4 C 181/2022 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Dne 11. 4. 2022 bylo u Okresního soudu v Jindřichově Hradci zahájeno řízení v němž se žalobkyně domáhala vydání bezdůvodného obohacení, které vzniká na straně žalované na úkor žalobkyně. Žalobkyně je od roku 2014 vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno] jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Nemovitosti po celou dobu užívá bez právního titulu žalovaná, aniž by za toto užívání platila. Na výzvu žalobkyně k uzavření nájemní smlouvy žalovaná nereagovala. 2. Proti platebnímu rozkazu, který ve věci byl dne 20. října 2022 vydán, podala žalovaná odpor s odůvodněním, že žalobkyni nezná, nikdy jí neviděla, žádné peníze jí nepůjčila a za nic jí nedluží. 3. Dle výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno] o výměře 560 m2 jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, pozemku parc. [číslo] o výměře 168 m2, je žalobkyně Mgr. [jméno] [příjmení] a to na základě kupní smlouvy ze dne 8. 8. 2014 s právními účinky zápisu ke dni 26. 8. 2014. 4. Z rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 27. 6. 2011č.j. [číslo jednací], je zjištěno, že ve věci žalobce [jméno] [příjmení] proti žalované [jméno] [příjmení], o vyklizení nemovitosti, bylo rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna vyklidit nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] a to rodinný dům [adresa] na stavební parcele [číslo] stavební parcelu [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 560 m2 a parcelu [číslo] zahrada o výměře 168 m2 a vyklizené předat žalobci do 15 dnů po zajištění přiměřeného náhradního bytu. Rozsudek nabyl právní moci dne 16. 11. 2011. 5. Z odůvodnění rozsudku uvedeného v bodě 4 se podává, že předmětné nemovitosti užívala od roku 1989 žalovaná, v roce 1994 dům i pozemky koupila do svého vlastnictví. Darovací smlouvou ze dne 22. 10. 2007 je darovala své dceři [jméno] [příjmení] s tím, že ji dcera nechá v nemovitosti doživotně bydlet. Dcera žalované darovací smlouvou ze dne 9. 12. 2008 nemovitosti darovala žalobci [jméno] [příjmení] – synovi žalované. 6. Dle usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 8. prosince 2021, č.j. [číslo jednací], se oprávněná (žalobkyně) Mgr. [jméno] [příjmení] návrhem ze dne 4. 8. 2021 domáhala proti povinné (žalované) [jméno] [příjmení] vyklizení předmětných nemovitostí. Podáním ze dne 16. 11. 2021 vzala oprávněná návrh zpět a řízení o výkon rozhodnutí vyklizením bylo zastaveno. 7. Výše uvedená zjištění jsou zcela dostačující pro závěr o skutkovém stavu věci a následné právní posouzení věci. 8. Výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí je od srpna 2014 žalobkyně a po celou tuto dobu nemovitosti užívá žalovaná. Na základě pravomocného rozhodnutí soudu je povinna tyto nemovitosti vyklidit, ale až poté, co jí bude zajištěn přiměřený náhradní byt. Za užívání nemovitostí nic neplatí. Žalobkyně se v tomto řízení domáhá úhrady za toto užívání za dobu tří let zpětně od podání žaloby. 9. Dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ObčZ), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 10. Dle § 2999odst. 1 ObčZ, není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. 11. Žalovaná užívá cizí majetek (ve vlastnictví žalobkyně) bez spravedlivého důvodu, čímž je založeno bezdůvodné obohacení na její straně, které spočívá v tom, že na straně žalované nedošlo ke snížení majetkového stavu, ač by se tak za běžných okolností stalo, tedy předmětné nemovitosti užívá, aniž by se její majetkový stav zmenšil o prostředky vynaložené v souvislosti s právním vztahem, který zakládá právo nemovitosti užívat (např. nájemní smlouva). Ochuzenou je žalobkyně, které se nedostává plnění za to, že její majetek je užíván cizí osobou (žalovanou) a se svým majetkem nemůže svobodně nakládat. 12. Předmět bezdůvodného obohacení žalovaná nemůže vydat„ in natura“ (plnění v podobě výkonu práva je spotřebované), žalobkyně má proto právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. 13. Žalobkyně předložila soudu znalecký posudek ohledně výše obvyklého nájemného domu [adresa] v k.