5 C 148/2021-70 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení je, po částečném zpětvzetí žaloby, nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru [číslo], uzavřené dne [datum] O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: Žalovaná byla pravomocným usnesením podepsaného soudu č. j. 9 Nc 6610/2021-40 ze dne 24. 8. 2021 z podnětu města Slavonice omezena ve svéprávnosti. Podnět byl odůvodněn zejména tím, že trpí mentální retardací, žije sama, nemá nikoho z rodiny, kdo by jí mohl pomoci, je velmi důvěřivá, přilnula k lidem, kteří zneužívají její důvěřivosti a připravili ji o peníze. Žalovaná žije sama v sociálním bytě, otce nezná, matka zemřela v jejích sedmi letech. Vychovávali ji prarodiče ze strany matky. Ničím se nevyučila, asi půl roku pracovala v [anonymizováno] v [obec], ale na práci nestačila. Poté už nikdy zaměstnána nebyla a byl jí přiznán invalidní důchod 3. stupně. V roce 2002 jí zemřela babička, bydlela sama a pomáhala jí sousedka. Dalších cca 15 let bydlela v domě s pečovatelskou službou. [jméno] jí začali finančně zneužívat vnuci jedné z klientek, kteří byli v tu dobu ještě nezletilí. Dávala jim peníze a ještě si z jejich popudu brala půjčky. Jedna z těchto osob byla podepsaným soudem shledána vinou, že přinejmenším v období od [datum] do [datum] na různých místech v obci [obec], v úmyslu získat pro sebe majetkový prospěch uvedla žalovanou v omyl, kdy zneužila její rozumové tísně a duševního stavu a pod falešnou záminkou výkonu studia nejprve na neexistující "Střední soukromé škole [obec] se sídlem na potoku 629 ve [obec] a následně "Kroužku vzdělávání se sídlem na potoku 629 ve [obec], za které vystupovala jako ředitel nebo učitel (kdy, aby vzbudila zdání věrohodnosti oficiálního studia, zasílala žalované různé výukové materiály, přihlášky ke studiu, potvrzení o studiu, vysvědčení, případně další písemnosti vztahující se ke studiu, a to vše bez jakéhokoliv pedagogického či jiného vzdělání), vylákala od žalované jako„ školné“ v nepravidelných měsíčních platbách přesně nezjištěnou finanční hotovost, nejméně 13 200 Kč. Dne [datum] podepsala žalovaná žádost o poskytnutí úvěrového produktu, téhož dne podepsala smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč. V období od [datum] do [datum] žalovaná zaplatila žalobkyni celkem částku ve výši 21 090,80 Kč. Po podání žaloby uhradila další částku ve výši 4 500 Kč. Z výše popsaného skutkového stavu je zřejmé, že v době podpisu byla žalovaná stižena duševní poruchou trvalého rázu, kvůli níž byla shora citovaným rozsudkem omezena ve svéprávnosti. Dle ustanovení § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, shledává soud smlouvu o úvěru absolutně neplatnou. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013). Soud nároky posuzuje jako bezdůvodné obohacení podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, v kterém je stanoveno, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). V ustanovení § 2993 občanského zákoníku se podává, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. S ohledem na shora uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení soud rozhodl, jak výše uvedeno a žalobu zamítl, když částka ve výši 21 000 Kč, která odpovídá bezdůvodnému obohacení na straně žalované, byla již zaplacena (tato uhradila celkem částku ve výši 25 590,80 Kč). Soud podotýká, že v tomto konkrétním případě zneužívané zranitelné osoby, která se stala terčem nepoctivců, se zároveň jedná o případ, kdy uplatněný nárok není v souladu s dobrými mravy – srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 1292/21. Je s podivem, že žalobkyně, ačkoli byla na tento nález Ústavního soudu upozorněna a seznámena se stavem žalované, nadále trvala na projednání žaloby, ačkoli platbami žalované byla již před podáním žaloby pokryta celá jistina úvěru. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř.; žalované žádné náklady řízení nevznikly.