11 C 112/2021-41 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobce se domáhal, aby z exekuce vedené proti [jméno] [příjmení], narozenému [datum] (dále též„ povinný“), ve prospěch [země] – [anonymizováno 7 slov] (dále také jako„ žalovaný“ nebo„ oprávněný“), soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] (dále též„ soudní exekutor“), který byl pověřen usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 3. 2013, sp. zn. [spisová značka], byla vyloučena movitá věc sepsaná pod položkou [číslo] v protokolu o soupisu movitých věcí povinného ze dne [datum], a sice TV LG. Návrh žalobce odůvodnil tím, že předmětná věc je v jeho vlastnictví, nikoli ve vlastnictví povinného. Předmětná věc byla pojata do soupisu věcí movitých v bytě na adrese [adresa žalobce], jehož vlastníkem je [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Právě jí žalobce televizor LG zapůjčil. Žalobce požádal soudního exekutora o vyškrtnutí věci ze soupisu, ale soudní exekutor jeho návrhu nevyhověl a usnesením ze dne 6. 4. 2021, č. j. 167 EX 105/13-163, jej zamítnul. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, neboť dle jeho názoru z listiny předložené žalobcem nevyplývá, že by předmětnou věc skutečně vlastnil. Žalobce žalovaného před podáním žaloby neinformoval o svém vlastnickém právu k předmětné věci, ani toto právo nijak neprokazoval. Žalovaný neměl možnost seznámit se se soupisem věcí. 3. Provedeným dokazováním soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z kopie protokolu o soupisu movitých věcí povinného pořízeného vykonavatelem soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], sepsaného dne 10. 3. 2021 pod č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že sepsány byly tyto věci – pod položkou [číslo] TV LG, pod položkou [číslo] notebook Toshiba, pod položkou [číslo] TV Samsung a položkou [číslo] PC sestava. Protokol byl sepsán na adrese [adresa žalobce], který patří Ing. [jméno] [příjmení], která byla společně s povinným u soupisu přítomna. Z protokolu soud dále zjistil, že vlastníkem položky [číslo] je [celé jméno žalobce], vlastníkem ostatních položek pak paní [příjmení]. [příjmení] [příjmení] při soupisu sdělila, že nesouhlasí s prováděním úkonů týkajících se povinného v jejím bytě, neboť povinný zde nebydlí. 4. Z návrhu žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že požádal soudního exekutora o vyškrtnutí TV LG ze soupisu movitých věcí povinného, neboť je v jeho vlastnictví. Žalobce návrh odůvodnil tím, že televizor zapůjčil paní [jméno] [příjmení], v jejímž bytě byly věci sepsány. Žalobce současně doložil své vlastnické právo k této věci následujícím daňovým dokladem. Z pokladního daňového dokladu ze dne [datum] soud zjistil, že téhož dne byl u dodavatele [jméno] [jméno], sídlem [adresa], zakoupen televizor LG ([číslo]) za cenu [částka] včetně poplatku za elektroodpad. Na dokladu je ručně dopsaná poznámka, že kupní cena byla uhrazena hotově a předmět koupě byl dne [datum] zapůjčen paní [jméno] [příjmení]. K této poznámce je připojený nečitelný vlastnoruční podpis. Na dokladu není uvedena osoba odběratele. 5. Z usnesení soudního exekutora ze dne 6. 4. 2021, č. j. 167 EX 105/13-163, soud zjistil, že návrh žalobce na vyškrtnutí položky [číslo] – TV LG ze soupisu věcí movitých byl zamítnut, neboť dle soudního exekutora žalobce neosvědčil své vlastnické právo k této věci. 6. Z návrhu [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že požádala soudního exekutora o vyškrtnutí PC sestavy ze soupisu movitých věcí povinného, neboť je v jejím vlastnictví. K doložení svého vlastnického práva předložila záruční list k tiskárně Brother, která byla součástí PC soustavy. Z přiloženého záručního listu soud zjistil, že dne [datum] byla u prodejce [právnická osoba] zakoupena tiskárna brother model DCP-L2532DW. Záruční list byl vystaven pro [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizována dvě slova], Třebíč. 7. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se přátelí s paní [příjmení] i žalobcem. Svědek uvedl, že nemá finanční prostředky, pobírá přídavek v hmotné nouzi. [příjmení] [příjmení] mu nabídla, že může bydlet v její chatce. V bytě paní [příjmení] má pouze vedenou korespondenční adresu, ale nebydlí tam. Byt má k dispozici pro hygienické účely, paní [příjmení] také téměř každý den navštěvuje. Svědek dále uvedl, že předmětnou televizi paní [příjmení] půjčoval žalobce, neboť měl k dispozici jednu navíc a paní [příjmení] se ta její rozbila. Předmětný televizor do bytu paní [příjmení] donesl svědek sám, montovali ji pak ve dvou. Televize se měla žalobci vrátit, pokud by ji potřeboval. Při soupisu věcí exekutorem svědek přivedl žalobce, který ihned doložil doklad o zakoupení televize. Poznámka o zapůjčení televize byla na tento doklad dopsána až po návštěvě exekutora. Svědek uvedl, že datum o zapůjčení televize si nepamatoval, uváděl to žalobce. Sepsána byla i druhá televize paní [příjmení] a notebook, který svědkovi koupila v zastavárně za [částka]. 8. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce je její dlouhodobý známý. Mrzelo jí, že při soupisu věcí exekutorem byla sepsána právě televize, kterou měla od žalobce půjčenou. Svědkyně uvedla, že při soupisu pan [příjmení] šel pro žalobce, který obratem přinesl doklad o koupi televize. Dle svědkyně na dokladu byla určitě uvedena cena, ale neví, zda tam bylo uvedeno jméno odběratele. Svědkyně připustila, že by bylo obtížnější, pokud by žalobce v okamžiku soupisu nebyl doma. S žalobcem se na půjčení televize domlouvala zhruba před půl rokem, když se jí rozbila ta její. Tehdy jí televizi přinesl žalobce spolu s panem [příjmení]. Svědkyně dále uvedla, že pan [příjmení] se k ní domů přijde přibližně 2x týdně vykoupat. Když měl větší zdravotní potíže, nechala ho u sebe i přespat. Pan [anonymizováno] chtěl u ní bydlet, to odmítla a místo toho mu nabídla svou chatku, kterou lze obývat i v zimě. Ve svém bytě pouze dovolila panu [příjmení] mít napsanou korespondenční adresu. Díky bydlení v chatce pan [příjmení] dostal i nějaký peněžní příspěvek. 9. Hodnocením výše provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobce je vlastníkem předmětného televizoru LG, který byl sepsán na základě exekučního příkazu k prodeji movitých věcí. Jednoznačným průkazem vlastnictví žalobce není pokladní daňový doklad, v němž není specifikována osoba kupujícího. Naopak přímými důkazy o vlastnickém právu žalobce k předmětné věci byly výpovědi svědků. Na tyto výpovědi sice soud pohlížel s tou výhradou, že svědci jsou se žalobcem v přátelském vztahu, a tím, že oba televizi užívají, mají i svůj vlastní zájem na výsledku řízení, ale výpovědi byly přesvědčivé a navzájem v souladu. Výpovědi obsahovaly shodné detaily (např. kde byl televizor předtím uskladněn) a drobné odchylky, např. kdo televizor přenášel, nasvědčují tomu, že výpovědi nebyly účelově připravené. Ve výpovědi svědkyně [příjmení] byla navíc emocionálně jasně zdůrazňována skutečnost, že pokládala za velké štěstí, když žalobce byl v době soupisu ve svém bytě a dokázal rychle přijít i s dokladem o koupi televizoru. Této skutkové verzi nasvědčuje i to, že svědek [příjmení], v exekuci povinný, je osobou v podstatě nemajetnou, kdy jednou z jeho významnějších věcí byl notebook v ceně [částka]. Větší televizor, byť jeho hodnota musí být dnes výrazně nižší než při koupi, by si nemohl dovolit vlastnit. Mezi okolnosti, které podporují skutkovou verzi o vlastnictví žalobce, patří i to, že účelově vykonstruovaná legenda by mohla snáze spočívat na tom, že vlastníkem televizoru byla Ing. [příjmení], která mohla shodně jako žalobce použít pokladní doklad o nákupu; složitější verze, která obsahuje vypůjčení televizoru, naopak spíše dokládá, že jde o obraz pravdivé skutečnosti. 10. Podle § 1011 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. Podle § 1012 věta první o. z. má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. 11. Podle § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. 12. Citované ustanovení tak upravuje institut vylučovací žaloby, jehož smyslem je poskytnout právní ochranu osobám, které mají k majetku, jenž byl postižen nařízením exekuce, taková práva, která nepřipouštějí, aby nařízená exekuce byla provedena a aby tento majetek byl zdrojem uspokojení oprávněného. Právem, jež nepřipouští výkon rozhodnutí, je především právo vlastnické (§ 265 – 267b. Provedení výkonu rozhodnutí. In: [příjmení], [jméno] aj. Občanský soudní řád, 4. část: Soudcovský komentář. [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dostupné v Systému ASPI). Vylučovací žaloba je tedy právní prostředek, jímž se osoba může bránit proti neoprávněnému zásahu do svého majetkového práva. Výkonem rozhodnutí je totiž možné postihnout pouze věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty náležející povinnému. 13. V řízení bylo prokázáno, že televizor LG,