ú. [obec] a dle jeho závěru, odhad obvyklého nájemného činí pro období roku 2019 – 2022 ve v 6 250 Kč měsíčně. Posudek neobsahuje doložku dle § 127 a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.). 14. Dle realitní kanceláře [právnická osoba] činila výše obvyklého nájemného v roce 2019 – 28 – 38 Kč /m2 (průměrem 3 960 Kč měsíčně), v roce 2020 - 35 – 47 Kč /m2 (průměrem 4 920 Kč měsíčně), v roce 2021 - 35 – 47 Kč/m2 (průměrem 4 920 Kč měsíčně), v roce 2022 - 79 – 89 Kč/m2 (průměrem 10 080 Kč měsíčně). 15. Dle realitní kanceláře [příjmení] – [právnická osoba] činila výše obvyklého nájemného v roce 2019 5 500 Kč měsíčně, v roce 2020 5 700 Kč měsíčně, v roce 2021 5 900 Kč měsíčně a v roce 2022 6 100 Kč měsíčně. 16. Pokud jde o předložený znalecký posudek, soud jej hodnotí jako listinný důkaz, neboť neobsahuje zmíněnou doložku. Znalkyně dospěla k závěru, že obvyklé nájemné je za celé zkoumané období (4 let) stále stejné 6 250 Kč měsíčně, což není pravdou, neboť nájemné se v této době postupně zvyšovalo a i z úřední praxe je soud známo, že v roce 2022 nebylo ve stejné výši jako v roce 2019. Soud proto při rozhodování o výši bezdůvodného obohacen z tohoto posudku nevychází. Se závěry realitní kanceláře [právnická osoba] se soud rovněž neztotožňuje, když dle jejich odhadu nájemné v roce 2022 je více než dvakrát vyšší než v roce 2019, když takto skokově nájemné zvyšováno nebylo. Soud vychází z odhadu realitní kanceláře [příjmení] – [právnická osoba], neboť jejich závěry jsou reálné, od roku 2019 docházelo k postupnému, ne výraznému, zvyšování nájemného. Dle názoru soudu je reálné, že od roku 2019 do roku 2022 se nájemné zvýšilo z částky 5 500 Kč na částku 6 100 Kč měsíčně. Při srovnání závěrů posudku a obou zpráv realitních kanceláří se průměrné nájemné za všechny zkoumané roky výrazně neliší. Dle posudku 6 250 Kč, dle [právnická osoba] 5 970 Kč a dle [příjmení] – [právnická osoba] 5 800 Kč měsíčně. 17. Za celé zkoumané období tedy od 11. 4. 2019 do 11. 4. 2022 činí výše bezdůvodného obohacení 207 220 Kč. 18. Skutečnost vyplývající z rozsudku citovaného v bodě 4 rozsudku znamená, že žalovaná může předmětné nemovitosti užívat do té doby, než jí bude zajištěn přiměřený náhradní byt, ale za toto užívání je povinna platit. Vyklizení nemovitostí je tedy vázáno na zajištění bytové náhrady, ale to nepředstavuje spravedlivý důvod jak má na mysli § 2991 odst. 1 ObčZ. Stále jde o situaci, kdy žalovaná bezplatně užívá cizí věc a tím se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacuje. Ochuzená žalobkyně navíc musí trpět toto užívání věci ve svém výlučném vlastnictví a do doby, než bude zajištěna bytová náhrada, se nedomůže jejich vyklizení. 19. Žalovaná je starobní důchodkyní s výší důchodu 15 414 Kč, jiný příjem nemá, majetek větší hodnoty nevlastní. Její zdravotní stav vyžaduje pomoc další osoby, hradí si léky. Poměry žalované nedovolují uhradit částku 207 220 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Soud proto rozhodl o povinnosti částku zaplatit ve splátkách, které s ohledem na příjem žalované, nemohou být vyšší než 1 000 Kč měsíčně a to i s přihlédnutím k osobě žalobkyně a dlouhé době splatnosti. 20. Ve sporu byla převážně úspěšná žalobkyně a soud ji přiznává náhradu nákladů řízení v plné výši dle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť měla neúspěch v poměrně nepatrné části. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek 9 000 Kč a odměnu za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., za jeden úkon právní pomoci se přiznává 9 220 Kč, za celkem čtyři úkony se přiznává 36 880 Kč (převzetí věci, písemná výzva, sepis žaloby, účast u jednání), dále se přiznávají čtyři režijní položky po 300 Kč, 21% DPH 7 997 Kč. Jízdné z [obec] do [obec] a zpět činí 1 849 Kč (ujeto 270 km vozem o spotřebě 4 l na 100 km, cena 1 l pohonných hmot 41,20 Kč), náhrada za ztrátu času 600 Kč. Žalované se ukládá povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení rovněž ve splátkách z důvodů uvedených v bodě 19 tohoto rozsudku.