18 C 243/2021-39 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 10 075 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 10. 2. 2020 v odběrném místě vedeném pod EAN: [číslo], nacházející se na adrese: [adresa žalované]. Žalobkyně odebranou elektřinu za období od 18. 2. 2020 do 31. 10. 2020 vyúčtovala fakturou [číslo] znějící na částku 10 075 Kč se splatností dne 30. 11. 2020. Dne 21. 5. 2021 zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu. 2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 10. 2. 2020, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, soud zjistil, že uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Cena se řídí ceníkem žalobkyně pro zákazníky kategorie domácnost. Smlouva byla uzavřena na dobu 36 měsíců od data zahájení dodávky. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 10 075 Kč (po započtení zálohy ve výši 0 Kč) za spotřebu elektřiny za období od 18. 2. 2020 do 31. 10. 2020, a to se splatností do 30. 11. 2020. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 5. 2021 a podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 10 075 Kč. 4. Na základě předložených důkazů má soud za prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se zavázala dodávat žalované do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu zaplatit kupní cenu. Žalobkyně vyúčtovala žalované kupní cenu elektřiny fakturou, kterou žalovaná po její splatnosti neuhradila. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou před podáním žaloby. 5. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 6. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat od žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti výše uvedené faktury. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, tak soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalovaná je povinna zaplatit svůj dluh ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Pro výpočet náhrady nákladů řízení soud postupoval podle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), neboť se jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2. a. t. z tarifní hodnoty ve výši 10 075 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, sepsání návrhu ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle ustanovení § 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.