pod variabilním symbolem , var. symbol, .11. Sdělením Air Bank, a. s., bylo prokázáno, že účet č. , č. účtu, náleží žalovanému a žalovaný na něj od žalobce dne , datum, a , datum, obdržel vždy 5 000 Kč.12. Předžalobní výzvou s podacím lístkem bylo prokázáno, že zástupce žalobce zaslal žalovanému výzvu ze dne , datum, k zaplacení předmětu tohoto řízení dne , datum, .13. Ze Všeobecných obchodních podmínek, Ceníku a Souhlasu s poskytnutím osobních údajů soud neučinil žádné relevantní skutkové zjištění.14. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobce poskytuje spotřebitelské úvěry, přičemž pro tyto účely má stanovenu interní metodiku posuzování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr. V případě uzavírání smlouvy s žalovaným žalobce ověřil jeho identitu prostřednictvím bankovní identity a jeho občanského průkazu a dále vycházel z údajů, že žalovaný žije v domácnosti sám, jeho pravidelné měsíční výdaje na půjčky jsou 7 000 Kč, pravidelném měsíční výdaje na bydlení jsou 5 000 Kč, nezbytné výdaje jsou 2 000 Kč, zbytné výdaje jsou 1 500 Kč, ověřený příjem žalovaného byl stanoven na 22 367 Kč, přičemž žalovaný uvedl tento údaje ve výši 23 000 Kč, rezerva pro výdaje byla žalovanému stanovena na 500 Kč, jeho minimální výdaje byly vypočteny na 11 870 Kč a disponibilní příjem byl stanoven na 7 800 Kč. Žalobce žalovanému před uzavřením smlouvy poskytl informace o sjednávaném úvěru, zejména pak údaje o výši úvěru, splatnosti, úrokové sazbě, RPSN, nákladech spojených s prodlením a právu na odstoupení od smlouvy. Na to dne , datum, žalovaný s žalobcem podepsali listinu, kde ujednali, že žalobce žalovanému převodem na účet č. , č. účtu, poskytne peníze až do výše 10 000 Kč, žalovaný se poskytnuté prostředky zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 2 900 Kč, to vše měl uhradit do , datum, . Žalobce žalovanému pod ujednaným variabilním symbolem poskytl dvakrát 5 000 Kč dne , datum, a dne , datum, . Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne , datum, .15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.17. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.19. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.22. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru dle § 2395 a násl. o. z ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú. Ten den se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč jako úvěr, který se žalovaný zavázal vrátit se sjednanou úplatou. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, žalobce vystupoval při poskytnutí zápůjčky jako podnikatel. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně ověřil úvěruschopnost žalovaného. Je však zřejmé, že nepostupoval s řádnou pečlivostí, když neprokázal, že by jakkoliv skutečně ověřoval příjmy žalovaného, natož jeho výdaje, nad rámec údajů sdělenýc