3 C 89/2024-44 — Okresní soud v Jeseníku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce domáhá zaplacení částky 23 805 Kč s příslušenství, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou uzavřel s žalovanou dne , datum, . Na základě předmětné smlouvy pak žalobce v den uzavření smlouvy poskytl žalované částku 15 000 Kč. Žalobce pak požaduje vrácení jistiny ve výši 15 000 Kč, úroku za první měsíc trvání smlouvy ve výši 40 % z poskytnuté jistiny měsíčně kapitalizovaný na částku 6 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 2 805 Kč, a to jako smluvní pokutu 0,1 % denně z částky 15 000 Kč za dobu od 11. 4. 2023 do 15. 10. 2023. Příslušenství pak představuje zákonný úrok z prodlení z částky 21 000 Kč ve výši 15 % ročně za dobu od 11. 4. 2023 do zaplacení. Žalobce měl ověřit úvěruschopnost žalované zjištěním údajů o jejích příjmech a výdajích, její lustrací v registrech NRKI, BRKI, SOLUS, ISIR, CEE a kontrolou platnosti jejího občanského průkazu v registru Ministerstva vnitra.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, ač byla řádně předvolána.3. Kopií občanského průkazu bylo prokázáno, že žalobce od žalované za účelem její identifikace pořídil kopii jejího občanského průkazu.4. Výplatními páskami za měsíce únor až květen 2022 bylo prokázáno, že žalobce ověřil výši příjmů žalované ze zaměstnání v daných měsících a tím také, že je zaměstnána.5. Žádostí o spotřebitelský úvěr bylo prokázáno, že žalovaná žalobci uvedla, že její příjmy jsou , hodnota, Kč měsíčně, její výdaje jsou 6 500 Kč měsíčně, je svobodná, žije ve dvojčlenné domácnosti s rodiči, je zaměstnaná jako obchodní zástupce a má středoškolské vzdělání. Soud však nevzal z listiny za prokázané, že skutečně byly provedeny lustrace v ní uvedené, a to lustrace v NRKI, BRKI, SOLUS, ISIR, CEE a kontrola platnosti občanského průkazu žalované, jen z toho, že žalobce vyhotovil interní záznam o tom, že něco kontroloval, nemá soud za prokázané, že tak skutečně učinil.6. Potvrzením o platbě bylo prokázáno, že žalovaná na účet žalobce dne , datum, pod variabilním číslem shodným se svým rodným číslem zaslala identifikační platbu ve výši 1 Kč.7. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo prokázáno, že žalobce s žalovanou ujednali dohodu, na základě které se žalobce zavázal dne , datum, převést žalované částku ve výši úvěrového limitu až 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peníze vrátit v libovolné době s tím, že měsíčně je povinna z poskytnuté jistiny platit úrok ve výši 40 % p. m. Pro případ prodlení dlužníka s placením úvěru ujednaly smluvní strany smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d. z částky, s níž je dlužník v prodlení.8. Potvrzením o platbě bylo prokázáno, že žalobce na účet žalované převedl dne , datum, částku 15 000 Kč.9. Předžalobní výzvou s podacím lístkem bylo prokázáno, že zástupce žalobce zaslal dne 15. 10. 2023 výzvu k úhradě dluhu plynoucího ze smlouvy uzavřené s ním dne , datum, .10. Ze zesplatnění úvěru a všeobecných obchodních podmínek soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro věc.11. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce před sjednáním smlouvy ověřil totožnost žalované tím, že si opatřil kopii jejích občanského průkazu. Dále žalobce ověřil, že v měsících únor až březen 2022 byla žalovaná zaměstnána a pobírala mzdu. Dále si žalobce nechal od žalované zaslat dne 6. 10. 2022 identifikační platbu za účelem ověření jejího účtu. Následně od žalované zjistil, že její příjmy jsou , hodnota, Kč měsíčně, její výdaje jsou 6 500 Kč měsíčně, je svobodná, žije ve dvojčlenné domácnosti s rodiči, je zaměstnaná jako obchodní zástupce a má středoškolské vzdělání. Účastníci řízení poté dohodli smlouvu, na základě, které žalobce poskytl žalované dne , datum, částku 15 000 Kč, žalovaná se zavázala tyto peníze vrátit v libovolné době s tím, že měsíčně je povinna z poskytnuté jistiny platit úrok ve výši 40 % p. m. Pro případ prodlení smluvní strany ujednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d. z částky, s níž je dlužník v prodlení. Předžalobní výzva k úhradě předmětu tohoto řízení byla žalované odeslána dne 15. 10. 2023.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle ustanovení § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Soud dospěl k následujícímu posouzení. Žalovaná požádala žalobce o poskytnutí spotřebitelského úvěru dle § 2395 a násl. o. z. ve spojení s § 2 z. s. ú. Žalobce se zavázal poskytnout žalované až 20 000 Kč a poskytl žalované dne , datum, částku 15 000 Kč převodem finančních prostředků na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala peníze vrátit se sjednanou úplatou. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavírání smlouvy vystupovala jako spotřebitel, žalobce vystupoval při poskytnutí úvěru jako podnikatel. Žalobce tvrdil, že řádně ověřil úvěruschopnost žalované. K tomu soud ale musí zdůraznit dvě zásadní okolnosti, jednak žalobce vycházel z výplatních lístků starších než 6 měsíců před uzavřením smlouvy (uzavřena v prosinci, doloženy lístky za únor až květen), zadruhé žalobce zcela rezignoval na ověření skutečných výdajů žalované a spokojil se s jejím prohlášením. Údaje o skutečném provedení lustrací žalobce nedoložil, a to navzdory archivační povinnost dle § 78 z. s. ú. Soud tedy uzavírá, že žalobce neověřil úvěruschopnost žalované a s ohledem na to je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 86 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s § 588 o. z., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, splnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích. K neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu, jak stanoví § 87 z. s. ú (srov. rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-679/18 OPR Finance ze dne 5. 3. 2020).20. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované částku 15 000 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho. Ve smyslu § 87 z. s. ú. se žalovaná v rozsahu poskytnuté částky bezdůvodně obohatila na úkor žalobce, kterému svědčí pouze právo na vydání poskytnuté jistiny.21. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen