4 C 246/2023-46 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení částky 528 134,77 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 28 650,71 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 38 902,35 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 551 235,48 Kč od , datum, do zaplacení. Žalobce tvrdil, že uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. , hodnota, , na jejímž základě banka poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 550 000 Kč za účelem konsolidace závazků žalovaného. Žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného při schvalování úvěru. Žalovaný se zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných 120měsíčních splátek ve výši 8 989,68 Kč počínaje dnem , datum, , stany sjednaly úrok ve výši 12,90 % ročně. Žalovaný se dostal s hrazením splátek do prodlení, uhradil žalobci částku ve výši 27 415,23 Kč, žalobce opakovaně upomínal žalovaného k zaplacení dlužných splátek, avšak bezvýsledně. Žalobce úvěr zesplatnil ke dni , datum, . Žalovaný dluží žalobci částku 522 584,77 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 5 550 Kč, dlužný smluvní úrok a úrok z prodlení.2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil, řádné z tvrzení žalobce nerozporoval.3. Žalovaný se neúčastnil jednání u soudu a bylo jednáno v nepřítomnosti obou účastníků řízení podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. Žalobce svou nepřítomnost u jednání omluvil.4. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalobce uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Banka se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 550 000 Kč jako spotřebitelský úvěr, peněžní prostředky byly poukázány přitom účelově na úplnou úhradu dluhu žalovaného u společnosti , právnická osoba, ., dále u žalobce na úvěrovém účtu, tel. číslo, , č. účtu, , dále u žalobce z titulu kontokorentním úvěru Flexikredit s tím, že zbývající část jistiny ve prospěch běžného účtu žalovaného neúčelově. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 12,90 % ročně, RPSN 13,64 % , dále byly sjednány tyto poplatky 50 Kč jednorázově za každé vyhotovení výpisu z úvěrového účtu na žádost klienta, 100 Kč jednorázově za každou změnu data měsíční splátky, 200 Kč měsíčně za vedení pohledávky banky v případě ukončení smlouvy o vedení běžného účtu určeného ke splácení dluhů klienta, 600 Kč jednorázově za zaslání každé písemné upomínky a 300 Kč jednorázově za prohlášení úvěru za ihned splatný. Žalovaný se zavázal úvěr splatit formou 120měsíčních splátek po 8 179 Kč, a to včetně částky ve výši 810 Kč za pojištění. Celkem měl žalovaný uhradit žalobci částku ve výši 994 176,27 Kč.5. Tvrzení žalobce, že žalovaný uhradil žalobci částku ve výši 27 415,23 Kč, nebylo ze strany žalovaného rozporováno, je to navíc patrné z platební historie s přehledem všech plateb.6. Ze žádosti o úvěr, výpisu z účtu, potvrzení zaměstnavatele žalovaného, bylo zjištěno, že před poskytnutí úvěru žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného, když žalovaný sám v žádosti uvedl informace o svém rodinném stavu (rozvedený), vzdělání (odborné/učňovské), způsobu bydlení (vlastní dům/byt) a o svém pracovním poměru (zaměstnavatele), včetně výše čistého příjmu za 3 měsíce (55 302 Kč) a příjmu domácnosti (60 000 Kč). Žalobce kontroloval informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databáze MVČR, ověřil příjem žalovaného na základě potvrzení o výši příjmu vydaného zaměstnavatelem, který garantoval průměrný příjem za 11 měsíců ve výši 2 976 €. Žalobce dále posuzoval schopnost žalovaného splácet na základě disponibilní částky, výpočet byl přitom vypočten tak, že od příjmu byly odečteny veškeré výdaje žalovaného, čímž dospěl žalobce k tzv. maximální měsíční splátce, kterou vypočetl tak, že u žalovaného byl tedy příjem (55 302 Kč) – interní splátky (17 627,87 Kč) – externí splátky hrazené na spotřebitelské závazky (5 793 Kč) – životní náklady (8 540,52 Kč) = 23 340,61 Kč.7. Ze sazebníku poplatků byla zjištěna výše poplatků pro spotřebitelské úvěry.8. Z rozhodnutí o okamžitém splatnosti celého dluhu bylo zjištěno, že žalobce rozhodl dne , datum, o okamžité splatnosti celého dluhu ke dni , datum, z důvodu neuhrazení pohledávky na úvěrovém účtu. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky ve výši 557 857,32 Kč do , datum, .9. Z předžalobní výzvy a podacího archu bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovaného výzvou ze dne , datum, k úhradě dluhu před podáním žaloby.10. Z ostatních důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění.11. Po provedeném dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že před poskytnutím úvěru žalobce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, žalovaný sám v žádosti uvedl informace o svém rodinném stavu (rozvedený), vzdělání (odborné/učňovské), způsobu bydlení (vlastní dům/byt) a o svém pracovním poměru (zaměstnavatele), včetně výše čistého příjmu za 3 měsíce (55 302 Kč) a příjmu domácnosti (60 000 Kč), když žalobce kontroloval informace v databázích, insolvenčním rejstříku a databáze MVČR, ověřil příjem žalovaného na základě potvrzení o výši příjmu vydaného zaměstnavatelem, který garantoval průměrný příjem za 11 měsíců ve výši 2 976 €, žalobce dále posuzoval schopnost žalovaného splácet na základě disponibilní částky, výpočet byl přitom vypočten tak, že od příjmu byly odečteny veškeré výdaje žalovaného, čímž dospěl žalobce k tzv. maximální měsíční splátce, kterou vypočetl tak, že u žalovaného byl tedy příjem (55 302 Kč) – interní splátky (17 627,87 Kč) – externí splátky hrazené na spotřebitelské závazky (5 793 Kč) – životní náklady (8 540,52 Kč) = 23 340,61 Kč.12. Žalobce pak uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 550 000 Kč jako spotřebitelský úvěr, peněžní prostředky byly poukázány přitom účelově na úplnou úhradu dluhu žalovaného u společnosti , právnická osoba, ., dále u žalobce na úvěrovém účtu, tel. číslo, , č. účtu, , dále u žalobce z titulu kontokorentním úvěru Flexikredit s tím, že zbývající část jistiny ve prospěch běžného účtu žalovaného neúčelově, přičemž ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 12,90 % ročně, RPSN 13,64 % , dále byly sjednány tyto poplatky 50 Kč jednorázově za každé vyhotovení výpisu z úvěrového účtu na žádost klienta, 100 Kč jednorázově za každou změnu data měsíční splátky, 200 Kč měsíčně za vedení pohledávky banky v případě ukončení smlouvy o vedení běžného účtu určeného ke splácení dluhů klienta, 600 Kč jednorázově za zaslání každé písemné upomínky a 300 Kč jednorázově za prohlášení úvěru za ihned splatný. Žalovaný se zavázal úvěr splatit formou 120měsíčních splátek po 8 179 Kč, a to včetně částky ve výši 810 Kč za pojištění. Celkem měl žalovaný uhradit žalobci částku ve výši 994 176,27 Kč. Žalovaný uhradil žalobci částku ve výši 27 415,23 Kč, žalobce rozhodl dne , datum, o okamžité splatnosti celého dluhu z důvodu neuhrazení pohledávky na úvěrovém účtu, vyzval žalovaného k úhradě částky ve výši 557 857,32 Kč do , datum, , dále žalobce vyzýval žalovaného výzvou ze dne , datum, k úhradě dluhu před podáním žaloby.13. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:14. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Podle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zá