2 C 213/2021-58 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Žalobou, původně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], se žalobkyně domáhá zaplacení částky 33 435,75 Kč, se sestávající se z družné jistiny ve výši 17 616,94 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 15 818,81 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 030,36 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 786,90 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 17 616,94 Kč od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 17 616,94 Kč od [datum] do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] která byla uzavřena žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [obec]. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 19 017 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou domu řádného trvání smlouvy ve výši 3 935 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 684 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, porušil závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila 17 616,94 Kč a dlužný poplatek 15 818,81 Kč. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 5 500 Kč. Podle žalobkyně právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce, kdy žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Údaje byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného, ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty označené jako ověřené dokumenty, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky, nájemní, podnájemní smlouva, atp. 2. Aktivní legitimaci dokládá žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek, kdy dokládá též, že pohledávka žalovaného jí byla postoupena. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil. Soud vyšel z fikce doručení. 4. Existence společnosti [osobní údaje žalobkyně] je zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo]. 5. Ze smlouvy o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti, [číslo] soud zjišťuje, že smlouva byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], [obec], a [jméno] [příjmení]. Výše zápůjčky 22 000 Kč, za poskytnutí zápůjčky náležela poskytovateli částka 19 017 Kč, tedy poplatek za zápůjčku, který je vypočten jako součet kalkulačních položek – úrok ve výši 3 935 Kč, částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 8 596 Kč, částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 6 486 Kč. Sjednáno bylo splácení v týdenním splátkovém období, celková dlužná částka sestávající z poskytnuté zápůjčky a poplatku za zápůjčku činila 41 017 Kč, byla splatná formou 60 splátek splatných vždy ke konci splátkového období. První splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy, výše jedné splátky od první do předposlední činí 684 Kč, poslední splátka 661 Kč. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, vztahující se k zápůjčce, činí 230,58 % (RPSN). Smlouva je podepsána [datum] a obsahuje smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. 6. Žalobkyní je doloženo, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky a byla mu odeslána výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, k tomu jsou připojeny podací lístky o odeslání zásilek. 7. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr, se podává, že tato byla vyplněna [datum]. Žalovaný do karty zákazníka zaznamenal, že žije s rodiči, pracuje jako svářeč v HB Betonu, příjem 18 156 Kč, je to průměr za poslední 3 měsíce, ostatní příjmy 8 500 Kč, další čisté příjmy domácnosti 19 000 Kč, celkem 45 656 Kč, odhadované měsíční výdaje 2 000 Kč. Zápůjčka u jiné společnosti nebyla zaznamenána, byl zaznamenán bankovní účet na jméno žadatele. 8. Z přehledu o vedených sporech k osobě žalovaného bylo zjištěno, že jsou vedeny exekuce pod sp. zn. 10 EXE 2471/2018, 10 EXE 1753/2019, 10 EXE 2388/2020, 10 EXE 1732/2021 A 10 EXE 686/2022. 9. Dokazování, které je shora popsáno, je vyhodnoceno soudem jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotí soud jednotlivě a ve vzájemné souvislosti v souladu s ustanovením § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "o. s. ř.). 10. O skutkovém stavu věci učinil soud následující závěr: Dne [datum] byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], [obec], a žalovaným smlouva o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti, kdy žalovanému byla poskytnuta v hotovosti částka 22 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 19 017 Kč, celkem tedy se jednalo o částku, kterou měl splatit, ve výši 41 017 Kč, a to v šedesáti splátkách ve výši 684 Kč od první do předposlední splátky a poslední splátky ve výši 661 Kč v týdenním splátkovém režimu. V době posuzování úvěruschopnosti nebylo žalovaným uvedeno, že by měl nějaké další závazky, které by měl plnit, což neodpovídá údajům o vedených exekucích. Žalovaný celkem splatil částku 5 500 Kč. 11. Pokud jde o právní posouzení věci, soud posuzuje uzavřenou smlouvu podle svého obsahu a vychází z ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný je spotřebitelem podle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb.,občanského zákoníku (dále jen "O. Z."). 12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Dle současné právní úpravy se jedná o neplatnost relativní (ustanovení § 586 O. Z.), kterou může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě ode dne uzavření smlouvy (ustanovení § 87 odst. 1 spotřebitelského úvěru). 14. Tato právní úprava je v rozporu s unijním právem, když články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] (dále jen„ směrnice 2008/48), musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době – viz rozsudek Soudního dvora ve věci C [číslo]. Cílem směrnice 2008/48 je provést v úpravě spotřebitelských úvěrů úplnou a kogentní harmonizaci v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech spotřebitelů v Evropské unii a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 ve spojení s bodem 28 jejího odůvodnění vyplývá, že před uzavřením úvěrové smlouvy je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebi