5 C 18/2022-9 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

Vzájemnou žalobou ze dne [datum], upřesněnou v podání ze dne [datum], která byla pravomocným usnesením podepsaného soudu č. j. 253/2021-22 vyloučena k samostatnému řízení, domáhá se žalobce, v souvislosti s návrhem žalovaného na zvýšení výživného, zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému s účinností od [datum], neboť tento není studentem vysoké školy, nepřipravuje se na budoucí povolání a pracuje ve [právnická osoba], spol. s. r. o. Žalovaný se zrušením vyživovací povinnosti souhlasil, když je samostatně výdělečně činný, ukončil studium na vysoké škole a je schopen si svoji výživu zajistit sám. Z usnesení podepsaného soudu č. j. 5 C 24/2020-50 se podává, že žalobce a žalovaní uzavřeli smír ve věci stanovení výživného, kdy žalobce se zavázal platit na výživu žalovanému počínaje dnem [datum] částku ve výši [částka] měsíčně. Soud vycházel z následujícího skutkového stavu: žalovaný byl rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci č. j. 9 Nc 3756/2016-21 svěřen do péče matky [jméno] [příjmení] s tím, že žalobce se zavázal přispívat na jeho výživu částkou ve výši [částka]. Žalovaný tehdy navštěvoval osmou třídu základní školy, příjem otce činil cca [částka] měsíčně. Tento rozsudek byl změněn rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci č. j. 8 P a Nc 67/2019-87 tak, že poměry tehdy nezletilého žalovaného se neupravují, když rodiče prokazatelně žijí ve společné domácnosti a obnovili svůj vztah. Manželství žalobce a matky žalovaného bylo rozvedeno pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci č. j. 2 C 221/2017-34 dne 11. října 2017, téhož dne nabyl rozsudek právní moci. Dne [datum] se rodiče žalovaného dohodli, že od [datum] bude žalovaný a jeho sestra v péči žalobce a jejich matka [jméno] [příjmení] bude přispívat na jejich výživu částkou ve výši [částka] měsíčně. Od [datum] se žalobce zavázal přispívat žalovanému na výživu a studium částku ve výši [částka]. Žalovaný byl studentem Střední odborné školy a Středního odborného učiliště, [ulice a číslo], [PSČ] [obec], obor informační technologie. Jeho výdaje tvořily tyto náklady: [částka] měsíčně za platby spojené s bydlením (vodné, stočné, vytápění, fond oprav), náklady na telefon ve výši [částka] měsíčně, internet [částka] měsíčně, stavební spoření [částka] měsíčně, náklady na oblečení, obuv, pomůcky do školy [částka] měsíčně, náklady na stravu ve výši [částka] měsíčně. Matka hradila na výživu žalovaného pravidelně částku ve výši [částka] měsíčně s tím, že pokud žalovanému došly na konci měsíce peníze, tak mu pomohla. Žalobce pracoval na Městském úřadu [obec] s průměrným čistým měsíčním výdělkem [částka]. Ve společné domácnosti žil s nezletilou dcerou [jméno], na kterou její matka platila výživné ve výši [částka] měsíčně. Žalobce splácel částku ve výši [částka] měsíčně, výdaje v souvislosti s domácností činily okolo [částka] měsíčně (voda, elektřina, palivo, strava), roční pojistné na dům činilo [částka]. Do zaměstnání žalobce dojížděl, měsíční náklady na pohonné hmoty činily [částka]. Dle sdělení Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ze dne [datum] žalovaný studoval první ročník této fakulty (potvrzení o studiu) od [datum] do [datum], kdy studium ukončil. Řízení vedené podepsaným soudem pod sp. zn. 5 C 253/2021 o zvýšení výživného pro zletilé dítě, zahájené na návrh žalovaného, bylo zastaveno, neboť vzal žalobu zpět, protože ukončil studium. O skutkovém stavu soud učinil následující závěr: Mezi žalobcem a žalovaným je poměr otce a syna. V době, kdy žalovaný studoval Střední odbornou školu a Střední odborné učiliště, [ulice a číslo], [PSČ] [obec], obor informační technologie, se žalobce zavázal platit na výživu žalovanému počínaje dnem [datum] částku ve výši [částka] měsíčně. Po ukončení střední školy žalovaný studoval první ročník Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, a to od [datum] do [datum], kdy studium ukončil. V rámci řízení vedeného podepsaným soudem pod sp. zn. 5 C 253/2021 požadoval žalovaný zvýšení výživného, žalobu vzal zpět. Domáhá-li se rodič, aby soud rozhodl o tom, že zletilému dítěti již právo na poskytování výživného nenáleží, jde o určovací žalobu, kde není předmětem řízení plnění (výživné), ale pouze existence vyživovacího závazku – srovnej usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3890/2015. Určovací žaloba je upravena v ustanovení § 80 o. s. ř., v němž je podáváno, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Z žalobních tvrzení a z vyjádření žalovaného plyne, že mezi účastníky není sporu o zániku vyživovací povinnosti, právní postavení žalobce vůči žalovanému není nejisté, čímž odpadá naléhavý právní zájem, a proto soud žalobu zamítl (zároveň soud poznamenává, že naléhavý právní zájem nebyl ani tvrzen, o čemž žalobce nemohl být poučen, když svou neúčastí na jednání znemožnil soudu poskytnout mu poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. - poučovací povinnost plynoucí z uvedeného ustanovení, přichází v úvahu v průběhu jednání. Vzhledem k tomu, že se jednání vědomě nezúčastnil, nemohl být tento institut použit (srovnej usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4314/2008. Vyživovací závazek mezi rodiči a dětmi je zvláštním druhem zaopatřovacího závazku, jehož předmětem je zvláštní druh majetkového plnění (výživné). Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem vzniká ze zákona založením rodinněprávního statusového poměru rodič – dítě. Také zánik tohoto vyživovacího závazku nastává ex lege, přičemž podle možnosti obnovení vyživovací povinnosti je třeba rozlišovat jeho absolutní a relativní zánik. Absolutní zánik nastává smrtí povinného nebo oprávněného. Relativně vyživovací závazek mezi rodiči a dětmi zaniká např. nabytím schopnosti dítěte samo se živit. S ohledem na to, že vznik a zánik vyživovacího závazku nastává přímo ze zákona, rozhoduje-li soud o výživném, činí tak rozhodnutím, které má deklaratorní povahu, tedy prohlašuje k jakému okamžiku právo či povinnost zanikla. Ve vazbě na ukončení přípravy na budoucí povolání dítětem vyvstává otázka, ke kterému dni zanikla vyživovací povinnost jeho rodičů. Obecně zaniká k datu, kdy dítě přestalo být učněm či studentem, tzn. v tomto konkrétním případě ke dni [datum]. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 150 o. s. ř., a to s ohledem na skutečnost, že žalobce byl neúspěšný pouze po formální stránce, ve výsledku však dosáhl toho, co žalobou zamýšlel. Zároveň soud zohlednil skutečnost, že žalobce podal návrh v souvislosti s řízením o zvýšení výživného, tedy v době, kdy na požadovaném určení naléhavý právní zájem mít mohl; tím, že žalovaný uplatněný určovací nárok uznal, však žalobce v průběhu řízení naléhavý právní zájem ztratil.