12 C 283/2020-43 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 12 814,79 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] uzavřela s [jméno] [příjmení], narozeným [datum] (dále též„ zůstavitel“) smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla zůstaviteli možnost čerpání úvěru prostřednictvím úvěrové karty formou opakovaného čerpání z úvěrového rámce až do výše 35 000 Kč. Zůstavitel poprvé úvěr čerpal dne [datum] a vyčerpal celkem 140 400 Kč. Zůstavitel byl povinen vyčerpaný úvěr splácet v měsíčních splátkách splatných vždy k 15. dni v měsíci dle jednotlivých vyúčtování, přičemž první splátka je splatná v měsíci následujícím po prvním čerpání peněžních prostředků. Zůstavitel však nehradil splátky řádně, dostal se do prodlení a žalobkyně s účinností ke dni [datum] zesplatnila celý neuhrazený závazek sestávající ze splátek splatných do zesplatnění ve výši 7 405 Kč, doplatku jistiny ve výši 4 959,79 Kč, smluvní pokuty za prodlení ve výši 740,50 Kč a poplatku za odeslání upomínek ve výši 450 Kč. Zůstavitel však zemřel a na základě usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], veškerý majetek po zůstaviteli nabyla žalovaná. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k úhradě dluhu po zůstaviteli. Žalovaná však ničeho neuhradila a dluží tak žalobkyni 12 814,79 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru (označené také jako žádost) soud zjistil, že ta byla uzavřena mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum], podpisem dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky a Sazebník poplatků. Ze smlouvy, obchodních podmínek a žalobních tvrzení soud zjistil, že žalobkyně poskytla zůstaviteli čerpání peněžních prostředků z úvěrového rámce až do výše 35 000 Kč. Z přehledu plateb soud zjistil, že zůstavitel poprvé čerpal peněžní prostředky dne [datum], naposledy čerpal dne [datum] a za toto období vyčerpal celkem 140 400 Kč. V souladu s čl. IV. obchodních podmínek byl zůstavitel povinen vyčerpané prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 15. dni v měsíci na základě jednotlivých měsíčních vyúčtování, počínaje měsícem následujícím po měsíci prvního čerpání úvěru. Z doložených měsíčních výpisů (fakticky vyúčtování) od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že zůstaviteli byla vždy sdělena výše čerpané částky a současně výše splátky, která byla splatná vždy 15. den příslušného měsíce. Zůstavitel však nehradil stanovené splátky řádně, jak vyplývá z přehledu plateb i písemných upomínek ze dne [datum] a [datum]. Upomínkami byl zůstavitel vyzván k úhradě dosud neuhrazených splátek a rovněž smluvní pokuty a nákladů na odeslání upomínek, na které žalobkyni vzniklo právo v souladu s čl. VI. obchodních podmínek. Dle tohoto článku v případě prodlení zůstavitele s úhradou splátky náleží 150 Kč za odeslání jedné upomínky (jak vyplývá také ze Sazebníku poplatků) a smluvní pokuta ve výši 10 % z dlužných splátek, které zůstavitel neuhradil řádně. Zůstavitel ani poté svůj dluh neuhradil, žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] upozornila zůstavitele na možnost zesplatnění celého závazku v případě neuhrazení dluhu. Následně využila oprávnění dle čl. VI. obchodních podmínek a dopisem ze dne [datum] oznámila zůstaviteli, že ke dni [datum] zesplatnila celý neuhrazený závazek představovaný dlužnými splátkami splatnými do zesplatnění, smluvní pokutou a účelně vynaloženými náklady v celkové výši 8 595,50 Kč a nesplacenou jistinou ve výši 4 959,79 Kč. 4. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu vyplývajícího z výše uzavřené smlouvy mezi žalobkyni a zůstavitelem, neboť zůstavitel zemřel a žalovaná v rámci řízení o pozůstalosti nabyla veškerý majetek zůstavitele. Uvedené vyplývá také ze sdělení zdejšího soudu zástupci žalobkyně ze dne [datum], že dědické řízení po zůstaviteli bylo vedeno zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením vydaným v tomto pozůstalostním řízením dne [datum], jež nabylo právní moci téhož dne, byla zjištěna čistá hodnota pozůstalosti částkou 29 311 Kč a pasiva částkou 11 006 Kč, přičemž veškerý majetek nabyla bez výhrady soupisu pozůstalá sestra [celé jméno žalované], [datum narození] (žalovaná). Žalovaná však dlužnou částku k výzvě žalobkyně ze dne [datum] neuhradila. 5. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně uplatňuje svoji pohledávku proti osobě, s níž nedošlo ke sjednání závazku, vyvstává otázka, zda je taková osoba pasivně legitimovaná (tj. zda je nositelem povinnosti vyplývající z hmotného práva). Jinými slovy, zda pohledávka žalobkyně může být uplatňovaná proti žalované [celé jméno žalované] a zda žalobkyně může být se svojí žalobou úspěšná. V řízení bylo zjištěno, že v souladu s § 1670 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), je žalovaná dědicem po osobě, která se žalobkyní uzavřela předmětný závazkový vztah. [příjmení] dědictví tak žalovanou zavazuje k výkonu práv a povinností spojených s nabytým majetkem. V řízení bylo dále zjištěno, že žalovaná v průběhu dědického řízení po zůstaviteli neučinila výhradu soupisu, což je podle § 1704 o.z. spojeno s takovými právními následky, že žalovaná je povinna hradit dluhy zůstavitele v plném rozsahu. V opačném případě by dle § 1706 o.z. žalovaná hradila dluhy zůstavitele jen do výše ceny nabytého dědictví. V takovém případě by žalovaná vůbec nemusela hradit předmětný dluh zůstavitele, pokud by bylo zjištěno, že cena nabyté pozůstalosti již byla„ vyčerpaná“ na případné jiné dluhy zůstavitele. Jelikož však žalovaná výhradu soupisu neučinila, a tento stav již nelze v souladu s § 1676 odst. 2 o.z. zvrátit, je žalovaná povinna uhradit žalobkyni předmětný dluh zůstavitele. Soud tedy uzavírá, že žalovaná je v této věci pasivně legitimovaná a žalobkyně úspěšně uplatnila svoji pohledávku proti její osobě. Úspěšnost žalobkyně v této věci však závisí na dalších podmínkách. Je nutné především zjistit, zda závazkový vztah mezi žalobkyní a zůstavitelem skutečně existuje, tzn. zda smlouva o úvěru byla platně uzavřena. 6. Vzhledem k tomu, že k uzavření smluvního vztahu mezi žalobkyní a zůstavitelem došlo ještě za účinnosti občanskoprávní úpravy obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák“), který byl zrušen zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), až k [datum], zabýval se soud nejprve otázkou, podle jakých právních předpisů pro posouzení právních poměrů smluvních stran postupovat. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 o.z. se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 7. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen„ obchodní zákoník“), se částí třetí obchodního zákoníku mimo jiné řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru. 8. Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ustanovení § 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (dále jen„ zákon“), ve znění účinném od 1. 1. 2002, se spotřebitelským úvěrem rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Podle ustanovení § 2 písm. b) a c) zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti a v jejíž prospěch je spotřebitelský úvěr sjednáván. Věřitelem se rozumí fyzická nebo právnická osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo sdružení takovýchto osob. 10. Na základě zjištěného skutkového stavu s přihlédnutím k výše uvedeným zákonným ustanovením soud posoudil závazkový vztah mezi žalobkyní a zůstavitelem jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 497 obchodního zákoníku, neboť byly dodrženy všechny požadavky zákona na platné uzavření smlouvy a strany měly v úmyslu uzavřít závazek s obsahem odpovídajícím závazku ze smlouvy o úvěru. Soud tento závazkový vztah posoudil jako smlouvu spotřebitelskou v souladu s výše uvedeným zákonem, neboť žalobkyně poskytovala úvěr v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, zatímco zůstavitel v této poz