4 C 235/2025-22 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 18. 11. 2025 se žalobkyně domáhá ochrany rušené držby, když žalobu odůvodňuje tím, že je výlučným vlastníkem pozemku p.č. , hodnota, – orná půda na LV č. č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , žalovaní 1) a 2) mají ve svém SJM sousední pozemek parc. č. , hodnota, – zahrada zapsaný na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , přičemž ve prospěch pozemku ve vlastnictví žalobkyně je od roku 2006 v katastru nemovitostí zapsané věcné břemeno chůze a jízdy v rozsahu dle geometrického plánu č. , hodnota, . Zatíženým pozemkem je pozemek ve vlastnictví žalovaných. Žalobkyně drží jak svůj pozemek parc. č. , hodnota, , tak i právo chůze a jízdy po části pozemku parc. č. , hodnota, plynoucí z věcného břemene, nepřetržitě od roku 2021, kdy pozemek nabyla kupní smlouvou. Žalovaní 1) a 2) držbu práva z věcného břemeno ve prospěch pozemku žalobkyně dlouhodobě ignorují, její držbu práva opakovaně ruší, část jejich pozemku zatížená věcným břemenem bývá často obstavená různými zaparkovanými auty žalovaných, jejich rodinných příslušníků a návštěv. Na zatížené části jejich pozemku parkuji různá vozidla, následně sice odjedou, ale místo nich tam po krátké době zaparkuje jiné auto. Rušební čin žalovaných tedy spočívá v parkování jejich, případně cizích vozidel na zatížené části jejich pozemku. Tím dochází k opakovanému rušení držby práva žalobkyně z věcného břemene, k jejímu vypuzování a k omezení přístupu na její pozemek.2. Žalobkyně již podala dne 23. 10. 2025 ke zdejšímu soudu první žalobu z rušené držby, soud usnesením ze dne 7. 11. 2025, č.j. 10 C 109/2025-22 tuto žalobu zamítl s odůvodněním, že byla podána opožděně, nové jednání žalovaných ze dne 22. 10. 2025 soud nepovažoval za nový rušební čin, nýbrž toliko za pokračování již stávajícího rušebního jednání, které trvalo minimálně od července 2025. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni držbu práva žalobkyně zapsaného v katastru nemovitostí respektovat, to nedělají a žalobkyni v její držbě nadále ruší a z držby ji vypuzují. Soud ve svém usnesení č.j. 10 C 109/2025-22 citoval z komentáře k obč. zák., podle kterého pokud držitel podá proti dílčímu útoku držební žalobu, pak pro dílčí útok, který nastane po podání žaloby, běží nová subjektivní šestitýdenní lhůta. Jak je zjevné z fotografií, po podání žaloby došlo hned k několika novým útokům. Žalobkyně pak v žalobě tento komentářový názor podporuje analogií s pokračováním v trestném činu a novým skutkem v trestním právu.3. Žalobkyně k žalobě přiložila výpis z katastru nemovitostí k pozemku žalobkyně, výpis z katastru nemovitostí k pozemku žalovaných 1) a 2), geometrický plán č. , hodnota, , dále 10 kusů fotografií části pozemku žalovaných 1) a 2) se zaparkovanými auty pořízené v době ode dne 8.11.2025 do 17.11.2025, navrhla rovněž důkaz spisem OS v Jeseníku spis. zn. 10 C 109/2025.4. Žaloba byla žalovaným 1) a 2) doručena do vlastních rukou dne 25. 11. 2025, žalovaní se vyjádřili písemně dne 1. 12. 2025 tak, že se žalobou nesouhlasí, je nedůvodná, skutečnosti ohledně vlastnictví pozemků považují za pravdivá, nesouhlasí s tím, že věcné břemeno je zřízeno ve prospěch pozemku p.č. , hodnota, , mají za to, že záměrem bylo zřídit věcné břemeno pouze ve prospěch tehdejšího vlastníka pozemku pana , jméno FO, , zápis věcného břemene v KN není v souladu s vůlí účastníků smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 15. 5. 2006. Žalobu o zrušení věcného břemene žalovaní 1) a 2) doposud nepodali. Není pravda, že držbu práva žalobkyně z věcného břemene dlouhodobě ignorují, předmětné automobily nelze parkovat u rodinného domu žalovaných 1) a 2) v , adresa, , č.p. 52, když u tohoto domu nelze parkovat. Proto jsou nucení žalovaní 1) a 2) své automobily i automobily případných návštěv parkovat na pozemku p.č. , hodnota, , které mají ve společném jmění. Pokud nebyl přístup žalobkyně na pozemek p.č. , hodnota, zajištěn, pak tomu bylo na krátkou dobu. Jedná se o ojedinělé případy k žádosti žalobkyně či jejího partnera jsme byli vždy ochotni vozidlo přeparkovat. Podle žalovaných 1) a 2) se jedná pouze o pokračování stávajícího rušebního jednání z července 2025, nová žaloba byla podána opět opožděně. Žalobkyně pomíjí, že na svůj pozemek p.č. , hodnota, má na opačné straně přístup z obecní asfaltové komunikace na pozemcích p.č. , hodnota, a , hodnota, . není důvod, aby byli žalovaní 1) a 2) nadále omezování uplatňováním věcného břemene, které bylo zřízeno v době, kdy tento přístup na pozemek žalobkyně neexistoval. Žalobkyně se snaží o schválnosti a obtěžování žalovaných 1) a 2), nabídli žalobkyni možnost uzavření dohody o zrušení předmětného věcného břemene, na kterou žalobkyně nepřistoupila.5. Soud ve věci rozhodl v souladu s ustanovením § 177 odst. 1 o. s. ř., podle něhož domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.6. Podle ustanovení § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.7. Podle ustanovení § 1007 o.z. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil. Vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání.8. Podle ustanovení § 177 odst. 1 o.s.ř. žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby.9. Z předložených fotografií vyplývá, že zaparkovaná vozidla stojí přímo před branou na pozemek žalobkyně, brání vjezdu, což žalovaní 1) a 2) ve svém písemném vyjádření potvrzují slovy: jsou nuceni žalovaní 1) a 2) své automobily i automobily případných návštěv parkovat na pozemku p.č. , hodnota, , které mají ve společném jmění.10. Z výpis z katastru nemovitostí k pozemku žalobkyně, z výpisu z katastru nemovitostí k pozemku žalovaných 1) a 2) a z geometrického plánu vyplývá, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku p.č. , hodnota, na LV č. č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , žalovaní 1) a 2) mají ve svém SJM sousední pozemek parc. č. , hodnota, – zahrada zapsaný na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , ve prospěch pozemku ve vlastnictví žalobkyně je od roku 2006 v katastru nemovitostí zapsané věcné břemeno chůze a jízdy v rozsahu dle geometrického plánu č. , hodnota, .11. Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. 10 C 109/2025 vyplývá, že rozhodnutím ze dne 7. 11. 2025 č.j. 10 C 109/2025-22 soud návrh žalobkyně, kterým se domáhala, aby bylo žalovaným uloženo zdržet se dalšího vypuzení žalobkyně, zpřístupnit jí část pozemku parc. č. , hodnota, – zahrada zapsanému na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , vymezenou geometrickým plánem č. , hodnota, , a obnovit původní stav nebráněním žalobkyni ve výkonu práva z věcného břemene chůze a jízdy v rozsahu dle geometrického plánu č. , hodnota, , zamítl, když dospěl k závěru, že žaloba byla podána dne 23. 10. 2025, tedy více než 3 měsíce po rozhodné události, žalobkyně neprokázala žádné skutečnosti, které by vedly k závěru, že lhůta byla dodržena nebo že došlo k jejímu stavění či přerušení.12. Soud předně uvádí, že žaloba z rušené držby je právní prostředek sloužící k rychlé ochraně držby proti neoprávněným, svémocným zásahům, držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel, byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Soud konstatuje, že navrhovaný petit není neurčitý, je přesně vymezeno, čeho se ochrana držby týká, jakého jednání se mají žalovaní 1) a 2) zdržet, soud se ztotožňuje s tvrzením uvedeným v žalobě, že žalobkyni začala běžet nová subjektivní 6ti týdenní lhůta, po podání první držební žaloby došlo k dalším útokům ze strany žalovaných 1) a 2).13. Pokud žalovaní namítají, že věcné břemeno nebylo zřízeno ve prospěch pozemku p.č. , hodnota, , že zápis věcného břemene v katastru nemovitostí není v souladu s vůlí účastníků smlouvy o zřízení věcného břemene z roku 2006, pak sami žalovaní 1) a 2) uvádí, že žalobu o zrušení tohoto věcného břemene doposud nepodali. Smyslem posesorní žaloby je jen ochrana či obnovení posledního stavu držby, soud v tomto řízení zkoumá pouze existenci poslední držby a jejího svémocného rušení, jde o řízení o poskytnutí ochrany poslednímu faktickému stavu. Soud tedy nepřihlíží k námitkám o právu k držbě a o povaze držby. Z tohoto důvodu soud žalobě na ochranu rušené držby zcela vyhověl, když žalobkyně prokázala, že je držitelem věcného břemene chůze a jízdy v rozsahu podle geometrického plánu shora a že žalovaní 1) a 2) omezují ža