6 C 24/2023-91 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 14 251 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy č., hodnota, ze dne , datum, . Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr 10 000 Kč. Žalovaná tento úvěr čerpala, čímž žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně poplatku za úvěr 330 Kč, poplatku za expres výplatu 199 Kč, poplatku za Bezpečnou splátku 99 Kč, poplatku za SMS servis 49 Kč a sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami dle splátkového kalendáře. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila, žalobkyně proto dopisem ze dne 19. 6. 2022 prohlásila celý dluh žalované za splatný.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila , k jednání soudu se nedostavila.3. Z úvěrové smlouvy ze dne , datum, , bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela s žalobkyní, společností , právnická osoba, . . spotřebitelský úvěr, na jehož základě jí byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázal úvěr splatit 24 splátkami ve výši dle splátkového kalendáře a dále zaplatit poplatek za úvěr 330 Kč, poplatek za expres výplatu 199 Kč, poplatek za Bezpečnou splátku 99 Kč, poplatek za SMS servis 49 Kč a sjednané úroky v celkové výši 3 430 Kč ( úrok ve výši 490 Kč splatný ve 2 až 8 splátce ). Na jistině, poplatku za úvěr a úrocích tak měla žalovaná zaplatit celkem 13 760 Kč. Dle formuláře pro informace o spotřebitelském úvěru, v případě, že se žalovaná opozdí se zaplacením splátky, může jí být účtována smluvní pokuta 500 Kč.4. Dle výpisu proplacení smlouvy byla částka 10 000 Kč zaplacena na účet žalované dne 22. 2. 2022.5. Dopisem ze dne 2. 5. 2022 je žalovaná vyzývána k zaplacení částky 4 5783 Kč a v případě, že částka nebude zaplacena do 30 dnů , dojde k zesplatnění úvěru. Výzvou ze dne 19. 6. 2022 byla celá půjčka zesplatněna.6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin zjistil soud tento skutkový stav ve věci: Žalobkyně poskytla žalované na základě úvěrové smlouvy ze dne 22. 2. 2022 částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit v 24 splátkách včetně poplatku za poskytnutí úvěru a úroků, celkem 13 760 Kč a dále uhradit poplatky za expres výplatu, Bezpečnou splátku a za SMS servis.7. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:8. Pokud jde o právní posouzení věci, soud posuzuje uzavřenou smlouvu podle svého obsahu, tj. podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný je spotřebitelem podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Z ustanovení § 87odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, účinném do 28. 5. 2022 plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí době běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Soudní dvůr EU ve svém rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci , Anonymizováno, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady č. 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice č. 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele uplatní pouze za podmínky , že spotřebitel tuto neplatnost namítne. Ustanovení § 87odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru tak bylo v rozporu s uvedeným výkladem Soudního dvora EU.13. Od 29. 5. 2022 je účinné znění § 87 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru - poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.14. Dle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.15. V případě shora uvedené smlouvy pak soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr nepostupovala s dostatečnou odbornou péčí.16. Žalobkyně soudu neprokázala ( ač v žalobě tvrdila, že nahlédla do registrů NRKI a BRKI, SOLUS, centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku, posoudila její příjmovou a výdajovou stánku, věk, rodinný stav ) ), že schopnost žalované úvěr splácet, posuzovala. K jednání soudu se žalobkyně nedostavila, proto ji nebylo možné dát příslušné poučení.17. Splnění povinnosti řádného ověření úvěruschopnosti žalované je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. , spisová značka, ). Za těchto okolností lze dovodit, že úvěruschopnost žalované nebyla náležitě posouzena. Důsledkem nesplnění uvedené povinnosti je neplatnost úvěrové smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou a soud k této neplatnosti přihlédl dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru i bez návrhu.18. Žalovaná předmět výše uvedené smlouvy (částku 10 000 Kč) převzala na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatila, a je povinna dle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru toto bezdůvodné obohacení vrátit. Žalovaná na jistinu nehradila nic, je proto povinna žalobkyni zaplatit částku 10 000 Kč.19. Žalovaná je povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Pravidlo o čase plnění zakotvené v § 87 odst. 1 věta třetí, zákona o spotřebitelském úvěru vyjadřuje odchylku od obecného pravidla pro splatnost pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení ( § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( dále jen OZ) věřitel může požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu ), avšak jen pro případy , kdy možnostem spotřebitele není nepřiměřené splnění pohledávky bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele. S ohledem na pasivitu žalované soud neměl možnost zjistit její schopnosti a možnosti částku 10 000 Kč zaplatit. Proto je tato povinnost ukládána v zákonné 3 denní lhůtě od právní moci rozsudku.20. Žalobkyně nemá právo na placení zákonného úroku z prodlení z poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru. Podle závěru rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, č.j. , spisová značka, , ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti , která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka ( spotřebitele ). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 OZ, vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.21. O